Rok ve zkratce

Rok 2024 znamenal pro ECB další krok v cyklu měnové politiky. Tento cyklus sestával ze tří různých fází. Během té první, zpřísňující, která trvala od července 2022 do září 2023, vzrostly úrokové sazby o rekordních 450 bazických bodů. Ve druhé fázi se sazby neměnily. V průběhu třetí, uvolňující fáze, která začala v červnu 2024, se měnová politika postupně rozvolňovala.

Tato výroční zpráva pokrývá poslední dvě fáze tohoto cyklu. Počátkem roku 2024 se ECB stále nacházela ve druhé fázi se stabilními úroky a úroková sazba vkladové facility dosahovala 4 %. Tou dobou již inflace v porovnání s předchozím vrcholem klesla přibližně o tři čtvrtiny a činila 2,9 %. Projekce našich odborníků naznačovaly, že se inflace v roce 2025 vrátí k našemu střednědobému cíli ve výši 2 %. Panovala však nejistota ohledně toho, jak dlouho inflace na této úrovni setrvá.

Ukazatele domácí inflace zůstávaly vysoké a nezdálo se, že by měly klesat. Předchozí růst inflace se stále ještě postupně promítal do mezd. Projekce se tedy odvíjely od předpokladu, že firmy budou tento růst mezd spíše kompenzovat ze svých zisků než zvyšováním cen a že dojde k oživení produktivity práce, což by snížilo jednotkové mzdové náklady. Správnost obou těchto předpokladů lze potvrdit pouze po určitém čase.

Aby mohla ECB za těchto podmínek provádět účinnou politiku, vycházela od března 2023 při rozhodování o úrokových sazbách ze tří hlavních ukazatelů: inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a efektivity transmise měnové politiky. Zatímco inflační výhled se zlepšoval a nastavení měnové politiky zřetelně tlumilo poptávku, hodnota jádrové inflace ukazovala, že je potřeba zůstat na pozoru.

V průběhu roku 2024 však díky naší restriktivní měnové politice inflace nadále klesala k našemu cíli. V červnu nejen že inflační výhled již vykazoval stabilitu a vytrvale poukazoval na to, že se inflace v roce 2025 navrátí na 2 %, ale rovněž poklesla většina ukazatelů jádrové inflace. Vývoj obou těchto indikátorů (inflačního výhledu i vývoje jádrové inflace) posílil důvěru ECB v to, že se inflace udržitelným způsobem vrací k našemu cíli.

Proto jsme po devíti měsících udržování úrokových sazeb na stejné úrovni začali měnovou politiku rozvolňovat. V červnu jsme sazby snížili o 25 bazických bodů, přičemž jsme vycházeli z aktuálních údajů a nijak se předem nezavazovali k další trajektorii úrokových sazeb. S tím, jak aktuální údaje potvrzovaly příznivý inflační výhled, jsme restriktivní měnovou politiku dále postupně rozvolňovali.

Během září, října a prosince jsme základní úrokovou sazbu snížili o dalších 75 bazických bodů. Na konci roku jsme byli stále více přesvědčení o tom, že proces dezinflace je na dobré cestě.

Naše rozvaha v roce 2024 rovněž pokračovala v návratu k normálu, neboť poklesla o půl bilionu eur. Koncem prosince se nám podařilo dosáhnout dvou milníků. Zaprvé banky plně splatily prostředky, které si půjčily v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací, a zadruhé jsme ukončili reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv.

Protože v důsledku návratu rozvahy k normálu postupně klesala likvidita, zavedla ECB změny svého operačního rámce pro provádění měnové politiky. Zejména oznámila, že bude nadále řídit nastavení měnové politiky upravováním sazby vkladové facility a zároveň bude snižovat rozpětí mezi ní a sazbou pro hlavní refinanční operace. V budoucnosti bude ECB poskytovat finančnímu systému likviditu prostřednictvím široké škály nástrojů. Na základě získaných zkušeností přezkoumá Rada guvernérů v roce 2026 klíčové parametry operačního rámce.

Také v oblasti plateb se vloni událo mnohé. V důsledku rostoucího počtu účastníků systému vypořádání okamžitých plateb TARGET (TIPS) – což je služba, kterou vytvořil Eurosystém s cílem umožnit okamžité platby v celé Evropě – se denní průměrný počet okamžitých plateb v eurech v průběhu roku zvýšil o 72 %.

V roce 2024 Eurosystém pokračoval ve dvouleté přípravné fázi digitálního eura. První zpráva o pokroku v oblasti digitálního eura byla zveřejněna v červnu a druhá v prosinci. ECB také pokračovala ve své práci na vytvoření souboru pravidel pro digitální euro, který standardizuje používání a řízení digitálního eura v eurozóně. Zrychlily také přípravy na vývoj nové série eurobankovek. Rada guvernérů již vybrala motivy pro náměty „evropská kultura“ a „řeky a ptáci“ a sestavila porotu pro soutěž o návrh, která má být zahájena v průběhu roku 2025.

Se vzrůstající digitalizací světa podniká ECB rozhodné kroky k začlenění nástrojů umělé inteligence do své činnosti. Pracovníci ECB nyní mohou při své práci používat čtyři velké jazykové modely, jež využívá více než 4500 uživatelů. Probíhá také několik experimentálních projektů včetně automatizované komunikace a vizualizace dat.

V roce 2024 ECB rovněž rozšířila svou činnost týkající se změny klimatu, když zahájila svůj plán pro klima a přírodu na období 2024–2025. Tato iniciativa se zaměřuje na tři klíčové oblasti, kterými jsou: dopad a rizika transformace na zelenou ekonomiku; rostoucí fyzický dopad změny klimatu a hospodářské dopady přizpůsobení se této změně; a rizika úbytku a degradace přírody a jejich propojení s riziky souvisejícími se změnou klimatu.

V roce 2024 oslavil svůj první rok Dům eura, který sídlí v Bruselu a sdružuje ECB a sedm národních centrálních bank. S cílem podpořit spolupráci mezi centrálními bankami Eurosystému a zvýšit jejich viditelnost ve městě, kde sídlí mnoho evropských institucí, se Dům eura stal dynamickým centrem pro spolupráci, dialog a diskusi mezi centrálními bankéři a klíčovými zainteresovanými stranami.

Ve stále nejistějším světě vzrůstá počet Evropanů, kteří považují za důležité, aby byla Evropa jednotná. V roce 2024 podpora eura mezi občany dosáhla rekordní výše, což odráží širší ocenění jednotné měny jako projektu, který podporuje evropský mír a prosperitu. Tato rostoucí podpora také podtrhuje odhodlání pracovníků ECB a dalších, kdo slouží zájmům evropských občanů.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2025

Christine Lagardeová

prezidentka

Rok v číslech

1 Další pokles základních inflačních tlaků podpořený restriktivní měnovou politikou ECB

Globální ekonomická aktivita zůstala v roce 2024 odolná a nadále mírným tempem rostla. Během roku se v prostředí zesíleného geopolitického napětí a nevyjasněných otázek týkajících se hospodářské politiky, zejména po prezidentských volbách ve Spojených státech, zvýšila nejistota. Světový obchod se zotavil ze zpomalení v roce 2023, neboť v souvislosti s nejistotami v oblasti geopolitiky a obchodní politiky byly dovozy realizovány v předstihu. Globální inflace dále zpomalila, ačkoli proces dezinflace zpomaloval setrvalý růst cen služeb ve vyspělých ekonomikách. Euro oslabilo vůči americkému dolaru a v menší míře také v nominálním efektivním vyjádření. Ekonomika eurozóny v roce 2024 posílila, a to především díky kladné dynamice globálního růstu a odolnému sektoru služeb v kontextu klesající celkové inflace. Průmysl zároveň zůstal slabý a byl ovlivněn restriktivními podmínkami financování, vysokými náklady na energie a další vstupy, strukturálními nedostatky a zvýšenou nejistotou. Zatímco se zpřísnění měnové politiky ECB v minulých letech i nadále razantně promítalo do ekonomické aktivity, čímž podporovalo setrvalý pokles inflace během roku 2024, trh práce zůstával poměrně odolný. Vlády zemí eurozóny pokračovaly v ukončování podpůrných opatření přijatých v reakci na pandemii COVID-19, šoky v cenách energií i šoky způsobené inflací, a částečně tak korigovaly předchozí fiskální uvolňování. Celková inflace v eurozóně v roce 2024 dále poklesla, avšak pomaleji než v předchozím roce, neboť již vyprchal efekt odeznívajícího růstu cen energií. Základní inflační tlaky se zmírnily v důsledku slábnoucího dopadu dřívějších nabídkových šoků a slabší poptávky spojené s přísnými měnovými podmínkami a podmínkami financování a přísnou fiskální politikou, ale nadále byly ovlivňovány silným růstem mezd.

1.1 Globální ekonomická aktivita byla odolná, zatímco celková inflace dále poklesla

Světová ekonomika zůstala v roce 2024 odolná, vzhledem k prohlubujícím se rozdílům mezi sektory a zeměmi však přetrvávala rizika zpomalení hospodářského růstu. Ekonomická aktivita rostla stabilním, avšak mírným tempem 3,4 %. Tento růst byl téměř stejný jako v předchozím roce, ale zůstal pod historickým průměrem (graf 1.1, panel a). Ekonomická aktivita byla v jednotlivých skupinách zemí nevyrovnaná, přičemž rozvíjející se ekonomiky rostly o 4,1 %, zatímco vyspělé ekonomiky vykazovaly pomalejší tempo růstu na úrovni 1,9 % (graf 1.1, panel a). Rozdíly v tempech růstu byly v souladu s historickým vývojem, přičemž dlouhodobý průměrný růst rozvíjejících se ekonomik v období 1999–2023 převyšoval růst rozvinutých ekonomik o 3,1 procentního bodu. Vývoj globální ekonomické aktivity byl v jednotlivých sektorech nerovnoměrný, přičemž globální růst byl podporován především silným sektorem služeb, na rozdíl od slabší aktivity ve zpracovatelském průmyslu. Globální nejistota zůstala zvýšená a krátkodobé nepříznivé faktory pro hospodářský růst během roku zesílily, což odráželo výraznější geopolitické napětí a nejistotu, především v oblasti obchodu a ve fiskální oblasti, a to zejména po prezidentských volbách ve Spojených státech.

Ve Spojených státech zůstala ekonomická aktivita po celý rok 2024 silná, a to především v důsledku solidní domácí poptávky, zejména výdajů domácností. Napětí na americkém trhu práce se během roku 2024 zmírnilo a míra nezaměstnanosti vzrostla z 3,7 % na začátku roku na 4,1 % na konci roku. V Číně hospodářský růst v roce 2024 zpomalil, byť jen nepatrně. Růst nadále brzdila nevýrazná domácí poptávka v prostředí utlumené spotřebitelské důvěry a déletrvajícího oslabení v sektoru nemovitostí. Zlepšující se čistý vývoz a fiskální a měnové stimuly však ke konci roku dynamiku růstu podpořily.

Graf 1.1

Vývoj globální ekonomické aktivity a obchodu (mimo eurozónu)

(meziroční změny v %)

Světový obchod se v roce 2024 výrazně zotavil, přičemž růst dovozu se zvýšil na 4,4 % z 1,2 % v předchozím roce, i když zůstal mírně pod svým dlouhodobým průměrem (graf 1.1, panel b). Růst světového obchodu podpořila silná poptávka po dováženém zboží, která byla realizována v předstihu v důsledku obav z narušení přepravních tras v Rudém moři a možných zpoždění před svátky na konci roku. Dovozy do Spojených států byly rovněž předsunuty vzhledem k nejistotám spojeným se stávkami v přístavech na východním pobřeží a s obchodní politikou. Normalizace dovozu zboží, umocněná stále slabým výrobním cyklem a méně příznivou strukturou světové poptávky, měla podle očekávání ke konci roku vést ke zpomalování dynamiky obchodu.

Globální celková meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) se v roce 2024 dále snižovala (graf 1.2). V říjnu 2024 činila 3,0 % oproti 3,4 % na konci roku 2023. Pokles celkové inflace byl tažen cenami potravin a energií i cenami zboží v rámci jádrové inflace (tedy bez započtení cen potravin a energií). Ve vyspělých ekonomikách přetrvávaly cenové tlaky ve službách.

Graf 1.2

Globální celková inflace a její hlavní složky

(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Mezi hlavní rizika ohrožující výhled globálního hospodářského růstu na konci roku 2024 patřily zvýšená globální ekonomická fragmentace a protekcionismus, zejména ve Spojených státech, eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě či v rámci války Ruska proti Ukrajině, častější a závažnější povětrnostní jevy a další zpomalení v Číně.

Ceny energií v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023 celkově z hlediska hodnot ke konci roku vzrostly, neboť nárůst cen plynu kompenzoval pokles cen ropy. Ceny ropy Brent klesly o 5 %, což bylo způsobeno zejména poptávkovými faktory včetně utlumené produkce zpracovatelského průmyslu v Evropě a zpomalení ekonomické aktivity v Číně. Pokud jde o stranu nabídky, konflikt na Blízkém východě a déletrvající omezování těžby ze strany zemí OPEC+ bránily dalšímu poklesu cen ropy, ale nebyly dostatečné, aby vytlačily ceny výše. Ceny plynu v Evropě vzrostly z hlediska hodnot ke konci roku o 52 %, i když zůstaly výrazně pod svým vrcholem z roku 2022. Ceny plynu nejprve klesaly v důsledku setrvale nízké evropské spotřeby, zejména v průmyslu. Od druhého čtvrtletí však setrvale rostly v důsledku tlaků na straně nabídky, včetně neplánovaných výpadků norských dodávek plynu, období eskalace ruské války proti Ukrajině a obav z ukončení platnosti dohody o tranzitu zemního plynu mezi Ruskem a Ukrajinou. Do konce roku klesly evropské zásoby plynu pod úroveň z let 2022 a 2023 a byly rovněž pod svou průměrnou úrovní ke konci roku zaznamenanou před energetickou krizí, což poukazovalo na problémy Evropy při udržování dostatečného preventivního polštáře v dlouhodobém horizontu.

Po výkyvech v průběhu roku se nominální efektivní kurz eura na konci roku 2024 nacházel o něco níže (−1,1 %) než na konci roku 2023, a to v důsledku částečné kompenzace vývoje bilaterálních směnných kurzů. Na jedné straně euro oslabilo vůči americkému dolaru (−6,0 %), což podpořily překvapivě pozitivní ekonomické údaje ve Spojených státech, přesun investic do bezpečných aktiv v prostředí globálního geopolitického napětí a později během roku také očekávání změn v hospodářské politice po nástupu nové americké administrativy. Poté, co ve čtvrtém čtvrtletí 2024 oslabily také hospodářské údaje za eurozónu, očekávaly trhy prudší budoucí pokles měnověpolitických sazeb v eurozóně a pozvolnější trajektorii ve Spojených státech, což dále nepříznivě ovlivňovalo kurz eura vůči dolaru. Podobně očekávání nadále restriktivní měnové politiky ve Velké Británii vedlo k posilování britské libry, a to v širším kontextu i vůči euru. Euro v roce 2024 oslabilo i vůči čínskému renminbi, i když v menší míře (−3,4 %), neboť sílu renminbi oslaboval nárůst nepříznivých ekonomických faktorů v Číně. Na druhou stranu euro posílilo vůči měnám většiny dalších hlavních obchodních partnerů. Z nich japonský jen po většinu roku 2024 čelil tlaku na oslabení, neboť setrvale nízké úrokové sazby v Japonsku údajně podporovaly obchody typu „carry trade“ mezi jenem a měnami s vyšším výnosem.

1.2 Ekonomická aktivita v eurozóně se začala pozvolna zotavovat

Po nárůstu o 0,4 % v roce 2023 se reálný HDP v eurozóně v roce 2024 zvýšil o 0,9 % (graf 1.3). Mezičtvrtletní tempa růstu se po pěti čtvrtletích stagnace dostala na začátku roku 2024 do kladných hodnot a v závěru roku opět zpomalila. Na posílení růstu se podílel především sektor služeb, který nadále těžil ze strukturálních změn po pandemii včetně dalšího posunu směrem k ekonomice založené na znalostech, ekologické transformace a měnící se struktury spotřebitelských výdajů. Oživení reálných příjmů, světový obchod a program Next Generation EU (NGEU) hospodářský růst rovněž podpořily. Průmyslový sektor zároveň zůstal slabý v důsledku kombinace strukturálních i cyklických faktorů. Průmysl byl ve srovnání se službami více ovlivněn i nadále restriktivními podmínkami v důsledku minulého cyklu zpřísňování měnové politiky a vysokými náklady na vstupy. Většina modelů ukazuje, že zpřísnění mělo maximální dopad na ekonomickou aktivitu v období na konci roku 2023 a na začátku roku 2024, zatímco cyklus uvolňování měnové politiky, který započal v polovině roku 2024, se do ekonomiky ještě nepromítal. Průmyslový sektor byl také ovlivněn ztrátou podílu eurozóny na vývozních trzích, jakož i výzvami v oblasti regulace a zvýšenou nejistotou v souvislosti s politickými i geopolitickými událostmi. Celkově růst v roce 2024 odrážel kladné příspěvky soukromé a veřejné spotřeby i čistého vývozu, zatímco investice a změna stavu zásob ekonomickou aktivitu tlumily.

Graf 1.3

Reálný HDP v eurozóně

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Soukromá spotřeba v roce 2024 zrychlila a ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 1 %. Navzdory vysoké spotřebě služeb se celková soukromá spotřeba v první polovině roku zvýšila jen mírně, neboť poptávka po zboží zůstala slabá (graf 1.4). Ve třetím čtvrtletí roku výrazně zrychlila, přičemž ji podpořily dočasné faktory jako například loňské olympijské a paralympijské hry v Paříži, a ve čtvrtém čtvrtletí zvolnila. Výdaje domácností byly v roce 2024 podpořeny růstem reálných disponibilních příjmů, neboť se zvýšil růst nominálních mezd, inflace zpomalovala a růst zaměstnanosti zůstával odolný. Výdaje domácností však stále nepříznivě ovlivňovaly i nadále přísné podmínky financování, přičemž míra úspor zůstala celkově zvýšená.

Graf 1.4

Spotřeba, nestavební investice a investice do bydlení v eurozóně

(indexy: 4.Q 2019 = 100)

a) Soukromá spotřeba

b) Investice

Investice do bydlení se v roce 2024 v prostředí stále restriktivních podmínek financování a slabé poptávky výrazně snížily. Oproti roku 2023 se snížily o 4,0 % a zaznamenaly tak největší meziroční pokles od roku 2009, kdy probíhala celosvětová finanční krize. Tento pokles byl způsoben především zpožděným dopadem zpřísnění měnové politiky, jenž byl důsledkem zvýšených úrokových sazeb z hypotečních úvěrů a přísnějších úvěrových standardů bank. Přestože došlo k oživení reálných příjmů a růst cen rezidenčních nemovitostí zůstával mírný, přísné podmínky financování omezovaly dostupnosti bydlení a snižovaly poptávku po rezidenčních nemovitostech. Vzhledem k výraznému oživení investic do bydlení po pandemii, částečně podpořeného (nyní již ukončenými) štědrými fiskálními pobídkami v Itálii, se nicméně ke konci roku 2024 investice do bydlení stále nacházely 1,3 % nad svou předpandemickou úrovní, i když dosáhly horšího výsledku než soukromá spotřeba (3,1 %) a nestavební investice (5,2 % po vyloučení irských nehmotných investic).

Nestavební investice (nejbližší zástupné údaje z národních účtů pro podnikatelské investice) se v roce 2024 opět snížily v souvislosti se slabou domácí i zahraniční poptávkou, přísnými podmínkami financování a vysokou nejistotou v různých oblastech. Ve srovnání s rokem 2023 nestavební investice celkově klesly o 2,3 %, i když v průběhu roku vykazovaly značnou mezičtvrtletní volatilitu (graf 1.4). Po vyloučení volatilních nadnárodních nehmotných aktiv v Irsku se nestavební investice v roce 2024 snížily o 0,5 %.^[1] Tento výsledek odráží jak pokračující oslabování investic do strojů a zařízení, tak zpomalení tempa růstu nehmotných investic v posledních letech. Dlouhodobější očekávání týkající se výroby, která obvykle bývají hlavní hnací silou investic, zůstávala během roku v podmínkách snížené domácí poptávky a slabšího exportního sektoru utlumená a snižovala motivaci podniků k investicím. Na podnikatelské investice měly v roce 2024 také i nadále nepříznivý vliv obavy ze ztráty konkurenceschopnosti, klesající ziskovost a vysoká nejistota v celé řadě oblastí, která pramenila z geopolitického vývoje, rostoucích obav ze zvyšující se roztříštěnosti obchodu a zvýšené nejistoty v oblasti ekonomické politiky.

Vývoz z eurozóny se v roce 2024 mírně zlepšil, i nadále však vykazoval poměrně slabou trajektorii. K utlumenému růstu vývozu přispělo několik prvků, a to navzdory zlepšující se zahraniční poptávce. Negativně se projevily zpožděné dopady posilování eura v minulosti. Významné obavy i nadále vyvolávaly náklady na energie, neboť relativně vysoké ceny plynu zvyšovaly výrobní náklady vývozců v eurozóně, čímž snižovaly ziskové marže i konkurenceschopnost. Výzvou pro eurozónu byla také slabá poptávka z Číny, zejména po investičních statcích, a zvýšená konkurence ze strany čínských výrobců. Dovoz zaznamenal utlumený růst, což bylo ovlivněno slabou domácí poptávkou a nedostatečnými investicemi. Celkově byl vliv čistého vývozu na růst mírně kladný. Oproti roku 2023 se obchodní bilance eurozóny v roce 2024 dále zlepšila.

Trh práce

Trh práce v eurozóně zůstal v roce 2024 celkově odolný, ačkoli růst zaměstnanosti oproti posledním letům zpomalil a ukazatele z výběrových šetření naznačovaly, že na trzích práce docházelo v průběhu roku k ochlazení. Míra nezaměstnanosti se snížila z 6,5 % v lednu na 6,2 % v prosinci, a nacházela se tak na jedné z nejnižších hodnot zaznamenaných od zavedení eura a 1,3 procentního bodu pod svou před-pandemickou úrovní z ledna 2020. Míra nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí roku rovněž v průměru dosáhla 6,2 % (graf 1.5). Celková zaměstnanost a celkový počet odpracovaných hodin se vyvíjely zhruba v souladu s růstem hospodářství a v roce 2024 vzrostly shodně o 1 %. Tento vývoj vedl k převážně ploché trajektorii produktivity. Slabý růst produktivity práce měl převážně cyklický charakter a byl způsoben slabou poptávkou, zatímco podniky hromadily pracovní sílu, tj. držely více pracovníků, než je v období nízkého hospodářského růstu nezbytné. Určitou roli však mohly sehrát i strukturální faktory. Průměrný počet odpracovaných hodin se v roce 2024 snížil o 0,1 % a od posledního čtvrtletí roku 2024 se pohyboval 0,9 % pod úrovní před pandemií. Vývoj průměrného počtu odpracovaných hodin nadále odrážel faktory, jako je hromadění pracovních sil od druhé poloviny roku 2023 a stále ještě zvýšená úroveň pracovní neschopnosti. Míra participace pracovní síly ve věkové skupině 15–74 let vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 na 66 % a ve srovnání s předpandemickou úrovní se nacházela o 1,2 procentního bodu výše. K tomuto nárůstu pracovní síly nejvíce přispěly ženy, starší pracovníci, osoby s vyšším vzděláním a zahraniční pracovníci. Poptávka po práci v roce 2024 ve srovnání s předchozími roky oslabila a míra volných pracovních míst se dále snížila ze svého maxima dosaženého ve druhém čtvrtletí roku 2022 na 2,5 % ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku a stále se tak nacházela nad svou úrovní zaznamenanou před pandemií.^[2] Vyrovnávání vývoje nominálních mezd s vývojem inflace podpořilo opětovné sladění dynamiky zaměstnanosti s dynamikou produktu, přičemž reálné mzdy více odpovídaly oživení produktivity. Měnová politika ECB tak prostřednictvím své střednědobé orientace přispívala k podpoře zaměstnanosti a produktivity – které patří k cílům Evropské unie, jejichž dosažení může ECB podpořit – aniž by tím bylo dotčeno zachování cenové stability.

Graf 1.5

Trh práce

(levá osa: mezičtvrtletní změny v %; pravá osa: v %

1.3 Fiskální pozice eurozóny se zpřísnila

Schodek veřejných financí v eurozóně se dle předpokladů v roce 2024 dále snížil a dosáhl úrovně mírně nad hranicí 3 % HDP (graf 1.6) oproti 3,6 % v roce 2023. Tento vývoj odráží zpřísnění fiskální pozice v roce 2024 v důsledku postupného ukončování vládních opatření přijatých v letech 2022–2023 s cílem kompenzovat domácnostem a podnikům vysoké ceny energií a inflaci.^[3] Fiskální saldo zároveň pravděpodobně nepříznivě ovlivnily vyšší výdaje na splátky úroků z veřejného dluhu, a to zejména v zemích s vysokým zadlužením.^[4]

Poměr dluhu k HDP v eurozóně v roce 2024 dle předpokladů mírně vzrostl ze své již tak zvýšené úrovně 87,4 % v roce 2023 a pohyboval se poblíž 88 %, a nadále se tak nacházel výrazně nad svou předkrizovou hodnotou 83,6 % z roku 2019 (graf 1.6). Tento nárůst byl pravděpodobně způsoben primárním deficitem a kladnou úpravou vztahu deficitu a dluhu.

Graf 1.6

Rozpočtové saldo a dluh vládního sektoru v eurozóně

(v % HDP; fiskální pozice: procentní body potenciálního HDP)

Na konci roku 2024 se předpokládalo, že fiskální pozice se v roce 2025 dále zpřísní, i když pomalejším tempem než v předchozích letech. Tento fiskální výhled byl však spojen s vysokou mírou nejistoty. Zdroje politických rizik představovaly fiskálních plány velkých zemí eurozóny, jakož i budoucí rozhodnutí nové americké administrativy a reakce Evropy. Tato rizika se přidala k dlouhodobým fiskálním tlakům vyplývajících ze stárnutí populace. Od fiskální politiky se navíc ve stále větší míře očekává, že bude poskytovat strategické veřejné statky s cílem posílit odolnost evropského hospodářství tím, že dosáhne pokroku v zelené a digitální transformaci a zvýší hospodářskou bezpečnost a obranu. Pokud jde o zelenou a digitální transformaci, významně k ní bude přispívat program NGEU až do jeho ukončení koncem roku 2026 (viz box 1).

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Rámec se zaměřuje na udržitelnost dluhu a jeho cílem je zajistit zdravé a udržitelné veřejné finance a zároveň stimulovat strukturální reformy a investice.^[5] Ústředním prvkem nového rámce je zveřejnění střednědobých fiskálně-strukturálních plánů jednotlivých zemí. Tyto plány nastiňují trajektorii růstu čistých výdajů a související makroekonomické předpoklady a v případě zemí, které usilují o prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let, také plánovaná fiskálně-strukturální opatření, která by jim ve střednědobém horizontu umožnila věrohodně snižovat poměr dluhu k HDP.

První cyklus realizace nového rámce pro správu ekonomických záležitostí zahájila Evropská komise se zveřejněním svého podzimního balíčku ve dnech 26. listopadu a 18. prosince. Balíček zahrnuje posouzení střednědobých fiskálně-strukturálních plánů jednotlivých zemí a návrh rozpočtových plánů na rok 2025. Evropská komise zjistila, že požadavky nového rámce byly splněny v 15 ze 16 střednědobých fiskálně-strukturálních plánů předložených zeměmi eurozóny. U čtyř zemí eurozóny (Španělska, Francie, Itálie a Finska) bylo na jejich žádost prodlouženo doporučené období fiskální korekce ze čtyř na sedm let. Prodloužení je nutné podložit souborem investičních a reformních závazků, které mají mimo jiné přispět k udržitelnému a inkluzivnímu růstu a odolnosti a podpořit fiskální udržitelnost.^[6]

Na základě doporučení Evropské komise rozhodla v červenci 2024 Rada ECOFIN o zahájení postupu při nadměrném schodku pro pět zemí eurozóny, konkrétně Belgii, Francii, Itálii, Maltu a Slovensko. K nápravě nadměrných schodků Komise doporučila víceletou trajektorii čistých výdajů v souladu s dostupnými střednědobými fiskálně-strukturálními plány. Víceletý vývoj čistých výdajů se v novém rámci správy ekonomických záležitostí stal hlavním ukazatelem dohledu.

Úplná, transparentní a bezodkladná realizace revidovaného rámce správy ekonomických záležitostí pomůže vládám trvale snižovat rozpočtové schodky a míru zadlužení.

1.4 Celková inflace se dále snížila směrem k cíli

Celková inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) pokračovala v roce 2024 v dezinflačním trendu. V prosinci činila 2,4 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než o rok dříve (graf 1.7). V roce 2023 byl proces dezinflace především důsledkem odeznívání dřívějších nabídkových šoků, zatímco v roce 2024 ve stále větší míře odrážel transmisi restriktivní měnové politiky. Postupné ukončování veřejných podpůrných opatření, která byla přijata v reakci na pandemii a šoky v cenách energií, podpořilo dezinflaci prostřednictvím utlumení agregátní poptávky. Brzdilo ovšem i dezinflační proces, neboť opatření byla navržena tak, aby potlačovala inflaci. V této souvislosti byla většina výkyvů inflace měřené HICP v průběhu roku, včetně jejího zvýšení na konci roku, způsobena růstem cen energií. K další dezinflaci nejvíce přispěl vývoj cen neenergetického zboží, přičemž složka cen potravin i složka cen neenergetického průmyslového zboží (NEIG) vykázaly v prosinci 2024 nižší míru inflace než v prosinci 2023, a to o 3,5, resp. 2,0 procentního bodu. V případě NEIG dosáhla míra inflace úrovně poblíž svého dlouhodobějšího průměrného tempa před pandemií ve výši 0,6 % (měřeno v letech 1999 až 2019). Pokles v těchto dvou složkách odrážel odeznívání tlaků v rámci výrobního řetězce plynoucích z předchozích nákladových šoků a celkově příznivější mezinárodní cenové prostředí. Naopak složka služeb v rámci HICP inflace byla relativně strnulá a během roku se pohybovala kolem 4,0 %. Tato perzistence odrážela relativně silný dopad mzdových tlaků na řadu položek služeb a vliv položek, jako je např. pojištění, pronájem bydlení a další služby, jejichž ceny reagovaly na minulé mimořádné inflační šoky se zpožděním.

Graf 1.7

Celková inflace a její hlavní složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Růst cen energií byl v roce 2024 v průměru o něco nižší než v roce 2023 a po většinu roku zůstal v záporných hodnotách. Záporná meziroční tempa růstu cen energií na začátku roku byla způsobena především vývojem cen plynu a elektřiny, zatímco od srpna je ovlivňovaly ceny pohonných hmot v dopravě. K nerovnoměrnému vývoji cen energií v roce 2024 přispěla volatilita na velkoobchodních trzích s energiemi spojená s událostmi, jako je válka Ruska proti Ukrajině, a s vlivy srovnávací základny vyplývajícími z vývoje v předchozím roce. Vývoj cen potravin výrazně podpořil dezinflaci, a to zejména v důsledku prudkého poklesu v prvních měsících roku, kdy se snížilo meziroční tempo růstu cen zpracovaných a zejména nezpracovaných potravin. To souviselo s odezníváním tlaků ve výrobním řetězci plynoucích z dřívějších prudkých nárůstů cen energetických a potravinářských komodit.^[7] Růst cen potravin následně zaznamenal určitou volatilitu, což do značné míry odráželo kolísání cen nezpracovaných potravin, zejména zeleniny, které pravděpodobně souviselo s nepříznivým počasím.

Ukazatele jádrové inflace mají za cíl zachytit perzistentní, tj. společnou složku inflace a indikují, na jaké úrovni by se celková inflace měla ustálit ve střednědobém horizontu, jakmile pominou dočasné faktory. Jelikož však v důsledku minulých velkých nabídkových šoků došlo ke zvýšení těchto ukazatelů, v rámci celkového procesu dezinflace se poté očekávalo jejich zmírnění.^[8] Jádrová inflace měřená HICP bez volatilních složek energií a potravin se snížila z 3,4 % v prosinci 2023 na 2,7 % v dubnu 2024 a poté víceméně stagnovala. V prosinci 2024 rovněž činila 2,7 %. Pokles jádrové inflace začátkem roku 2024 odráží pokles inflace ve složce NEIG, zatímco růst cen služeb zůstal během roku víceméně beze změny a pohyboval se kolem 4,0 %. U inflace ve službách trvá pokles obvykle déle než u ostatních složek inflace, neboť řada položek služeb reaguje na obecné inflační šoky se zpožděním (např. pronájem bydlení, pojištění, zdravotnictví a vzdělávání). Perzistence inflace ve službách v roce 2024 souvisí také s vysokým růstem mezd, které v sektoru služeb tvoří větší podíl nákladů než ve zpracovatelském průmyslu. Během roku se snížily – byť s určitou volatilitou – také další ukazatele jádrové inflace, a to převážně v jeho první polovině. Celkově tento pokles odráží odeznívající vlivy předchozích nabídkových šoků i slabší poptávku v prostředí nadále přísné měnové politiky. Ta také pomáhá vysvětlit znatelnější dezinflaci u zboží než u služeb, neboť váha položek, u nichž se předpokládá citlivost na měnovou politiku, je vyšší v kategorii zboží než v kategorii služeb.^[9]

Domácí nákladové tlaky měřené růstem deflátoru HDP se v roce 2024 snížily na 2,9 % z 5,9 % v roce 2023. To odráželo nižší příspěvek jednotkových mzdových nákladů i jednotkového zisku (graf 1.8). Příspěvek jednotkových zisků se snížil, neboť zisky ve stále větší míře tlumily přetrvávající zvýšené tlaky na růst ze strany jednotkových mzdových nákladů.^[10] Zároveň došlo ke zmírnění těchto tlaků v důsledku zpomalení růstu mezd, měřeného pomocí náhrad na zaměstnance, a určitého posílení růstu produktivity práce. Meziroční růst náhrad na zaměstnance klesl z 5,3 % v roce 2023 na 4,5 % v roce 2024, zůstal však výrazně nad svým průměrným tempem před pandemií (2,2 %), což odráželo pokračující napětí na trzích práce a přetrvávající tlak na kompenzaci inflace. Zmírnění růstu náhrad na zaměstnance odráželo rychlejší reakci vzlínání mezd než růstu sjednaných mezd.^[11] To mimo jiné ukazovalo na pravděpodobnost, že úpravy kompenzující inflaci přestaly být součástí mzdového vzlínání a přesunuly se do sjednaných mezd. Na konci roku 2024 se reálné mzdy v eurozóně v zásadě vrátily na úroveň před prudkým zvýšením inflace.

Graf 1.8

Deflátor HDP a jeho složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Dlouhodobější inflační očekávání vyjádřená ve výběrovém šetření ECB mezi prognostiky poklesla z 2,1 % na konci roku 2023 na 2,0 % v šetření zveřejněném v prvním čtvrtletí roku 2024 a v následujících kolech během roku 2024 zůstala na pevně ukotvených úrovních (graf 1.9). Dodatečné údaje z výběrových šetření, např. z výběrového šetření ECB mezi měnovými analytiky a z průzkumu Consensus Economics, rovněž naznačovaly, že dlouhodobější inflační očekávání jsou v souladu s 2% cílem ECB. Restriktivní měnová politika podpořila dezinflaci nejen prostřednictvím utlumení poptávky, ale také stabilním ukotvením dlouhodobějších inflačních očekávání, čímž omezila riziko sekundárních dopadů. Dlouhodobější tržní ukazatele inflační kompenzace (např. pětiletá forwardová inflačně indexovaná swapová sazba (ILS) na pět let dopředu) vykazovaly během roku poněkud větší volatilitu, koncem roku se však přiblížily k úrovním kolem 2 %. Volatilita zaznamenaná během roku byla s největší pravděpodobností důsledkem změn inflační rizikové prémie, přičemž odhadovaná skutečná inflační očekávání byla relativně stabilní na úrovni kolem 2 %. Na straně spotřebitelů se mediánová inflační očekávání na tři roky dopředu snižovala od druhého čtvrtletí roku až do října, kdy dosáhla 2,1 %, což je nejnižší hodnota od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Následně po zbytek roku však očekávání rostla nad tuto míru v důsledku vyšší inflace a zvýšené nejistoty, i když zůstala nižší než na začátku roku.^[12]

Graf 1.9

Ukazatele inflačních očekávání získané z průzkumů a z trhu

(meziroční změny v procentech)

1.5 Podmínky financování se postupně uvolňovaly, zůstaly však i nadále přísné

Vzhledem k postupnému odeznívání inflačních tlaků během roku 2024 (viz kapitola 1.4) ECB od června omezovala míru měnověpolitické restrikce prostřednictvím snižování svých základních úrokových sazeb (viz kapitola 2.1). V první polovině roku 2024 se bezriziková desetiletá sazba jednodenního indexového swapu (OIS) postupně zvýšila zhruba o 50 bazických bodů a v létě dosáhla svého maxima za rok 2024. V důsledku poklesu očekávání finančních trhů ohledně vývoje úrokových sazeb a nižších termínových prémií se desetiletá sazba OIS postupně snižovala a v prosinci 2024 dosáhla v průměru 2,2 % (graf 1.10), což je přibližně o 20 bazických bodů méně než průměr v prosinci 2023. Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů obecně ukončily rok 2024 na vyšších úrovních, než na jakých se nacházely na začátku roku. Ve Francii byly výnosy státních dluhopisů výrazně vyšší než v předchozím roce v důsledku zvýšené nejistoty ohledně fiskálního výhledu země a politického vývoje. Spready mezi výnosy dlouhodobých státních dluhopisů a odpovídajícími bezrizikovými sazbami se v posledním čtvrtletí roku celkově rozšířily. Tento vývoj souvisel se zmírněním nedostatku zajištění při vyšší (očekávané) emisi státních dluhopisů a snížení rozvahy Eurosystému. V Itálii přispělo snížení spreadů, které těžilo z příznivějšího výhledu ratingového hodnocení, k poklesu výnosů dlouhodobých dluhopisů v roce 2024. Vážený průměr nominálních výnosů z desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, zůstal v prosinci 2024 v průměru na stejné úrovni (2,7 %) jako v prosinci 2023.

Graf 1.10

Dlouhodobé úrokové sazby a náklady na úvěry podnikům a na úvěry domácnostem na bydlení

(v % p. a.)

V roce 2024 vzrostly ceny akcií jak v nefinančním sektoru, tak ve větší míře i ve finančním sektoru. Na růstu akcií finančního sektoru se podílel zejména bankovní sektor, který těžil z vysoké ziskovosti. Souhrnné indexy cen akcií nefinančních podniků a bank v eurozóně byly na konci roku 2024 přibližně o 3 %, resp. 21 % nad svými příslušnými hodnotami z konce roku 2023. Ceny akcií podporoval pokles prémie za akciové riziko, lepší očekávání krátkodobých zisků, vyšší rozdělené dividendy a nižší dlouhodobé bezrizikové sazby. Výnosy podnikových dluhopisů poklesly jak v segmentu dluhopisů investičního stupně, tak v segmentu dluhopisů s vysokými výnosy a na konci prosince 2024 se pohybovaly na nižších úrovních než o rok dříve, a to v důsledku nižších bezrizikových sazeb a poklesu spreadů.

Ke konci roku 2024 došlo k zastavení propadu bankovních vkladů a začátku jejich oživení a k oživení širokého peněžního agregátu (M3) s tím, jak se snižovala míra měnověpolitické restrikce. Meziroční dynamika agregátu M3 dosáhla v prosinci 3,4 % oproti nule v prosinci 2023 (graf 1.11). Oživení bylo taženo čistým přílivem zahraničního kapitálu, který odrážel značný přebytek běžného účtu v důsledku slabého dovozu a při atraktivních výnosech také zájmu o dluhopisy zemí eurozóny v zahraničí. Tento příliv kapitálu víceméně kompenzoval odliv likvidity v důsledku snižování rozvahy Eurosystému. Vzhledem k tomu, že došlo ke splacení prostředků vypůjčených v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (v plném rozsahu do konce roku) a snížení portfolia aktiv Eurosystému, banky i nadále využívaly dražší zdroje tržního financování. Jejich náklady na financování postupně klesaly, i když méně než měnověpolitické sazby, ze svých nejvyšších úrovní zaznamenaných v roce 2023. Rozvahy bank zůstaly celkově vysoké.

Podmínky financování v eurozóně zůstaly v roce 2024 restriktivní, přestože snížení úrokových sazeb ECB míru restrikce měnové politiky poněkud uvolnilo. Nominální náklady na úvěry podnikům a domácnostem se do určité míry snížily poté, co v roce 2023 dosáhly nejvyšších hodnot za téměř 15 let. Souhrnná úroková sazba z bankovních úvěrů nefinančním podnikům v prosinci činila 4,4 %, což představuje pokles zhruba o 90 bazických bodů oproti konci roku 2023, a odpovídající sazba z úvěrů domácnostem na bydlení klesla zhruba o 60 bazických bodů na 3,4 % (graf 1.10). Výrazný spread mezi sazbami pro podniky a domácnosti, který vznikl ve fázi zpřísňování měnové politiky, se tak snížil pouze nepatrně. Rozdíly v úrokových sazbách z úvěrů v jednotlivých zemích byly i nadále omezené, což naznačuje obecně hladkou transmisi měnové politiky ECB v celé eurozóně.

Úvěrování podniků a domácností bankami bylo i nadále slabé, a to v důsledku stále přísných úvěrových podmínek a slabé agregátní poptávky (graf 1.11), zatímco ve druhé polovině roku 2024 již vykazovalo známky oživení. Jak vyplývá z šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně, úvěrové standardy bank (tj. interní pokyny nebo kritéria pro schvalování úvěrů) pro podniky se po celkové stabilizaci v předchozích čtvrtletích ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 zpřísnily. Dostupnost bankovních úvěrů se podle šetření o přístupu podniků k financováníConsumer Expectations Survey zlepšila pouze dočasně a ve čtvrtém čtvrtletí se opět zhoršila. Roční míra růstu bankovních úvěrů podnikům dosáhla v prosinci 1,7 %. Dluhové financování podniků zůstalo celkově slabé a čisté toky externího financování podniků se nacházely výrazně pod svou dlouhodobější dynamikou, a to i přes nárůst emisí a ocenění kotovaných akcií (graf 1.12). U úvěrů domácnostem byly tahounem postupného oživení meziročního tempa růstu bankovních úvěrů na 1,1 % v prosinci zejména hypoteční úvěry. Tento vývoj byl v souladu s celkovým uvolňováním úvěrových standardů během roku a silným oživením poptávky po úvěrech uváděným v šetřeních úvěrových podmínek bank ve druhém pololetí roku 2024, jakož i s trvalými záměry na nákup rezidenčních nemovitostí uváděnými v šetření po celý rok. Procento domácností, které v tomto šetření uváděly zhoršení přístupu k úvěrům, zároveň na konci roku nadále převažovalo nad procentem domácností uvádějících zlepšení, přičemž trvalé využívání spotřebitelských úvěrů se koncentrovalo u domácností s nižšími příjmy. Banky navíc v průběhu celého roku 2024 i nadále uváděly, že u spotřebitelských úvěrů dochází ke zpřísňování úvěrových standardů.

Graf 1.11

Růst M3 a růst úvěrů podnikům a domácnostem

(meziroční změny v %)

Graf 1.12

Čisté toky externího financování podniků

(roční toky; v mld. EUR)

Box 1
Trvalý dopad pandemie COVID-19 a strukturálních trendů na růst produktivity

Eurozóna prochází transformativním obdobím charakterizovaným hospodářskými otřesy a hlubokými strukturálními změnami, které ovlivňují růst produktivity ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. V posledních letech zaznamenala jedinečnou kombinaci otřesů a stále probíhajících strukturálních změn, které složitě a s nejistým výsledkem do budoucna ovlivňují růst produktivity. Hlavními faktory ovlivňujícími střednědobý a dlouhodobý výhled produktivity jsou pandemie COVID-19, rychlá digitální transformace, přechod na zelenou ekonomiku a demografické změny. Každý z těchto faktorů představuje odlišný mechanismus, jehož prostřednictvím dochází k ovlivňování produktivity, a jejich vzájemné působení dále komplikuje hospodářské prostředí. Tyto trendy a jejich dopady na růst produktivity zkoumá tento box. Vychází z nedávné práce skupiny odborníků z Evropského systému centrálních bank (ESCB) v oblasti produktivity.^[13]

Trvalý dopad pandemie na růst produktivity

Pandemie způsobila rozsáhlé výpadky napříč zeměmi, sektory a podniky, a výrazně tak ovlivnila růst produktivity. Široký záběr krize spolu s opatřeními, jako byly uzavírky a změny ve způsobu práce a spotřeby, jakož i široká podpora podniků a domácností formou opatření hospodářské politiky, představovaly posun oproti předchozím obdobím hospodářských poklesů.

Díky reakci hospodářské politiky nedocházelo k rozsáhlým úpadkům, došlo však k oslabení realokace zdrojů, která zvyšuje produktivitu. Dostupné údaje ukazují, že krize vedla k tomu, že podniky s nízkou produktivitou zaznamenaly mnohem výraznější pokles než podniky, jejichž produktivita byla vyšší, nebo že v případě méně produktivních podniků byla pravděpodobnost, že opustí trh, větší než u jejich vysoce produktivních protějšků, což v krátkodobém horizontu pomohlo realokaci zdrojů (graf A). Tento vliv byl však méně výrazný než v předchozích krizích, a to v důsledku komplexní podpory ve formě opatření hospodářské politiky, která zabránila odchodům firem z trhu a útlumu jejich aktivit. Analýza expertní skupiny ESCB ukazuje, že alokace dotací firmám začala v průběhu času způsobovat významnější deformace, a to navzdory nezměněným kritériím pro jejich přidělování.

Pandemie urychlila proces digitalizace, změnila chování spotřebitelů a ovlivnila způsob čerpání pracovní neschopnosti i dosahované vzdělání, přičemž potenciální dopady těchto změn mohou být dlouhodobé. Expanze digitální ekonomiky včetně častějšího využívaní práce z domova, jíž se dostává podpory ze strany iniciativ jako např. program NGEU, přináší slibný výhled do budoucnosti. Pandemie měla zároveň trvalé dopady i na pracovní sílu, přičemž její dlouhodobé důsledky pro růst produktivity zatím není možné plně kvantifikovat.

Graf A

Rozdělení produktivity u podniků, které daný sektor opustily, ve srovnání s podniky, které v roce 2020 ve stejném sektoru přežily

(hustota)

Digitální transformace a růst produktivity

Digitální technologie mohou zvýšit efektivitu pracovníků tím, že zjednoduší plnění úkolů a umožní delegování vedlejších činností na externí poskytovatele. Digitalizace navíc zvyšuje konkurenceschopnost trhu, umožňuje expanzi bez nutnosti navyšování materiálních prostředků nebo fyzické infrastruktury (tzv. „scale without mass“) a rozšiřuje přístup na trh prostřednictvím elektronického obchodu. Podnikové údaje ze zemí, jako jsou Francie a Rakousko, ukazují, že investice do digitálních technologií mohou vést k trvalému růstu produktivity, i když tento růst následuje až po období počáteční adaptace a jeho rozsah je v průměru relativně malý.

Nárůst produktivity vyplývající z digitalizace vykazuje v jednotlivých odvětvích a podnicích značnou heterogenitu. Zatímco průměrný dopad digitálních investic je malý, dopady v odvětvích, která mohou z digitalizace těžit, jsou 17krát vyšší, než je průměr. Kromě toho se nové digitální technologie daří využívat inovativním a přelomovým způsobem ke zvýšení produktivity pouze asi 30 % podnikům, a to obvykle těm nejproduktivnějším, neboť tyto podniky disponují požadovanými dovednostmi a navazujícími nehmotnými aktivy (graf B). Z hlediska celkového vlivu byl růst produktivity práce zvýšením efektivity v důsledku digitalizace výrazně podpořen, jak také dokládají simulace, které ukazují, že bez tohoto zvýšení by byl růst produktivity v zemích, jako je Německo a Francie, podstatně nižší.

Dopad zelené transformace na růst produktivity

Naléhavá potřeba snížit emise skleníkových plynů vedla k realizaci politik na podporu přijímání nízkouhlíkových řešení, která mohou růst celkové produktivity potenciálně ovlivnit. Dvěma hlavními kanály, jejichž prostřednictvím zelená transformace ovlivňuje produktivitu, jsou investice do ekologických inovací a realokace zdrojů. Potřeba snížit emise skleníkových plynů motivuje podniky k inovacím a k integraci efektivnějších a udržitelnějších postupů do svých činností. Ekonomika se mezitím posouvá směrem k zelenějším odvětvím, kam přesměrovává pracovní sílu i kapitál z odvětví a firem, které životní prostředí znečišťují. Tato realokace může celkovou produktivitu zvýšit, pokud budou zdroje využívány efektivnějším způsobem.

Graf B

Odhadovaný dopad digitalizace na růst celkové produktivity výrobních faktorů (TFP) v podnicích s různou počáteční úrovní TFP

(v procentních bodech)

Empirické údaje naznačují, že přísné politiky v oblasti životního prostředí mohou v dlouhodobém horizontu podpořit ekologické inovace, ale v krátkodobém horizontu mohou být škodlivé pro růst celkové produktivity výrobních faktorů. Analýza expertní skupiny ukazuje, že pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku je zapotřebí kombinace politik zahrnující uhlíkové daně, regulaci a podporu zelených technologií. V krátkodobém horizontu s postupující adaptací firem však bude transformace nákladná, což bude mít negativní dopad na růst celkové produktivity výrobních faktorů, a to zejména u malých znečišťovatelů v důsledku jejich omezeného přístupu k financování. Environmentální politiky nicméně motivují k ekologickým inovacím, což dokazuje značný nárůst počtu patentů v oblasti ekologických technologií podaných podniky, které životní prostředí znečišťují. V dlouhodobém horizontu toto zvýšení ekologických inovací pravděpodobně povede k vyššímu růstu produktivity.

Realokace zdrojů v důsledku přechodových opatření ovlivňuje produktivitu v jednotlivých odvětvích odlišně. Vzhledem k tomu, že odvětví s vysokou uhlíkovou náročností jsou v průměru produktivnější, by realokace mezi odvětvími při dané úrovni odvětvové produktivity mechanicky snížila produktivitu. V úzce vymezených sektorech však uhlíková náročnost jednotlivých podniků a jejich produktivita práce nemusí nutně korelovat. Realokace zdrojů z podniků s vysokými emisemi uhlíku směrem k podnikům s nízkou uhlíkovou náročností proto ne vždy nutně vede ke zvýšení produktivity. Z podnikových informací ze systému EU pro obchodování s emisními povolenkami vyplývá, že nejproduktivnějšími podniky jsou ve většině odvětví zároveň také podniky vykazující nejvyšší uhlíkovou efektivitu. To znamená, že za jinak stejných podmínek povede v těchto odvětvích realokace zdrojů do ekologičtějších podniků při stávající úrovni jejich produktivity ke zvýšení růstu produktivity práce. V ostatních odvětvích, jako je výroba celulózy, papíru a železných kovů, je tomu naopak a realokace bude produktivitu snižovat.

Závěrečné poznámky

Vzájemná interakce mezi nedávnými otřesy a současnými strukturálními trendy vytváří složité prostředí pro střednědobý a dlouhodobý růst produktivity. Každý z uvedených faktorů – pandemie, digitální transformace a zelená transformace – představuje jedinečné výzvy i příležitosti. Jak uvádí nedávná zpráva Maria Draghiho, tvůrci hospodářských politik se musí v tomto dynamickém prostředí bezpečně orientovat, aby mohli podpořit příznivé podmínky pro udržitelný růst produktivity, využívat přínosů digitálních a zelených technologií a zároveň mírnit možné deformující účinky hospodářskopolitických opatření.^[14] V návaznosti na vývoj světové ekonomiky je nezbytné, aby tvůrci hospodářských politik v eurozóně vzali tuto interakci v úvahu a pomohli tak efektivně formovat a podporovat budoucí růst produktivity.

2 Měnová politika se začala uvolňovat, avšak nadále zůstávala v restriktivním teritoriu

V roce 2024 zmírnila Rada guvernérů restrikci měnové politiky, neboť inflace vykazovala známky udržitelného přibližování k 2% cíli, zatímco ekonomika eurozóny pomalu rostla (viz kapitola 2.1). Úrokové sazby zůstaly téměř celou první polovinu roku beze změny. V červnu i v září pak Rada guvernérů snížila sazbu vkladové facility o 25 bazických bodů, což znamenalo posun směrem k méně restriktivní měnové politice. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce byla i nadále odhodlána uplatňovat přístup založený na datech a rozhodnutí přijímat pouze na jednotlivých zasedáních. Ve třetím čtvrtletí ekonomická aktivita vykazovala nadále utlumený růst s určitými náznaky stabilizace. Tento vývoj byl podporován vyšší spotřebou a poptávkou ve světě. Rada guvernérů měla stále větší důvěru v postupný pokles inflace a v říjnu a prosinci dále snížila sazbu vkladové facility o 25 bazických bodů.

V procesu návratu k obvyklým hodnotám, který začal v roce 2022 (viz kapitola 2.2), se v roce 2024 rozvaha Eurosystému snížila o 0,5 bil. EUR a ke konci roku dosahovala 6,4 bil. EUR. Tohoto snížení bylo dosaženo předčasnými splátkami a splatností operací v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) a poklesem portfolia programu nákupu aktiv (APP) a do určité míry i portfolia nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP), přičemž posledně jmenované portfolio se od července přesunulo do dílčích reinvestic. V březnu 2024 schválila Rada guvernérů změny operačního rámce pro provádění měnové politiky (viz box 2) a na konci roku 2024 ukončila reinvestice v rámci programu PEPP.

V roce 2024 zdokonalil Eurosystém svůj rámec řízení rizik, aby z hlediska rizik zajistil účinné provádění politiky. V důsledku vysokých úrokových sazeb vykázala ECB ztráty ze záporných úrokových výnosů, které budou odepsány z budoucích zisků (viz kapitola 2.3 a roční účetní závěrka ECB za rok 2024). Očekává se, že se čistý úrokový výnos Eurosystému v nadcházejících letech opět zvýší a podpoří tak jeho finanční odolnost.

2.1 Zmírnění restrikce měnové politiky

V lednu 2024 Rada guvernérů vyhodnotila, že ekonomika po stagnaci po celý rok 2023 zůstává slabá. Výhled hospodářského růstu v eurozóně v blízkém horizontu se vyznačoval zpomalením globální hospodářské aktivity a obchodu a přísnými podmínkami financování za současné existence rizik vyplývajících ze zvýšeného geopolitického napětí v důsledku konfliktu na Blízkém východě a války Ruska proti Ukrajině. Některé výhledové ukazatele z výběrových šetření však naznačují oživení v dalším období. Navzdory pomalému hospodářskému růstu zůstal trh práce po převážně setrvalém poklesu, který začal v září 2020, silný. V důsledku vlivu srovnávací základny na ceny energií inflace v prosinci 2023 vzrostla a zůstala na vysoké úrovni 2,9 %. Většina ukazatelů jádrové inflace zároveň pokračovala v sestupném trendu s tím, jak odeznívaly vlivy dřívějších nabídkových šoků a dopad přísné měnové politiky snížil poptávku. Rada guvernérů potvrdila své hodnocení, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovních, které, budou-li udržovány dostatečně dlouhou dobu, významně přispějí k včasnému návratu inflace k jejímu 2 % střednědobému cíli. Na svém lednovém zasedání proto rozhodla ponechat měnověpolitické sazby beze změny na úrovních, o nichž rozhodla v září 2023, a zopakovala, že ponechá měnověpolitické sazby na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nezbytné.

Březnové makroekonomické projekce odborníků ECB předpokládaly revizi inflace směrem dolů, a to zejména pro rok 2024, což odráželo nižší příspěvek cen energií. Ukazovaly na postupný pokles inflace směrem k cíli ECB. Celková inflace se v únoru snížila, ale domácí cenové tlaky zůstaly vysoké, částečně v důsledku silného růstu mezd a klesající produktivity práce. Ekonomika eurozóny zůstala slabá. Podle hodnocení byly spotřební výdaje omezené, investice zpomalily a snížil se vývoz, a to v důsledku pomalejší zahraniční poptávky a určité ztráty konkurenceschopnosti podniků v eurozóně. Odborníci ECB revidovali své projekce hospodářského růstu v blízkém horizontu směrem dolů. Nadále se očekávalo, že se ekonomika zotaví a časem poroste, což bylo zpočátku podpořeno spotřebou a později i investicemi. V důsledku klesající inflace a rostoucích mezd měly oživit zejména reálné příjmy. I když podmínky financování byly nadále restriktivní, očekávalo se, že tlumící dopad dřívějšího zvýšení úrokových sazeb na poptávku postupně odezní a vývoz oživí. Na základě svého pokračujícího přístupu závislého na datech a svého hodnocení výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky Rada guvernérů v březnu rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny.

Rada guvernérů také zdůraznila význam rozvoje unie kapitálových trhů. Ta by pomohla stabilizovat růst, pokud země čelí místním šokům, které měnová politika nemůže řešit. Integrovanější a diverzifikovanější finanční systém by mimo jiné posílil sdílení rizik soukromým sektorem mezi zeměmi, pomohl zmírnit finanční roztříštěnost a zajistil účinnou transmisi měnové politiky do všech částí eurozóny.

Rada guvernérů v březnu schválila také změny operační rámce pro provádění měnové politiky. Přezkum operačního rámce, který byl oznámen v prosinci 2022, stanovil klíčové zásady a parametry pro provádění měnové politiky pro poskytování likvidity centrální banky v kontextu postupně se snižujícího objemu přebytečné likvidity v bankovním systému (viz box 2). Konkrétně Rada guvernérů rozhodla nadále řídit nastavení měnové politiky úpravou sazby vkladové facility a pružně poskytovat likviditu na základě poptávky bank prostřednictvím široké kombinace nástrojů, včetně (v pozdější fázi) strukturálních dlouhodobějších úvěrových operací a strukturálního portfolia cenných papírů. Schválila také snížení rozpětí mezi sazbou pro hlavní refinanční operace a sazbou vkladové facility z 50 na 15 bazických bodů, s účinností od 18. září 2024.

Inflace v březnu dále klesla na 2,4 %, přičemž většina ukazatelů jádrové inflace oslabila, což potvrzuje obraz postupně se zmírňujících cenových tlaků. Růst cen služeb však zůstal kvůli růstu domácích cen vysoký na úrovni 4,0 %. Pokud jde o poslední čtvrtletí roku 2023, mzdy stále rostly, i když pomalejším tempem, než se očekávalo. Vyšší mzdové náklady byly částečně absorbovány zisky firem, což omezilo jejich dopad na spotřebitelské ceny. Jednotkové mzdové náklady práce zároveň klesaly, v důsledku slabého růstu produktivity však zůstaly na zvýšené úrovni.

V průběhu roku bylo stále jasnější, že restriktivní měnová politika Rady guvernérů má na ekonomiku, a tedy i na inflaci, významný dopad. V prvním čtvrtletí 2024 vedly vysoké úvěrové náklady pro podniky a domácnosti i přísnější úvěrové standardy k omezení investičních plánů a nákupů rezidenčních nemovitostí i k dalšímu poklesu poptávky po úvěrech. I když výdaje za služby zůstaly vysoké, podniky zpracovatelského průmyslu čelily slabé poptávce. Úroveň výroby byla i nadále utlumená, zejména v energeticky náročných odvětvích. Očekávalo se však, že růst vývozu z eurozóny zrychlí, přičemž podpořit jej měla silnější světová ekonomika a zvýšená poptávka po obchodovatelném zboží.

V dubnu Rada guvernérů oznámila, že všechny tři základní úrokové sazby ECB ponechá beze změny na restriktivní úrovni. Zdůraznila, že je odhodlána prosazovat přístup založený na datech a rozhodnutí přijímat pouze na jednotlivých zasedáních, bez předběžného závazku ke konkrétnímu vývoji sazeb. Rada guvernérů poprvé oznámila, že úroveň restrikce měnové politiky bude vhodné snížit, pokud její hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky dále zvýší důvěru, že se inflace udržitelně přibližuje k cíli.

Tento okamžik nastal v červnu a Rada guvernérů po devíti měsících, během nichž držela sazby na stabilní úrovni, rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Od zasedání v září 2023, kdy Rada guvernérů naposledy zvýšila sazby, poklesla inflace o 2,6 procentního bodu a výhled inflace se výrazně zlepšil. Zvolnila také jádrová inflace, což výrazněji naznačuje, že cenové tlaky oslabily a inflační očekávání na všech horizontech klesla. Měnová politika ponechala podmínky financování na restriktivní úrovni. Důležitým příspěvkem ke snižování inflace bylo utlumení poptávky a pevné ukotvení inflačních očekávání.

Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji zůstaly domácí cenové tlaky silné a růst mezd zvýšený, což předchozí nárůst inflace vyrovnalo. Bylo pravděpodobné, že inflace zůstane nad cílem i později v následujícím roce. Odborníci Eurosystému mírně revidovali své projekce inflace pro roky 2024 a 2025 oproti březnu směrem nahoru a po zbytek roku 2024 předpokládali její výkyvy, a to i v důsledku vlivů srovnávací základny souvisejících s energiemi. Následně měla inflace ve druhé polovině roku klesat k vytyčenému cíli, a to v důsledku slabšího růstu nákladů práce, postupně se projevujícího vlivu restriktivní měnové politiky a ustupujícího dopadu energetické krize a pandemie.

Inflace v květnu vzrostla na 2,6 %, i když růst cen potravin i zboží zpomalil. Tempo růstu cen energií po meziročních záporných hodnotách zaznamenalo mírný vzestup a růst cen služeb se zvýšil z dubnové hodnoty 3,7 % na 4,1 %.

Po pěti čtvrtletích stagnace vzrostla ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí 2024 o 0,3 %. Sektor služeb rostl a zpracovatelský průmysl vykazoval známky stabilizace na nízké úrovni. Zaměstnanost se v prvním čtvrtletí zvýšila o 0,3 % a od prosince 2023 vzniklo přibližně 500 000 nových pracovních míst. Očekávalo se, že ekonomika zůstane v blízké budoucnosti utlumená a poté se v důsledku vyšších mezd, lepších obchodních směnných relací a vyšších reálných příjmů zotaví. Náklady financování se držely na restriktivních úrovních a růst úvěrů zůstal v důsledku předchozích zvyšování měnověpolitických sazeb slabý. Banky navíc v červnu 2024 splatily velké množství finančních prostředků vypůjčených v rámci TLTRO III, přičemž k velké splátce těchto prostředků došlo i v březnu, což vedlo k podstatnému snížení přebytečné likvidity.

Rada guvernérů dále v červnu potvrdila, že během druhého pololetí bude snižovat objem cenných papírů, které Eurosystém držel v rámci nouzového pandemického programu nákupu cenných papírů (PEPP), v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně. Tento přístup by do značné míry kopíroval přístup použitý v rámci programu APP.

V době červencového zasedání Rady guvernérů byla většina červnových hodnot inflace buď stabilní, nebo klesala v souladu s očekáváními, ačkoli domácí cenové tlaky a růst cen služeb zůstávaly na zvýšené úrovni. Mzdy nadále rostly zvýšeným tempem, zatímco jejich dopad na inflaci byl stále do určité míry tlumen ziskovými maržemi. Aktuální informace víceméně podpořily předchozí hodnocení střednědobého inflačního výhledu a Rada guvernérů na svém červencovém zasedání rozhodla ponechat měnověpolitické sazby beze změny. Znovu potvrdila svůj záměr zachovat restriktivní měnovou politiku tak dlouho, jak to bude nutné.

Z červencové hodnoty 2,6 % inflace v srpnu klesla na 2,2 %. Domácí cenové tlaky a růst cen služeb nicméně zůstaly vysoké, zejména v důsledku růstu mezd. Tlaky na růst mzdových nákladů nadále polevovaly, ale přesto zůstaly zvýšené. Zářijové projekce odborníků ECB potvrdily předchozí výhled inflace a posílily tak perspektivu postupného a udržitelného návratu inflace ke 2 %. Podle očekávání měla inflace v závěru roku vzrůst a v druhé polovině roku 2025 klesnout ke svému cíli. Vzhledem k tomu, že růst cen služeb byl vyšší, než se očekávalo, byly projekce jádrové inflace (inflace bez započtení cen energií a potravin) pro roky 2024 a 2025 revidovány mírně směrem nahoru, ale i nadále naznačovaly rychlý pokles.

Podmínky financování zůstaly restriktivní a růst úvěrů byl v prostředí slabé poptávky v době zářijového zasedání Rady guvernérů pomalý. Hospodářská aktivita byla zároveň utlumená. V druhém čtvrtletí 2024 ekonomika vzrostla o 0,2 % – pomaleji než v prvním čtvrtletí a méně, než se očekávalo. Růst byl tažen především čistým vývozem a vládními výdaji. Soukromá spotřeba a investice, které měly vést k oživení, zůstaly slabé. Důvodem mohla být vysoká geopolitická rizika. Odborníci ECB proto revidovali oproti červnu své projekce růstu směrem dolů, které tak odrážely slabší příspěvek domácí poptávky v nadcházejících čtvrtletích. Ekonomika měla postupem času posilovat a v roce 2024 vzrůst o 0,8 %, v roce 2025 dosáhnout tempa 1,3 % a v roce 2026 pak 1,5 %. Toto oživení mělo být podpořeno vyšší spotřebou, postupně odeznívajícími účinky restriktivní měnové politiky a rostoucí globální poptávkou a vývozem.

Vzhledem k novým dostupným informacím, které posílily důvěru v postupný pokles inflace směrem k cíli ECB, rozhodla Rada guvernérů v září snížit sazbu vkladové facility (tj. sazbu, kterou řídí nastavení měnové politiky) o 25 bazických bodů, což představovalo další krok ke zmírnění restrikce měnové politiky. Dne 18. září vstoupily v účinnost některé změny operačního rámce pro provádění měnové politiky, které byly oznámeny již 13. března 2024 (viz box 2). Rozpětí mezi úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace a sazbou vkladové facility bylo upraveno na 15 bazických bodů, zatímco rozpětí mezi sazbou mezní zápůjční facility a sazbou pro hlavní refinanční operace zůstalo beze změny na úrovni 25 bazických bodů. V září poklesl objem přebytečné likvidity v eurozóně pod 3 bil. EUR především v důsledku toho, že banky splatily úvěry v rámci operací TLTRO III. K tomuto poklesu ve stále větší míře přispívalo postupné ukončování reinvestic splatných dluhopisů v měnověpolitických portfoliích Eurosystému.

V září inflace klesla na 1,7 % (nejnižší hodnota od dubna 2021), což posílilo důvěru v to, že proces dezinflace je na dobré cestě. Většina ukazatelů jádrové inflace se v září buď snížila, nebo zůstala beze změny. Ceny energií zaznamenaly výrazný pokles, když meziroční tempo růstu činilo −6,1 % a většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se pohybovala kolem 2 %. Výhled inflace byl ovlivněn slabší hospodářskou aktivitou oproti očekáváním. Podle krátkodobých ukazatelů produkce zpracovatelského průmyslu dále klesala. Ačkoli se zdá, že aktivita v sektoru služeb těžila ze silné letní sezóny, krátkodobé ukazatele naznačovaly ve třetím čtvrtletí 2024 pokles. Podniky zvyšovaly investice pomalým tempem a současně oslabil vývoz. Navzdory nárůstu příjmů se domácnosti rozhodly ve druhém čtvrtletí 2024, za které byly údaje k dispozici, spotřebovávat méně a vice spořit. V reakci na tento vývoj a jeho důsledky pro inflaci Rada guvernérů rozhodla v říjnu dále zmírnit restrikci měnové politiky a snížit základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů, a sazba vkladové facility tak poklesla na 3,25 %.

S blížícím se koncem roku došlo podle předběžného odhadu ke zvýšení inflace na 2,3 % v listopadu z říjnové hodnoty 2,0 %. Tento nárůst se očekával a byl způsoben dřívějším poklesem cen energií, jenž z meziročního tempa odezněl. Zatímco ceny potravin a služeb klesly, domácí inflace zůstala vysoká v důsledku mzdových tlaků a skutečnosti, že některá odvětví služeb se s určitým zpožděním stále přizpůsobovala prudkému nárůstu inflace v minulosti. Současně se jádrová inflace celkově vyvíjela směrem k udržitelnému návratu k inflačnímu cíli. V prosincových projekcích odborníci Eurosystému očekávali, že celková inflace bude dosahovat průměrné úrovně 2,4 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 2,1 % v roce 2027, kdy začne fungovat rozšířený systém EU pro obchodování s emisemi.

Hospodářství eurozóny ve třetím čtvrtletí 2024 vzrostlo o 0,4 % a překonalo očekávání zejména v důsledku růstu spotřeby a tvorby zásob podniků. Tempo růstu investic přitom zůstalo v prostředí vysoké nejistoty nízké. Krátkodobé ukazatele dostupné za čtvrté čtvrtletí 2024 naznačovaly, že růst ztrácí dynamiku. Výběrová šetření ukazovala, že zpracovatelský průmysl stále oslaboval a růst v sektoru služeb zpomaloval. Trh práce nadále vykazoval odolnost. Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla v říjnu 2024 úrovně 6,3 % a oproti září se nezměnila. Od září 2020 (8,6 %) její míra téměř nepřetržitě klesala a v listopadu dosáhla nejnižší úrovně (6,2 %) od zavedení eura. Ačkoli podmínky financování zůstávaly restriktivní, nedávné snižování úrokových sazeb postupně zlevňovalo úvěry pro podniky a domácnosti. Prosincové projekce odborníků ECB předpokládaly postupné posilování ekonomiky, i když pomalejším tempem, než se dříve očekávalo. Vyšší reálné mzdy měly podle očekávání podpořit výdaje domácností, zatímco levnější úvěry měly stimulovat spotřebu a investice. Pokud by se obchodní napětí nevystupňovalo, oživení pravděpodobně mělo podpořit vývoz, neboť světová poptávka rostla.

Za této situace Rada guvernérů na svém prosincovém zasedání rozhodla snížit základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů a znovu potvrdila svůj závazek zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na úrovni 2 % střednědobého cíle. Prohlášení, že měnověpolitické sazby budou ponechány na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, již nebylo součástí komunikace. Snížením základních sazeb ECB dosáhla sazba vkladové facility úrovně 3,00 % a kumulativní pokles během roku 2024 100 bazických bodů (graf 2.1).

Graf 2.1

Změny základních úrokových sazeb ECB

(v procentních bodech)

Prosinec znamenal také ukončení dvou opatření, která hrála jednu z klíčových úloh v éře nízké inflace a během pandemie: programy PEPP a TLTRO III. Na konci roku 2024 ukončila Rada guvernérů reinvestice v rámci programu PEPP. Od ledna 2025 již Eurosystém nereinvestuje splátky jistiny splatných cenných papírů držených v rámci portfolia APP. Kromě toho banky splatily 18. prosince zbývající částky vypůjčené v rámci TLTRO a uzavřely tak tuto část procesu návratu rozvahy k normálu. Hlavním nástrojem k zajištění udržitelného návratu inflace k cíli zůstávají měnověpolitické úrokové sazby.

2.2 Návrat rozvahy Eurosystému k normálu

V roce 2024 pokračovala rozvaha Eurosystému v postupnému návratu k normálu, který začal v roce 2022. Do konce roku klesla na 6,4 bil. EUR (z 6,9 bil. EUR na konci roku 2023). Tohoto snížení bylo dosaženo předčasnými splátkami a splatností operací TLTRO III a poklesem portfolia APP a do určité míry i portfolia PEPP, přičemž posledně jmenované portfolio se od července přesunulo do dílčích reinvestic.

Na konci roku 2024 činila aktiva v rozvaze Eurosystému související s měnovou politikou 4,3 bil. EUR, což oproti konci roku 2023 přestavovalo pokles o 0,8 bil. EUR. Úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně představovaly 1 % celkových aktiv (6 % na konci roku 2023) a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky představovala 67 % celkového objemu aktiv (68 % na konci roku 2023). Ostatní finanční aktiva v rozvaze, zejména aktiva v cizích měnách, zlato a portfolia v eurech nevztahující se k měnové politice, vzrostla o 0,3 bil. EUR.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených úvěrovými institucemi a využívání vkladové facility na konci roku 2024 snížil na úroveň 3,0 bil. EUR (z úrovně 3,5 bil. EUR na konci roku 2023) a představoval 47 % celkového objemu pasiv (oproti 51 % na konci roku 2023). Bankovky v oběhu zůstaly prakticky beze změny na úrovni 1,6 bil. EUR a představovaly 25 % celkových pasiv (nárůst z 23 %).

Graf 2.2

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(mld. EUR)

Vývoj portfolií programů APP a PEPP

Eurosystém ukončil čisté nákupy aktiv v rámci PEPP k 1. dubnu 2022 a v rámci APP k 1. červenci 2022. Poté nadále v plném rozsahu reinvestoval splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci těchto programů, aby zachoval dostatek likvidity a odpovídající nastavení měnové politiky. Pokud jde o program APP, Eurosystém ukončil reinvestice k červenci 2023. V případě PEPP byly v první polovině roku 2024 stále v plném rozsahu reinvestovány splátky jistiny ze splatných cenných papírů a ve druhé polovině roku se objem portfolia snižoval v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně. Reinvestice v rámci programu PEPP byly ukončeny na konci roku 2024. Portfolia APP a PEPP by se měla přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšovat, neboť Eurosystém již nereinvestuje jistiny ze splatných cenných papírů.

Aktiva držená v rámci programu APP klesla z 3,0 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě) na konci roku 2023 na 2,7 bil. EUR na konci roku 2024. Většina těchto aktiv pocházela z programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a představovala 2,1 bil. EUR, tj. 79 % celkových aktiv držených na konci roku v rámci programu APP. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku 2024 činila 6,86 roku, v jednotlivých zemích se však lišila. Program nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP) představoval na konci roku méně než 1 % (7 mld. EUR) celkových aktiv držených v rámci APP, třetí program nákupu krytých dluhopisů (CBPP3) činil 9 % (253 mld. EUR) a program nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP) 11 % (288 mld. EUR).

Na konci roku 2024 činil objem programu PEPP 1,6 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (6 mld. EUR) celkového objemu, podnikové cenné papíry 3 % (45 mld. EUR) a aktiva veřejného sektoru 97 % (1,6 bil. EUR).^[15] Vážená průměrná splatnost cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP ke konci roku 2024 činila 7,6 roku.

Eurosystém pokračoval v přesměrování svých zbývajících nákupů podnikových cenných papírů k emitentům s lepším výkonem v oblasti klimatu. V roce 2024 zveřejnila ECB svůj druhý přehled finančních informací souvisejících se změnou klimatu, jejichž rozsah rozšířila o údaje o portfoliích veřejného sektoru Eurosystému a portfoliích krytých dluhopisů držených pro účely měnové politiky (v rámci programů APP i PEPP), a připojila i část věnovanou devizovým rezervám ECB – viz kapitola 11.5. ECB také zveřejnila svůj druhý přehled informací souvisejících s klimatem o portfoliích nevztahujících se k měnové politice, jmenovitě o penzijním fondu zaměstnanců ECB a portfoliích vlastních zdrojů.

Postupné ukončování reinvestic probíhalo hladce a finanční trhy je dobře absorbovaly.^[16]

V roce 2024 dosáhly splátky cenných papírů soukromého sektoru v programech APP a PEPP 74 mld. EUR, zatímco splátky cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů PSPP a PEPP činily celkem 466 mld. EUR. Reinvestice v rámci programu PEPP dosáhly objemu 2,6 mld. EUR v případě cenných papírů soukromého sektoru a 157 mld. EUR u cenných papírů veřejného sektoru. Reinvestiční nákupy podnikových a krytých dluhopisů v rámci programu PEPP se řídily srovnávacími standardy, které odráží tržní kapitalizaci všech způsobilých nesplacených podnikových dluhopisů a krytých dluhopisů. Vzhledem k velkému objemu a nerovnoměrně rozloženým splátkám byly reinvestice cenných papírů veřejného sektoru v jednotlivých zemích a v čase vyrovnávány, aby byla zajištěna pravidelná a vyvážená přítomnost na trhu a byla řádně zohledněna tvorba tržních cen a fungování trhu. Tento vyrovnávací mechanismus vedl k dočasným odchylkám objemu aktiv držených v rámci programu PEPP od alokace podle klíče pro upisování základního kapitálu Eurosystému, ale z velké části docházelo ke korekci těchto odchylek ke konci vyrovnávacího období, kterým je kalendářní rok, v němž dochází ke splácení.^[17]

Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP, CSPP, CBPP3 a PEPP pro zápůjčky cenných papírů k podpoře likvidity na trzích dluhopisů a repo operací. V roce 2024 se oproti předchozím letům výrazně zlepšila dostupnost zajištění, což se odrazilo v nižším objemu úvěrů.

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Na konci roku 2024 dosáhl nesplacený objem refinančních operací Eurosystému výše 34 mld. EUR, což oproti konci roku 2023 představuje pokles o 376 mld. EUR. Tato změna odráží především ukončení série TLTRO III s dobrovolnými splátkami a splatnými operacemi ve výši 392 mld. EUR. Vážená průměrná doba splatnosti nesplacených refinančních operací Eurosystému tedy klesla z přibližně 5,2 měsíce na konci roku 2023 na 1,3 měsíce na konci roku 2024.

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv a mobilizovaného zajištění

Nominální hodnota obchodovatelných aktiv způsobilých jako zajištění pro refinanční operace Eurosystému se v roce 2024 zvýšila o 526 mld. EUR a na konci roku dosáhla úrovně 19,3 bil. EUR (graf 2.3). Největší kategorií aktiv byly i nadále cenné papíry ústředních vládních institucí (10,4 bil. EUR). Dalšími hlavními kategoriemi aktiv byly nezajištěné bankovní dluhopisy (2,2 bil. EUR), podnikové dluhopisy (2,0 bil. EUR) a kryté bankovní dluhopisy (1,9 bil. EUR). Poměrně malý zlomek širokého spektra způsobilých aktiv představovaly cenné papíry regionálních vládních institucí (644 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (617 mld. EUR) a ostatní obchodovatelná aktiva (1,6 bil. EUR).

Graf 2.3

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv

(mld. EUR)

V roce 2024 poklesl objem mobilizovaného zajištění o 231 mld. EUR na 1,5 bil. EUR (graf 2.4). To odpovídá 60 % čistého snížení nesplacené částky refinančních operací Eurosystému během roku. K více než polovině poklesu objemu mobilizovaného zajištění došlo po splatnosti operace TLTRO III v březnu 2024, což představovalo více než 135 mld. EUR demobilizovaného zajištění. Po zbytek roku zůstala celková hodnota mobilizovaného zajištění relativně stabilní. Pokud jde o vývoj podle jednotlivých kategorií aktiv, největší pokles byl zaznamenán u úvěrových pohledávek, dále u cenných papírů krytých aktivy, krytých bankovních dluhopisů a podnikových dluhopisů.

Graf 2.4

Vývoj objemu mobilizovaného zajištění

(mld. EUR)

Přezkum rámců pro dodatečné úvěrové pohledávky a souvisejících druhů zajištění

V listopadu 2024 ECB oznámila změny rámce zajištění Eurosystému, které měly vliv na „dodatečné úvěrové pohledávky“ a související druhy zajištění.^[18] Cílem těchto změn je podpořit větší harmonizaci, flexibilitu a účinnost řízení rizik rámce pro zajištění a zároveň zachovat jeho šíři. V souladu s těmito cíli se Rada guvernérů rozhodla začlenit určitá dočasná opatření do obecného rámce zajištění a souběžně, a to i s ohledem na splatnost konečných TLTRO a z toho vyplývající pokles celkových potřeb zajištění, ukončit dočasná opatření k zajištění, která již nebyla zapotřebí.^[19]

Dočasná opatření, která budou začleněna do obecného rámce, zahrnují přijetí následujících kategorií aktiv jako zajištění: (i) cenné papíry kryté aktivy s druhým nejlepším ratingem stupně úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v obecných zásadách o dočasných opatřeních k zajištění („dočasný rámec“)^[20], a (ii) obchodovatelná aktiva v amerických dolarech, librách šterlinků a japonských jenech. Kromě toho budou jako dodatečný zdroj hodnocení úvěrového rizika akceptovány statistické interní systémy národních centrálních bank pro hodnocení úvěrového rizika (viz kapitola 2.3).

Na základě svých předchozích rozhodnutí z 24. března 2022 a 30. listopadu 2023 bude ECB nadále rušit dočasná opatření na zmírnění požadavků na zajištění v souvislosti s krizí, která již nejsou potřebná. Ukončení zahrnuje následující položky související s kategoriemi aktiv, která byla podle dočasného rámce způsobilá: (i) soukromé osoby jako způsobilé dlužníky a soubory úvěrových pohledávek zajištěných nemovitostmi jako způsobilé druhy aktiv pro další úvěrové pohledávky, (ii) jednotlivé úvěrové pohledávky s úvěrovou kvalitou nižší než stupeň úvěrové kvality 3, a (iii) cizoměnové úvěry v amerických dolarech, librách šterlinků a japonských jenech. ECB navíc postupně zruší dočasné uvolnění určitých technických požadavků na způsobilost dodatečných úvěrových pohledávek, jako jsou úvěrové pohledávky, na něž se vztahuje částečná záruka veřejného sektoru v souvislosti s COVID-19. Dále ukončí způsobilost retailových dluhových nástrojů krytých hypotékou a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou způsobilé podle obecných zásad o obecné dokumentaci o provádění rámce měnové politiky Eurosystému^[21],[22].

Kromě těchto rozhodnutí pověřila Rada guvernérů příslušné výbory Eurosystému provedením přípravných prací na budoucím začlenění souborů úvěrových pohledávek nefinančních podniků do obecného rámce, a to včetně prací na odpovídajícím rámci pro řízení rizik a všech nezbytných technických požadavků.

Tyto změny zajistí zachování širokého rámce zajištění pro refinanční operace, které budou nadále prováděny prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením, a pomohou zajistit, aby provádění měnové politiky ECB bylo v budoucnu účinné, spolehlivé, flexibilní a efektivní, a to v souladu s revidovaným operačním rámcem pro provádění měnové politiky.

2.3 Řízení finančních rizik vyplývajících z nástrojů měnové politiky

Eurosystém nepřetržitě řídí finanční rizika vyplývající z provádění operací měnové politiky. Cílem jeho řízení rizik je riziková efektivita, tedy dosahování cílů měnové politiky s nejnižším rizikem.^[23]

ECB ponechala v první polovině roku 2024 základní úrokové sazby beze změny, aby zajistila, že se inflace včas navrátí ke střednědobému cíli 2 % (viz kapitola 2.1). V důsledku toho zůstaly náklady na pasiva v rozvahách centrálních bank Eurosystému na vysoké úrovni, zatímco výnosy z jejich portfolií cenných papírů v rámci programů APP a PEPP a z TLTRO III zůstaly nízké. Tento nesoulad vedl k záporným čistým úrokovým výnosům většiny centrálních bank Eurosystému. Záporné čisté úrokové výnosy mohou být v případě některých z těchto centrálních bank vyrovnány finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Případné ztráty, které nelze vyrovnat, lze vykázat v rozvaze příslušné centrální banky. Tyto ztráty pak budou vyrovnány z budoucích zisků. Neovlivní schopnost Eurosystému vykonávat mandát v oblasti cenové stability a fungovat efektivně. Očekává se, že ziskovost Eurosystému se postupem času zlepší, neboť nesoulad úrokových sazeb u aktiv a pasiv se zmenší.^[24] V souladu se zásadami stanovenými v kontextu změn operačního rámce pro provádění měnové politiky oznámených Radou guvernérů v březnu 2024 (viz box 2) zachová tento rámec v dlouhodobém horizontu finanční zdraví rozvahy a podpoří tak nezávislost centrální banky.

Hlavní změnou rámce Eurosystému pro řízení rizik v roce 2024 byla další diverzifikace systémů hodnocení úvěrového rizika pro zajištění. Rizika programů APP a PEPP byla nadále řízena podle zavedených rámců kontroly rizik a reinvestice byly postupně ukončovány.

Diverzifikace systémů hodnocení úvěrového rizika používaných k hodnocení zajištění

V roce 2024 byl rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika (ECAF) rozšířen o další zdroj pro hodnocení úvěrového rizika. Rámec ECAF je jedním z nástrojů, které Eurosystém používá ke snižování úvěrového rizika aktiv používaných při operacích měnové politiky. Definuje postupy, pravidla a techniky, které zajišťují, že bude splněn požadavek Eurosystému na vysoké úvěrové standardy pro veškerá způsobilá aktiva. Rámec ECAF vychází ze systémů, které patří k jednomu ze tří zdrojů: externích ratingových agentur neboli ECAI, interních systémů národních centrálních bank pro hodnocení úvěrového rizika a systémů protistran na bázi interních ratingů.

Po přijetí Scope Ratings GmbH jako páté externí ratingové agentury v roce 2023 byl v roce 2024 dokončen proces začlenění ratingů do IT infrastruktury Eurosystému. Pro hodnocení úvěrové kvality obchodovatelných aktiv, která mají být zastavena jako zajištění pro operace měnové politiky, začal Eurosystém od 16. prosince 2024 používat ratingy poskytnuté společností Scope Ratings GmbH. Tyto ratingy se nyní používají spolu s ratingy již akceptovaných externích ratingových agentur (Morningstar DBRS, Fitch Ratings, Moody’s a S&P Global Ratings) a zahrnují ratingy cenných papírů krytých aktivy, u nichž společnost Scope Ratings GmbH v průběhu roku 2024 úspěšně splnila požadavky Eurosystému na způsobilost.

Rada guvernérů také rozhodla zavést do obecného rámce zajištění měnové politiky interní statistické systémy hodnocení úvěrového rizika (S-ICAS) národních centrálních bank Eurosystému. V reakci na pandemii COVID-19 Rada guvernérů v dubnu 2020 rozhodla rozšířit rozsah systémů hodnocení úvěrového rizika používaných v rámcích národních centrálních bank pro dodatečné úvěrové pohledávky, včetně vlastních přístupů národních centrálních bank ke konzervativnímu hodnocení úvěrového rizika. Některé národní centrální banky následně začaly vedle svých běžných interních systémů hodnocení úvěrového rizika, které vyžadují také odborný úsudek, využívat i systémy S-ICAS, které posuzují úvěruschopnost dlužníků či ručitelů dodatečných úvěrových pohledávek z řad nefinančních podniků podle dočasného rámce zajištění (viz oddíl 2.2.4) s využitím převážně kvantitativních metodik. Rada guvernérů 19. prosince 2024 schválila harmonizovaný rámec pro systémy S-ICAS tak, aby tyto systémy byly v obecném rámci zajištění přijímány jako další zdroj hodnocení úvěrového rizika.^[25] Všechny stávající systémy S-ICAS musí zajistit, aby byly s tímto harmonizovaným rámcem v souladu. Systémy S-ICAS pomáhají zajistit širokou škálu zajištění, včetně zajištění založeného na bankovních úvěrech podnikovému sektoru, zejména malým a středním subjektům.

Řízení rizik nákupů aktiv v rámci programů APP a PEPP

V roce 2024 byly splátky jistiny ze splatných cenných papírů v rámci programu PEPP nadále reinvestovány, nejprve v plném rozsahu a poté částečně, zatímco reinvestice splatných cenných papírů v rámci programu APP byly v polovině roku 2023 ukončeny (viz oddíl 2.2.1). Oba programy, prováděné pro účely měnové politiky, se skládají z různých druhů aktiv, a to dluhových cenných papírů veřejného a podnikového sektoru, ale také cenných papírů zajištěných aktivy a krytých dluhopisů. Finanční rizika těchto programů jsou řízena na základě specifických rámců pro kontrolu finančních rizik, které zohledňují měnověpolitické cíle každého programu a rizikové profily různých kategorií aktiv. Tyto rámce sestávají z kritérií způsobilosti, hodnocení úvěrového rizika, hloubkových auditů, rámců pro stanovení cen, srovnávacích standardů a limitů. Stejně jako během fáze čistého nákupu se budou na aktiva nadále vztahovat tak dlouho, dokud zůstanou v rozvaze Eurosystému. Klíčové prvky těchto rámců, které jsou shrnuty v kapitole 2.3 výroční zprávy ECB za rok 2022, tabulce 2.1, jsou stále platné.

Box 2
Revize operačního rámce v roce 2024

Operační rámec ECB je soubor nástrojů a postupů včetně tržních operací a stálých facilit, jejichž prostřednictvím se provádí nastavení měnové politiky Rady guvernérů. Účelem operačního rámce je řídit krátkodobé sazby peněžního trhu v těsném souladu s měnověpolitickými sazbami stanovenými Radou guvernérů.

V prosinci 2022 oznámila ECB přezkum operačního rámce, aby nadále odpovídal prostředí postupně klesající likvidity s tím, jak se rozvaha Eurosystému bude navracet k normálu. Aktuální stav měnověpolitických aktiv poskytuje bankovnímu systému vysoký objem přebytečné likvidity (graf A).

Graf A

Vývoj rozvahy Eurosystému

(v bil. EUR)

Rada guvernérů se 13. března 2024 shodla na souboru zásad, které budou v budoucnu vodítkem při provádění měnové politiky. Tyto zásady se týkají účinnosti a efektivnosti operačního rámce při provádění požadovaného nastavení měnové politiky, jeho robustnosti vůči různým konfiguracím měnové politiky, jakož i různým finančním a likviditním prostředím, jeho flexibility při uspokojování potřeb velkého a rozmanitého bankovního sektoru eurozóny a jeho souladu s hladkým a řádným fungováním trhů (zásada otevřeného tržního hospodářství). Pokud budou různé konfigurace operačního rámce rovnocenně napomáhat k zajištění účinného provádění měnové politiky, operační rámec usnadní ECB plnit její sekundární cíl, kterým je podpora obecných hospodářských politik v EU, zejména přechodu na zelenou ekonomiku, aniž by byl ohrožen prvořadý cíl ECB, kterým je cenová stabilita.

V souladu s těmito zásadami schválila Rada guvernérů pro svůj operační rámec následující soubor klíčových parametrů a prvků:

• Rada guvernérů bude nadále řídit své nastavení měnové politiky prostřednictvím sazby vkladové facility.
• Eurosystém bude poskytovat likviditu prostřednictvím široké kombinace nástrojů.
• Hlavní refinanční operace budou nadále probíhat prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením. Jejich účelem je hrát ústřední úlohu při plnění poptávky bank po likviditě a jejich používání protistranami je nedílnou součástí hladkého provádění měnové politiky.
• Tříměsíční dlouhodobější refinanční operace budou nadále probíhat rovněž prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením.
• Úroková sazba pro hlavní refinanční operace bude s účinností od 18 září 2024 upravena tak, aby rozpětí mezi touto sazbou a sazbou vkladové facility bylo stanoveno na 15 bazických bodů. Úroková sazba mezní zápůjční facility bude upravena tak, aby rozpětí mezi touto sazbou a sazbou pro hlavní refinanční operace zůstalo beze změny na úrovni 25 bazických bodů.
• Nové strukturální dlouhodobější refinanční operace a strukturální portfolio cenných papírů budou zavedeny v pozdější etapě, jakmile rozvaha Eurosystému začne opět setrvale růst, s přihlédnutím k dluhopisům z dřívější doby.
• Sazba povinných minimálních rezerv bank zůstává beze změny na 1 %. Úročení povinných minimálních rezerv zůstává beze změny na 0 %.
• Pro refinanční operace zůstane zachován široký rámec zajištění.

Na základě získaných zkušeností vyhodnotí Rada guvernérů klíčové parametry operačního rámce v roce 2026 a podle potřeby je připravena upravit koncepci a parametry rámce dříve, aby zajistila, že provádění měnové politiky zůstane v souladu se zavedenými zásadami.

3 Evropský finanční sektor: zvýšená míra rizik pro finanční stabilitu v nestabilním prostředí

Rizika a zranitelná místa finanční stability v eurozóně byly v roce 2024 i nadále zvýšené, přičemž obavy se od trvale vysoké inflace posunuly směrem ke zvýšení rizik hospodářského zpomalení. Kromě toho rostla geopolitická rizika a nejistota spojená s hospodářskou politikou, což zvyšovalo pravděpodobnost výskytu krizových událostí. V těchto podmínkách se vnitrostátní orgány snažily svou makroobezřetnostní politikou vytvořit dostatečný prostor pro potlačení následků případné materializace rizik. S tím související tvorba uvolnitelných kapitálových rezerv byla usnadněna zvýšenou ziskovostí bank, což bankám pomohlo udržet si odolnost i v návaznosti na pokrok, kterého dosáhly v předchozích letech, a trvalou aktivní rolí dohledu. Výrazného pokroku bylo dosaženo v budování robustního regulatorního rámce pro finanční sektor – zejména v plné transpozici reforem Basel III do bankovní legislativy EU, jakož i v přípravných pracích v oblasti nebankovního finančního zprostředkování (NBFI) a unie kapitálových trhů.

3.1 Prostředí z pohledu finanční stability v roce 2024

Míra zranitelnosti finanční stability v eurozóně zůstala v roce 2024 zvýšená, přičemž se hlavní rizika posunula od obav z trvale vysoké inflace směrem k obavám ohledně růstu. Se zmírněním růstu spotřebitelských cen došlo v eurozóně a v několika dalších významných vyspělých ekonomikách k obratu v cyklu úrokových sazeb. Nižší referenční úrokové sazby pomohly celkově snížit náklady na financování, ačkoli se nadále objevovala zranitelná místa spojená s omezenou schopností některých dlužníků splácet dluhy. V prostředí fiskálních výzev a obav z nízké produktivity přispívající ke slabému hospodářskému růstu se v některých zemích eurozóny zvýšila zranitelnost v oblasti vládního dluhu. Zároveň rostla také geopolitická rizika a nejistota ohledně hospodářských politik. Navzdory několika krátkým epizodám zvýšené volatility však zůstaly finanční trhy a bankovní systém i nadále odolné. Tato období volatility ovšem poukázala na potenciální zranitelná místa ve finančním systému tváří v tvář nepříznivému vývoji. V souladu s tím zůstává výhled pro finanční stabilitu v eurozóně i nadále křehký

V eurozóně jako celku zůstala zranitelnost v oblasti vládního zadlužení v roce 2024 omezená, v některých zemích se nicméně zvýšila. V důsledku geopolitické a hospodářskopolitické nejistoty se objevily obavy ohledně udržitelnosti vládního dluhu a v některých zemích na pozadí pomalého růstu potenciálního produktu také obavy ohledně vysoké úrovně veřejného dluhu a schodku. To vedlo k rozšíření spreadů státních dluhopisů některých zemí – zejména v případě Francie, kde po letních volbách následovalo období politické nejistoty – a ke konci roku vyústilo ve snižování ratingů. Vzhledem k obavám ohledně růstu a produktivity v eurozóně ve střednědobém horizontu by vysoké výpůjční náklady a slabé fiskální fundamenty mohly omezit fiskální prostor zemí pro podporu ekonomik v případě budoucích nepříznivých šoků. Nárůst referenčních výnosů ze státních dluhopisů by navíc mohl mít dopad i na celou ekonomiku.

Podnikový sektor v eurozóně zůstal v roce 2024 celkově odolný. Vysoké úrokové sazby nadále nepříznivě ovlivňovaly ziskovost, což v některých sektorech a zemích vedlo k výraznému nárůstu počtu úpadků, ačkoli míry selhání zůstaly nízké. Obzvláště zranitelné vůči zpomalování ekonomické aktivity a vysokým výpůjčním nákladům byly z hlediska své schopnosti splácet dluhy malé a střední podniky. Další ztráty v důsledku jak cyklických, tak strukturálních problémů utrpěl v průběhu roku i sektor komerčních nemovitostí. Případný systémový dopad na bankovní sektor ovšem zmírnila poměrně malá velikost tohoto sektoru.

Zranitelnost sektoru domácností v eurozóně se zmírnila, a to v důsledku nižšího zadlužení, odolných trhů práce, silného růstu příjmů a vysoké míry úspor. Schopnost splácet dluhy u domácností s nízkými příjmy a domácností s hypotečními úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou se však ocitla pod tlakem a mohla by se dále snížit, pokud dojde ke zpomalení růstu a zhoršení situace na trhu práce. Trhy rezidenčních nemovitostí zůstaly stabilní, avšak na trzích s vysokou úrovní hypotečního dluhu a nadhodnocením cen nemovitostí rizika přetrvávala.

V důsledku zvýšené makrofinanční a geopolitické nejistoty si v roce 2024 finanční trhy v eurozóně i ve světě prošly několika epizodami volatility. Přestože k přenosu do eurozóny došlo pouze v omezeném rozsahu, tyto epizody poukázaly na potenciální zranitelná místa finančních trhů. Rekordně nízké akciové rizikové prémie a snížené spready podnikových dluhopisů naznačují, že investoři mohou podceňovat pravděpodobnost nepříznivých scénářů. Vysoká koncentrace kapitalizace akciového trhu mezi několika málo americkými technologickými společnostmi navíc vyvolala obavy ohledně bubliny v cenách aktiv spojených s umělou inteligencí a zvýšila zranitelnost portfolií vůči náhlým cenovým korekcím a vzájemnému zesilování nepříznivých šoků (viz box 3). Sentiment vůči tržnímu riziku byl vzhledem k prohlubující se integraci globálních akciových trhů vysoce citlivý na negativní překvapení, což zvýšilo potenciál pro prudké korekce na trzích a globální přenos nepříznivých dopadů.

Ukazatel kmenového kapitálu tier 1 (CET1) bank v eurozóně činil od začátku roku 2023 přibližně 15 %, což během několika období nejistoty v letech 2023 a 2024 poskytlo bankám pevný základ pro zachování jejich odolnosti. Ačkoli portfolia úvěrů malým a středním podnikům a úvěrů do komerčních nemovitostí zaznamenala v roce 2024 v některých zemích eurozóny ztráty, podíly úvěrů se selháním zůstaly poblíž svých historických minim a vysoké kapitálové a likviditní rezervy umožnily bankám pohodlně absorbovat veškeré ztráty. Banky také nadále vykazovaly silný růst ziskovosti, který byl mimo jiné tažen vysokými čistými úrokovými maržemi a nižšími provozními náklady.

Sektor nebankovních finančních institucí (NBFI) zůstal v roce 2024 odolný vůči občasným nárůstům tržní volatility a nadále v eurozóně podporoval možnost tržního financování pro méně i více rizikové subjekty. Problémem však i nadále zůstávala zranitelnost spojená s koncentrací expozic, nesouladem likvidity a vysokou finanční pákou u části sektoru investičních fondů. Existovala možnost vzniku šoků spojených s náhlou změnou ocenění finančních aktiv, které by vedly k náhlému odlivu finančních prostředků a uplatnění maržových požadavků, čímž by zesílily nepříznivý vývoj na trhu a způsobily přenos šoků do dalších částí finančního systému. Toto riziko zůstalo vysoce relevantní, neboť nebankovní portfolia byla v prostředí geopolitické nejistoty a slábnoucího hospodářského růstu vystavena zvýšenému úvěrovému riziku.

Finanční stabilitu nadále nepříznivě ovlivňovalo několik strukturálních problémů, včetně rizik souvisejících s klimatem a slabin v oblasti kybernetické bezpečnosti, což potenciálně zesilovalo stávající zranitelnosti. Rostoucí míra geopolitické roztříštěnosti navíc vyvolala obavy ohledně obratu ve světové hospodářské, obchodní a finanční integraci, jíž bylo doposud dosaženo. Tato strukturální rizika vyžadují obezřetnost, neboť zvyšují potenciál pro zesílení ekonomických výkyvů, a to zejména pokud by k jejich materializaci došlo v období cyklického poklesu anebo by vedla ke vzniku nepříznivé zpětné vazby.

3.2 Makroobezřetnostní politika: zajištění odolnosti v období nepříznivých podmínek a nejistoty

Úkolem ECB je posuzovat makroobezřetnostní kapitálové nástroje navržené vnitrostátními orgány pro banky v zemích podílejících se na jednotném mechanismu dohledu. ECB má rovněž pravomoc použít v případě potřeby přísnější nastavení kapitálových nástrojů. Pečlivé sledování národních makroobezřetnostních politik ze strany ECB v roce 2024 neidentifikovalo potřebu zpřísnění kapitálových nástrojů, neboť některé země již nové makroobezřetnostní nástroje zavedly s cílem posílit odolnost svých bankovních systémů vůči nahromaděným zranitelným místům a rizikům nepříznivého vývoje.

Zachování odolnosti finančního systému má i nadále zásadní význam

V červnu 2024 vydala Rada guvernérů prohlášení, v němž vyzvala vnitrostátní makroobezřetnostní orgány, aby ponechaly stávající požadavky na kapitálové rezervy s cílem zachovat odolnost bankovního sektoru a zajistit dostupnost rezerv v případě zhoršení situace v bankovním sektoru nebo makrofinančních podmínek. V prohlášení bylo rovněž uvedeno, že za účelem odstranění zranitelných míst a rozšíření makroobezřetnostního prostoru je v některých zemích stále žádoucí dále zvyšovat požadavky na kapitálové rezervy, které lze v případě potřeby uvolnit, ačkoli stávající podmínky v bankovním sektoru rizika procykličnosti omezují. Rada guvernérů rovněž vyzvala vnitrostátní orgány, aby zachovaly stávající opatření vztahující se na žadatele o úvěr s cílem zachovat zdravé a udržitelné úvěrové standardy. V prosinci 2024 ECB rozšířila svůj rámec pro posuzování kapitálových rezerv jiných systémově významných institucí (J-SVI) tak, aby zohledňoval systémovou významnost J-SVI pro bankovní unii jako celek. Rozšířená metodika pro stanovení dolní hranice rezervy pro J-SVI má být plně zavedena do 1. ledna 2028.^[26]

V této souvislosti vnitrostátní orgány v roce 2024 pokračovaly ve zpřísňování makroobezřetnostní politiky s cílem posílit odolnost bank, přičemž uvolnitelnou rezervu zavedly v nějaké její podobě do konce roku všechny země bankovní unie. K tomu napomohly i ziskovost bank a jejich kapitálové přebytky, které zůstaly v průměru vysoké. V roce 2024 oznámily zavedení proticyklické kapitálové rezervy tři země eurozóny a jedna země oznámila zavedení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika.^[27] To odráží pokračující snahu řady vnitrostátních orgánů o posílení makroobezřetnostního prostoru v podobě uvolnitelných kapitálových rezerv, a to i v případě, kdy stav cyklických rizik v jejich zemích existenci zvýšeného rizika nenaznačuje.^[28] V návaznosti na úplnou implementaci metodiky pro stanovení dolní hranice rezervy J-SVI dne 1. ledna 2024 navíc některé země upravily úroveň této rezervy pro jednotlivé instituce. Kromě kapitálových nástrojů oznámily dvě země zavedení opatření vztahujících se na žadatele o úvěr, čímž se počet zemí s takovými opatřeními zvýšil na 17.^[29]

ECB v roce 2024 informovala o svých analýzách a stanoviscích k tématům makroobezřetnostní politiky. V kapitolách o makroobezřetnostní politice v květnovém a listopadovém vydání publikace Financial Stability Review zdůraznila svoji silnou podporu regulatorním iniciativám zaměřeným na tvorbu makroobezřetnostního prostoru a zvyšování účinnosti a efektivnosti makroobezřetnostního rámce EU pro banky.^[30] Pokračovala také v analýze vlivu legislativních snah o zavedení mimořádných daní pro úvěrové instituce na finanční stabilitu a ve třech stanoviscích zdůraznila své obavy.^[31] V neposlední řadě ECB opětovně upozornila na význam posílení makroobezřetnostního rámce pro nebankovní instituce s cílem pomoci zajistit, aby tyto subjekty poskytovaly stabilní zdroj financování v průběhu finančního cyklu (viz kapitola 3.4).

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB zajišťuje sekretariát Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a poskytuje jí analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu.^[32] Kromě této pravidelné podpory ECB v roce 2024 i nadále výrazně přispívala k činnosti ESRB. Tato spolupráce zahrnovala spolupředsednictví v pracovní skupině ESRB pro makroobezřetnostní nástroje (IWG), v analytické pracovní skupině (AWG) a v pracovní skupině pro zátěžové testování. Analytické a technické kompetence ECB byly zvláště přínosné pro činnost pracovní skupiny pro zátěžové testování při vývoji nepříznivého scénáře pro celounijní zátěžové testy realizované Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) v roce 2025 a při provádění prvního zátěžového testu likvidity pokrývajícího celý finanční systém EU. V souvislosti s tím ECB také spolupředsedala týmu, který vypracoval rámec pro sledování systémového rizika likvidity.

Kromě toho ECB společně s ESRB vypracovala zprávu o zvýšeném využívání proticyklické kapitálové rezervy ze strany členských států k posílení odolnosti v rané fázi finančního cyklu a tím i ke zmírnění dopadu úvěrových krizí.^[33] Nadále také podporovala práci ESRB na široké škále témat, k nimž patřily zejména: (i) makroobezřetnostní nástroje pro kybernetickou odolnost;^[34] (ii) sledování zranitelných míst souvisejících s NBFI;^[35] (iii) zranitelná místa v sektoru nemovitostí a navazující činnosti související s doporučením ESRB z roku 2023 týkajícím se komerčních nemovitostí;^[36],[37] (iv) makroobezřetnostní důsledky změn úrokových sazeb; a (v) důsledky zvýšené nejistoty a vznikajících rizik (zejména v souvislosti s geopolitickým, klimatickým a technologickým vývojem) pro makroobezřetnostní politiku. V neposlední řadě provedla skupina na vysoké úrovni pro přezkum ESRB druhý přezkum nařízení o ESRB^[38] a prozkoumala činnost a zkušenosti ESRB za poslední desetiletí. Skupina předložila návrhy na posílení kapacit ESRB v oblasti makroobezřetnostního dohledu, zejména prostřednictvím komplexnějšího hodnocení systémového rizika, které zohledňuje propojenost, vzájemnou závislost a přenos rizik.^[39] Podrobnější informace jsou k dispozici na internetových stránkách ESRB a v jejích výročních zprávách.

3.3 Mikroobezřetnostní činnosti k zajištění bezpečnosti a zdraví jednotlivých bank

Evropské banky zůstaly po celý rok 2024 odolné. Banky pod přímým dohledem ECB si zachovaly solidní kapitálovou a likviditní pozici. Ve třetím čtvrtletí roku 2024 činil souhrnný poměr CET1 15,72 % a celková likviditní situace zůstala i nadále příznivá. Ve stejném období činil podíl úvěrů se selháním přibližně 2,3 % a nacházel se tak poblíž svého historického minima. Ziskovost bank zůstala vysoká, a to především v důsledku vyšších úrokových sazeb.

Banky nicméně čelily dlouhému období trvalého geopolitického napětí, které se vyznačovalo vysokou mírou nejistoty a zvýšenou nestabilitou, a také náročnému prostředí rizik, mezi které patřila i rizika klimatická a environmentální. Dohledová činnost ECB se proto i nadále zaměřovala na účinnost vnitřních kontrolních funkcí a systémů správy a řízení a na zajištění toho, aby dohlížené banky disponovaly dostatečným kapitálem a mohly tak odolat věrohodným nepříznivým scénářům.

Proces přezkumu a hodnocení orgány dohledu (SREP) v roce 2024 nevedl za této situace k zásadním změnám ve skóre bank ani v celkových požadavcích stanovených v Pilíři 2. Celkové kapitálové požadavky a pokyny k držení kapitálu se mírně zvýšily na 15,6 % rizikově vážených aktiv z 15,5 % v roce 2023.^[40]

V roce 2024 se bankovní dohled ECB nadále výrazně zaměřoval na řízení úvěrového rizika, řešení nedostatků v rámcích IFRS 9 a cílené přezkumy portfolií nemovitostí a malých a středních podniků s cílem zmírnit zhoršování kvality aktiv. Nedostatky ve shromažďování a vykazování údajů v oblasti rizik, které brání efektivnímu rozhodování, vedly dohled ke zvýšení úsilí zaměřeného na zlepšení informačních systémů bank a řešení zranitelných míst v oblasti bezpečnosti IT. I nadále přetrvávaly obavy ohledně operačního rizika a rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií, což zvýraznilo potřebu urychlit proces digitalizace a posílit kybernetickou odolnost. ECB provedla zátěžový test kybernetické odolnosti, z něhož vyplynulo, že banky mají zavedeny rámce pro reakci a obnovu, ale také že nadále existují oblasti, které je třeba zlepšit. Pokud jde o klimatická a environmentální rizika, ECB i nadále monitorovala dodržování lhůt, které byly bankám v roce 2022 určeny pro splnění všech očekávání ze strany dohledu do konce roku 2024. Stejně jako v roce 2023 následoval po dohledových šetřeních průběžný dialog, dopis se zpětnou vazbou a v případě potřeby i závazné dohledové rozhodnutí předpokládající kumulaci penále.^[41] ECB také využívala vpředhledící nástroje k hodnocení souladu financování bank s klimatickými cíli EU.

V průběhu roku 2024 pokračoval bankovní dohled ECB v uplatňování agilního přístupu založeného na hodnocení rizik. V květnu Rada dohledu rozhodla o zahájení reformy SREP, jejímž cílem je (i) cílit hodnocení rizik prostřednictvím posílení víceletého přístupu, (ii) lépe integrovat činnosti dohledu, (iii) využívat celý soubor nástrojů dohledu, (iv) posílit komunikaci, (v) zajistit stabilitu metodik a (vi) lépe využívat informační systémy a analýzy. S cílem zvýšit efektivitu vykazování údajů bankovním sektorem a snížit související náklady navíc ECB a EBA zřídily Společný výbor pro bankovní výkaznictví, jehož úkolem bude vykazování údajů harmonizovat a integrovat.

Dne 6. listopadu 2024 oslavil SSM desáté výročí svého založení. U této příležitosti byl celý rok vyhlášen „rokem integrace“ a v jeho průběhu se konala řada specializovaných akcí, včetně spuštění prvního programu základní odborné přípravy SSM. Program je součástí školení, které nabízí SSM, a jeho cílem je mimo jiné podpořit soudržnou dohledovou kulturu v rámci celého evropského bankovního dohledu.

Cílem priorit ECB v oblasti dohledu na období 2025–2027 je (i) zvýšit schopnost bank posuzovat a řídit makrofinanční hrozby, zejména geopolitické šoky, (ii) zajistit, aby účinně a rychle řešily přetrvávající nedostatky zjištěné při dohledu a (iii) poskytnout jim prostředky k řešení nových výzev vyplývajících z digitalizace a využívání nových technologií.

V rámci svého pokračujícího úsilí o zvýšení transparentnosti ECB v roce 2024 řádně zvážila připomínky, které obdržela během veřejné konzultace o svých revidovaných všeobecných zásadách k interním modelům. Konečné znění revidovaných všeobecných zásad k interním modelům pak bylo zveřejněno v únoru 2024. Během roku ECB také zahájila veřejné konzultace ke svému návrhu všeobecných zásad o řízení a kultuře rizik, o svých všeobecných zásadách o zajištění cloudových služeb u externích poskytovatelů cloudových služeb a o revidovaných politikách pro uplatňování opcí a diskrecí, které orgánům dohledu umožňuje právo Unie. Dále zveřejnila komplexní metodiku hodnocení úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí a aktualizovala metodiku SREP pro operační riziko a riziko v oblasti informačních a komunikačních technologií. V neposlední řadě ECB zveřejnila osvědčené postupy týkající se přirážek ve tvorbě opravných položek (tzv. overlays) podle IFRS 9 a řízení rizika vnitrodenní likvidity.

V roce 2024 ECB uložila sankce třem bankám.^[42]

Dne 5. června 2024 Rada guvernérů jmenovala tři představitele ECB do Rady dohledu: Stali se jimi Sharon Donneryová, Pedro Machado a Patrick Montagner.

Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách bankovního dohledu ECB a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2024.

3.4 Příspěvek ECB k evropským a globálním iniciativám

V roce 2024 bylo dosaženo výrazného pokroku ve zlepšování regulatorního rámce pro finanční sektor. ECB se podílela na provádění konečných reforem Basel III v EU a na návrhu na posílení rámce EU pro krizové řízení a pojištění vkladů. Významného pokroku bylo rovněž dosaženo v oblasti regulace kryptoaktiv, přičemž pozornost se přesunula k její implementaci, a v oblasti digitálního eura. ECB se zároveň účastnila probíhajících diskusí a příprav týkajících se další legislativní činnosti v oblasti NBFI a unie kapitálových trhů.

Významný pokrok v budování regulatorního rámce pro banky

Dne 19. června 2024 došlo k formálnímu přijetí revidovaného nařízení o kapitálových požadavcích^[43] a revidované směrnice o kapitálových požadavcích^[44], často označovaných jako bankovní balíček EU, a jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto dva legislativní akty transponovaly do práva EU zejména konečné reformy Basel III, čímž dále zvýšily odolnost bankovního systému EU vůči nejrůznějším rizikům. Rozšířily rovněž soubor nástrojů dohledu o nástroje pro řešení klimatických a dalších rizik týkajících se udržitelnosti. ECB přispěla k bankovnímu balíčku tím, že poskytla své odborné znalosti v rámci trialogu mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Rovněž podpořila a i nadále podporuje regulatorní orgány, zejména EBA, při zavádění prvků bankovního balíčku, a to např. prostřednictvím konzultací týkajících se souvisejících prováděcích technických norem a regulačních technických norem. S ohledem na zajištění rovných podmínek bylo provádění basilejských pravidel pro tržní riziko v EU – konkrétně zavedení regulatorního požadavku podávat zprávy podle rámce zásadního přezkumu obchodního portfolia (FRTB) – odloženo na leden 2026.

V návaznosti na legislativní návrh Evropské komise z dubna 2023 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské unie v průběhu roku 2024 stanoviska k reformě rámce pro krizové řízení bank a pojištění vkladů. Mezi cíle návrhu patřilo rozšíření oblasti působnosti řešení krize na menší a střední banky a poskytnutí nástrojů usnadňujících využívání systémů pojištění vkladů při krizovém řízení. Výsledek třístranných jednání by měl zajistit, aby tyto cíle byly splněny, a dále posílit rámec EU pro krizové řízení bank a pojištění vkladů.

Zavádění regulatorního rámce pro kryptoaktiva

ECB v roce 2024 podpořila dokončení a zavedení regulatorního rámce pro kryptoaktiva, a to jak na unijní, tak na mezinárodní úrovni. Na úrovni EU poskytla ECB náměty k technickým standardům a obecným zásadám pro nařízení o trzích kryptoaktiv^[45], jejichž přípravu koordinovaly EBA a EuropeaEvropský orgán pro cenné papíry a trhy. ECB také vydala stanovisko k navrhovanému nařízení a navrhované směrnici o platebních službách a službách elektronických peněz, jehož cílem bylo zajistit vhodné záruky a obezřetnostní požadavky na elektronické peněžní tokeny, a vyzvala k posouzení dopadu služeb spočívajících v půjčování kryptoměn.^[46] Na mezinárodních fórech, jako je Rada pro finanční stabilitu (FSB), se pozornost obrátila směrem k podpoře a monitorování implementace regulace reagující na kryptoaktiva. V této souvislosti se ECB podílela na přípravě zprávy FSB a MMF k plánu skupiny G20 pro provádění politik v oblasti kryptoaktiv. Zapojila se také do analýzy tokenizace a jejích důsledků pro finanční stabilitu, kterou vypracovala FSB.

Podpora pokroku v budování unie kapitálových trhů a posílení regulatorního rámce NBFI

Unii kapitálových trhů se v průběhu roku dostalo nového impulzu z řady zpráv na vysoké úrovni, které zdůraznily, že je důležité mobilizovat kapitálové trhy k prohloubení jednotného trhu a poskytování odpovídajícího financování inovativním a produktivním podnikům v Evropě.^[47] ECB se do probíhajících debat zapojila tím, že vytyčila priority v prohlášení Rady guvernérů o pokroku v budování unie kapitálových trhů. V různých publikacích a projevech rovněž představila tři klíčové budoucí cíle unie kapitálových trhů, a to (i) zajištění dostupných, transparentních a cenově přijatelných evropských spořicích produktů tak, aby na kapitálové trhy vstoupil větší podíl evropských úspor, (ii) podporu konsolidace obchodního a poobchodního prostředí a (iii) rozvoj finančního ekosystému pro inovativní podniky, a to zejména společnosti rizikového kapitálu, kterého je v Evropě nedostatek.^[48] ECB také publikovala výstupy k aspektům infrastruktury finančních trhů v rámci unie kapitálových trhů (viz kapitola 4). Kromě toho se také účastnila diskusí Euroskupiny o budoucnosti evropských kapitálových a finančních trhů a zapojila se do cílené konzultace Evropské komise k fungování rámce EU pro sekuritizaci, která by měla vést k legislativním krokům.

ECB nadále zdůrazňovala, že je důležité řešit strukturální zranitelnosti sektoru NBFI a zdokonalovat příslušný rámec z makroobezřetnostního hlediska. Vyzdvihla také potřebu pokročit v úplném a rychlém zavedení mezinárodních doporučení zaměřených na řešení rizika likvidity v otevřených fondech a fondech peněžního trhu. ECB se podílela na přípravě odpovědi Eurosystému na konzultaci Evropské komise o makroobezřetnostních politikách pro NBFI.^[49] Účastnila se také vypracování politiky FSB týkající se připravenosti účastníků nebankovního trhu na výzvy k dodatkové úhradě marže a zajištění z hlediska jejich likvidity a aktivně se podílela na tvorbě politiky zaměřené na řešení rizik vyplývajících z pákového efektu v sektoru NBFI.^[50]

Box 3
Vývoj rizika koncentrace v akciových fondech eurozóny

V roce 2024 došlo k výraznému zvýšení rizika koncentrace v akciových fondech eurozóny

Riziko koncentrace vzniká tehdy, pokud fondy drží velkou část svých investic jen v několika velkých subjektech, zeměpisných regionech nebo hospodářských odvětvích. Analýza akcií v držbě investičních fondů ukazuje, že téměř 30 % jejich celkového portfolia akcií nefinančních podniků se ke konci roku 2024 koncentrovalo pouze do 25 společností (graf A, panel a). Tento stav odráží výrazně vyšší podíly portfolia alokované do největších pozic fondů, přičemž více než 3 % celkové držby akcií nefinančních podniků bylo investováno pouze do jednoho titulu (graf A, panel b).

Graf A

Koncentrace akcií v držbě investičních fondů eurozóny v průběhu času

a) Podíl akcií nefinančních podniků v držbě investičních fondů alokovaných u 25 největších emitentů

(v % držby akcií nefinančních podniků)

b) Změna koncentrace 25 největších emitentů akcií nefinančních podniků v držbě investičních fondů

(v % držby akcií nefinančních podniků)

Rostoucí koncentrace portfolia odrážela jak posuny v investičních strategiích, tak i změny v ocenění

Rostoucí popularita strategie pasivního investování a vysoký růst cen akcií amerických technologických společností byly v posledních letech klíčovými faktory, které stály za zvyšujícím se rizikem koncentrace. Cílem pasivního investování je kopírovat výkonnost celého trhu. To znamená, že pasivně spravované investiční fondy obvykle replikují akciové indexy, což jejich portfolia vychýlilo směrem k větším emitentům zahrnutých do hlavních tržních indexů. Složení největších pozic akciových fondů v eurozóně v roce 2024 proto ve stále větší míře odráželo dominantní postavení několika velkých amerických technologických společností na světových akciových trzích (graf B, panel a). Výrazný růst cen těchto akcií v průběhu roku zvýšil jejich relativní hodnotu v portfoliích a zároveň přilákal vyšší přítoky finančních prostředků do technologických fondů než do ostatních akciových fondů (graf B, panel b).

Graf B

Posun směrem k americkým akciím a akciovým fondům zaměřeným na technologie

a) Složení 25 největších emitentů z řad nefinančních podniků v držbě investičních fondů eurozóny podle sídla emitenta

(v %)

b) Kumulativní změny v tocích prostředků do akciových fondů eurozóny a v čisté hodnotě aktiv v roce 2024 podle typu fondu

(v % celkových čistých aktiv)

Koncentrovaná portfolia jsou zranitelná vůči náhlým korekcím cen a vzájemnému posilování nepříznivých šoků

Šoky dopadající na podnik či sektor, v němž jsou portfolia investičních fondů silně koncentrována, mohou vést ke značným ztrátám z ocenění celých fondů a přimět investory k prodeji jejich akcií. Investiční fondy pak mohou být nuceny rychle zpeněžit aktiva, aby pokryly odliv finančních prostředků. To může stlačit ceny zasažených akcií ještě níže a zesílit spirálu poklesu cen. Tento vývoj také zvyšuje riziko finanční nákazy, neboť vytváří tlak na ceny aktiv, které původně nebyly šokem zasaženy, což může vést k rozsáhlejšímu narušení trhů. V důsledku vyššího geopolitického rizika, makroekonomické nejistoty a obav z nadhodnocení na některých akciových trzích se v roce 2024 riziko náhlých korekcí cen akcií zvýšilo. V této souvislosti má pro zachování širší finanční stability rostoucí význam posilování odolnosti sektoru investičních fondů vůči takovým otřesům.

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a platebních systémů. V roce 2024 došlo k nárůstu plateb ve všech službách systému TARGET provozovaných Eurosystémem, jejichž funkce včetně služeb vypořádání ve více měnách se dále vyvíjely. S cílem posílit digitalizaci maloobchodních i velkoobchodních plateb a trhů s cennými papíry Eurosystém položil základy pro potenciální emisi digitálního eura a úspěšně dokončil průzkumné práce týkající se využívání technologie distribuovaného registru (DLT) pro velkoobchodní transakce vypořádávané v penězích centrální banky. Měnící se kybernetické hrozby byly řešeny jak z hlediska provozu, tak z hlediska dozoru. Byly zahájeny práce na zlepšení globálních přeshraničních plateb/plateb mezi různými měnami s cílem podpořit vznik rychlejšího, levnějšího, transparentnějšího a dostupnějšího globálního platebního ekosystému.

4.1 Služby TARGET

Systém TARGET zahrnuje tři zúčtovací služby: službu T2, což je systém zúčtování plateb v reálném čase pro transakce v eurech, který podporuje operace měnové politiky Eurosystému, mezibankovní převody i komerční platby; službu TARGET2 Securities (T2S), která představuje jednotnou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry napříč Evropou; a službu vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), která provádí zúčtování okamžitých plateb v penězích centrální banky.

V roce 2024 dosáhla ECB značného pokroku ve vývoji všech služeb systému TARGET, přičemž se její úsilí soustředilo na posílení schopnosti T2 a T2S se zotavit v případě závažného incidentu (včetně kybernetického útoku) a na další zdokonalení funkcí služeb TARGET tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám trhu. S cílem zachovat přímé zpracování v oblasti přeshraničních plateb došlo v souladu s nejnovějším vývojem tržních standardů pro systémy pro platby vysokých hodnot (např. HVPS Plus) k modernizaci zpráv zasílaných v rámci T2. V případě T2S patří mezi významné úspěchy plné zavedení nových služeb hlášení údajů, rozšíření funkcí pro vypořádání transakcí s centrálními depozitáři cenných papírů mimo platformu T2S, další rozvoj služeb řízení peněžních toků pro zúčastněné banky a pokračování prací na přípravě budoucí integrace nových trhů pro koncové investory. Řídicí orgány T2S hrály kromě toho klíčovou úlohu v zásadních iniciativách v oblasti politik a regulace, jako je budoucí zkrácení cyklu vypořádání obchodů s cennými papíry v EU (na T+1) a přezkum režimu pro zajištění disciplíny při vypořádání, jenž bude za účelem zvýšení efektivity klást důraz na zlepšení mechanismu sankcí. Pokrok v rozvoji všech služeb systému TARGET výrazně zvýšil efektivitu trhu.

Víceměnová funkce služeb TARGET umožňuje, aby byly zúčtovací služby poskytovány i v jiných měnách, než je euro, pokud se pro to příslušná centrální banka rozhodne. Do roku 2024 se tento prvek používal pouze v systému T2S pro vypořádání obchodů s cennými papíry v dánských korunách. Od února 2024 se multiměnový prvek používá také v TIPS pro vypořádání okamžitých plateb ve švédských korunách. Bude se rovněž využívat po spuštění vypořádání plateb v dánských korunách v T2 a TIPS v dubnu 2025.

Kromě uvedených tří zúčtovacích služeb (T2, T2S a TIPS) vyvíjí Eurosystém v rámci systému TARGET také novou službu Eurosystem Collateral Management System (ECMS), která poskytne všem zemím eurozóny jednotný systém pro správu aktiv používaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Spuštění ECMS bylo posunuto z listopadu 2024 na červen 2024, aby měli uživatelé více času na dokončení testování funkcí ECMS ve stabilním prostředí.

V roce 2024 došlo ve všech službách systému TARGET k nárůstu plateb. Systém T2 zúčtoval v průměru 421 875 plateb za den, což představuje nárůst o 3,2 % oproti předchozímu roku, který byl tažen především komerčními platbami. Systém T2S vypořádal denně v průměru 791 416 transakcí, což představuje nárůst o 13,1 %, který byl víceméně rozložen mezi segmenty trhu a účastníky. Další nárůst počtu účastníků v systému TIPS a únorové spuštění vypořádacích operací pro první jinou měnu, než je euro (viz výše), vedlo v roce 2024 k výraznému nárůstu počtu plateb v tomto systému. Pokud jde o objemy v eurech, denní průměr se zvýšil z 963 894 plateb v prosinci 2023 na 1 657 421 v prosinci 2024 (+72,0 %). Počet plateb denominovaných ve švédských korunách činil od února 2024 do konce roku v průměru 2 686 745 za den.

4.2 Inovace a integrace tržní infrastruktury a platebních systémů

Dne 18. července 2024 schválila Rada guvernérů politiku Eurosystému týkající se přístupu nebankovních poskytovatelů platebních služeb ke všem platebním systémům provozovaným centrálními bankami eurozóny a k účtům u těchto bank.^[51] Tato politika obecně stanoví, že přístup k platebním systémům provozovaným centrálními bankami eurozóny má být udělen nebankovním poskytovatelům platebních služeb, kteří splňují všechny požadavky na snižování rizik. Eurosystém nebude nabízet nebankovním poskytovatelům platebních služeb přístup k účtům za účelem ochrany peněžních prostředků klientů; vedení účtu u centrální banky předpokládá uložení peněžních prostředků nezbytných ke splnění závazků spojených se zúčtováním. S cílem zmírnit obavy centrálních bank ohledně finanční stability a měnové politiky zavede Eurosystém omezení maximální výše držených peněžních prostředků na účtech nebankovních poskytovatelů platebních služeb. Tato politika navazuje na přijetí nařízení o okamžitých platbách^[52], kterým se mimo jiné mění směrnice o neodvolatelnosti zúčtování^[53] tak, aby bylo nebankovním poskytovatelům platebních služeb umožněno účastnit se platebních systémů s neodvolatelností zúčtování. Eurosystém tuto politiku implementoval rozhodnutím přijatým Radou guvernérů dne 27. ledna 2025^[54], přičemž v červnu 2025 na něj navážou související aktualizace obecných zásad o systému TARGET^[55].

V srpnu 2024 ECB zveřejnila harmonizovaná pravidla a mechanismy pro mobilizaci a řízení zajištění v úvěrových operacích Eurosystému, což představuje krok k další finanční integraci v eurozóně a k unii kapitálových trhů.

Poradní skupina Eurosystému pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) v rámci své průběžné podpory budování unie kapitálových trhů nadále monitorovala dodržování harmonizačních standardů T2S ze strany vnitrostátních trhů a také dodržování standardů obsažených v souboru jednotných pravidel řízení zajištění pro Evropu (Single Collateral Management Rulebook for Europe, SCoRE) a evropských standardů pro korporátní události. Zpráva o compliance v oblasti korporátních událostí za rok 2024 a zpráva SCoREBOARD za druhou polovinu roku 2024 poukazují na omezený pokrok a zpoždění v dodržování standardů AMI-SeCo, ačkoli mnoho zbývajících nedostatků by mělo být odstraněno do června 2025. Jedním z faktorů posilujících dodržování standardů je používání jednotné normy pro zpracování zpráv, jak jej vyžadují standardy SCoRE, které je zásadní pro zlepšení automatizace zpracování událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů a třístranného řízení zajištění. Pracovní skupina AMI-SeCo pro strategii přechodu na normu ISO 20022 připravuje strategii pro přechod celého trhu na tuto normu, která je doposud nejnovějším standardem pro zpracování zpráv.

V roce 2024 Eurosystém úspěšně dokončil průzkumné práce v oblasti testování využití technologie DLT pro velkoobchodní transakce vypořádané v penězích centrální banky.^[56] Během šesti měsíců bylo testováno 58 různých případů využití. Celkově Eurosystém zpracoval více než 200 transakcí v celkové hodnotě 1,59 mld. EUR. Průzkumných prací se zúčastnilo 64 subjektů z řad centrálních bank, účastníků finančního trhu a provozovatelů DLT z devíti zemí.

Zjištění jsou v současné době analyzována a poslouží jako východisko pro další kroky, pokud jde o evropskou vizi budoucnosti unie digitálních kapitálových trhů.^[57] V průběhu roku 2024 pokračoval Eurosystém ve výměně názorů s účastníky trhu v rámci specializované kontaktní skupiny pro nové technologie pro velkoobchodní vypořádání.

V neposlední řadě byla v lednu 2024 spuštěna emisní služba EU (EIS). Tato služba, kterou Evropská komise využívá pro bezpečnou, efektivní a nestrannou emisi a vypořádání dluhových cenných papírů EU v systému T2S, je od svého spuštění intenzivně a úspěšně využívána. Prostřednictvím centrálního depozitáře cenných papírů Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique byly v souladu s přístupem neutrality služby EIS emitovány cenné papíry v hodnotě více než 100 mld. EUR.

4.3 Projekt digitálního eura

V listopadu 2023 zahájila ECB dvouletou přípravnou fázi projektu digitálního eura s cílem položit základy pro potenciální emisi digitálního eura. V roce 2024 Eurosystém dosáhl dalších klíčových milníků a o tomto pokroku pravidelně informoval. První zpráva o pokroku v projektu digitálního eura byla zveřejněna v červnu, druhá zpráva o pokroku v projektu digitálního eura vyšla v prosinci. V rámci přípravné fáze pracuje ECB na souboru pravidel pro schéma digitálního eura, jenž bude nezbytný pro standardizaci používání a správy digitálního eura v eurozóně. Skupina pro vytváření souboru pravidel pro digitální euro se v roce 2024 zaměřila na dva hlavní úkoly: přezkum prvního návrhu souboru pravidel a pokračování v přípravách jeho dalších oddílů, při jejichž plnění ji podporovalo sedm nových pracovních skupin pro vytváření souboru pravidel pro digitální euro.

Koncepce digitálního eura by vycházela z nejmodernějších technologií, díky nimž by digitální euro bylo odolné vůči kybernetickým útokům a dokázalo naplnit potřeby uživatelů. V lednu ECB zveřejnila výzvy k podání žádostí pro potenciální dodavatele komponent digitálního eura a souvisejících služeb a dosáhla pokroku při výběru kandidátů.

V září 2024 byla zahájena další činnost v oblasti experimentů a uživatelského výzkumu s cílem získat poznatky o uživatelských preferencích. Součástí výzkumu byla on-line šetření a rozhovory s cílovými skupinami, jako jsou malí obchodníci a zranitelné skupiny spotřebitelů. Za účelem testování „podmíněných plateb“ a průzkumu dalších inovativních možností jejich využití byla vytvořena inovační partnerství se soukromými a veřejnými zainteresovanými stranami.

ECB pokročila v rozvoji off-line funkce digitálního eura, která by umožnila provádět platby bez internetového připojení s úrovní ochrany soukromí jako při platbách v hotovosti. Zkoumala, jak zavést off-line funkci v zařízeních koncových uživatelů, včetně technologické, bezpečnostní a provozní stránky jejího zavedení.

Prioritou v roce 2024 i nadále zůstala spolupráce se zainteresovanými stranami, přičemž ECB aktivně komunikovala s veřejností, účastníky trhu a tvůrci politik. Tato spolupráce zahrnovala technická jednání s Radou pro malé platby v eurech (ERPB), dvoustranná jednání s účastníky trhu a snahu zvýšit informovanost veřejnosti o projektu a posílit jeho transparentnost prostřednictvím seminářů o digitálním euru pro organizace občanské společnosti.

V průběhu roku 2024 ECB poskytovala technické informace na podporu diskusí v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie o návrhu nařízení o digitálním euru, který byl předložen Evropskou komisí a zveřejněn v červnu 2023.

ECB také pravidelně spolupracovala se zákonodárnými orgány a účastníky trhu s cílem poskytovat aktuální informace o pokroku v projektu a získat zpětnou vazbu k různým prvkům metodiky pro nastavení limitů pro množství držených digitálních eur.^[58] Ačkoli limit pro držbu digitálního eura by byl stanoven až s blížícím se datem jeho zavedení – to proto, aby odrážel hospodářské podmínky v dané době – začala ECB v roce 2024 vyvíjet metodiku zaměřující se na měnové a ekonomické aspekty, jejímž účelem bude vyvážit cíle stanovené v návrzích právních předpisů: učinit z digitálního eura široce používaný platební prostředek a chránit finanční stabilitu a transmisi měnové politiky. Za podpory národních centrálních bank a vnitrostátních příslušných orgánů začala samostatná pracovní skupina sestávající z odborníků ECB identifikovat klíčové faktory, které nastavení limitu pro držbu digitálního eura ovlivňují, což usnadní tvorbu ucelené metodiky tyto faktory zohledňující.

O tom, zda se projekt digitálního eura posune do další fáze, rozhodne Rada guvernérů do konce roku 2025. K rozhodnutí o emisi digitálního eura dojde až po přijetí legislativního rámce Evropské unie.

4.4 Dozor a úloha emisní centrální banky

Bezpečné a efektivní fungování infrastruktur finančního trhu a platebního styku v eurozóně je trvalou prioritou Eurosystému, pokud jde o jeho dozorovou funkci. Kromě toho je Eurosystém jakožto centrální emisní banka pro euro zapojen do spolupráce s dalšími orgány dozoru nebo příslušnými orgány pro infrastruktury finančního trhu, které provádějí významné činnosti v eurech.

V souvislosti s dozorem nad službami systému TARGET bylo jednou z hlavních priorit provést jejich první komplexní hodnocení po konsolidaci služeb T2 a T2S v roce 2023. Hodnocení, které bude dokončeno v roce 2025, se zaměřilo především na monitorování zavádění rámce pro řízení rizik a rámce pro kybernetickou odolnost a informační bezpečnost do řízení rizik v systému TARGET. Byla také provedena hodnocení systémově významných platebních systémů (SIPS) mimo T2, a to systému EURO1, systému STEP2-T a systému Mastercard Clearing Management, která by rovněž měla být dokončena v roce 2025, přičemž současně probíhal nepřetržitý dozor všech služeb systému TARGET a všech SIPS.

Eurosystém dále provedl revizi nařízení ECB o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (nařízení o SIPS)^[59] a identifikoval řadu oblastí vhodných pro aktualizaci. Aktualizace má podobu přepracovaného znění nařízení, které obsahuje nové požadavky na správu a řízení, kybernetické riziko a externí zadávání činností, jakož i změny definice provozovatele SIPS, aby pod tuto definici výjimečně spadala i pobočka, kterou v eurozóně provozuje právní subjekt se sídlem mimo eurozónu, V říjnu 2024 byla zahájena veřejná konzultace k plánovanému přepracovanému znění nařízení o SIPS, jehož konečné znění bude zveřejněno v průběhu roku 2025.

Eurosystém pokračoval ve své dozorové činnosti pokrývající elektronické platební nástroje, platební schémata a platební uspořádání (PISA) podle rámce PISA, přičemž dokončil zapojení nově dozorovaných subjektů do tohoto rámce a provedl komplexní hodnocení dozorovaných celoevropských platebních schémat a platebních uspořádání. Ve druhé polovině roku 2024 dozor pokračoval v přípravách na výkon pravomocí, které mu nově svěřuje nařízení o trzích kryptoaktiv^[60].

V oblasti kybernetické odolnosti Eurosystém revidoval svou strategii kybernetické odolnosti a rozšířil její dosah o subjekty, jež jsou dozorovány podle rámce PISA. Evropský systém centrálních bank dále pracoval na revizi rámce TIBER-EU, jejímž účelem bylo mimo jiné sladění rámce s regulačními technickými normami podle nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA)^[61], pokud jde o penetrační testování na základě hrozeb.^[62] Aktualizovaný rámec TIBER-EU byl zveřejněn v únoru 2025.

Jakožto emisní centrální banka pro euro se Eurosystém zapojil do činnosti kolegií orgánů dohledu nad ústředními protistranami z EU a kolegií orgánů pro řešení jejich krizí a podílel se na nepřetržitém dohledu nad systémově významnými ústředními protistranami ze třetích zemí. Pokud jde o vypořádání obchodů s cennými papíry, Eurosystém pokračoval v pravidelném přezkumu a hodnocení centrálních depozitářů cenných papírů podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR)^[63]. Začal rovněž plnit svou úlohu v procesu udělování oprávnění subjektům provozujícím tržní infrastruktury založené na technologii DLT podle nařízení o pilotním režimu pro DLT^[64].

ECB se z perspektivy dozoru podílela na činnosti několika mezinárodních pracovních skupin, jejichž činnost se týkala např. požadavků na marži ze strany ústředních protistran, klimatických rizik a rizik obecné obchodní činnosti, a také správy a dozoru propojování systémů rychlých plateb. V regulatorním prostoru EU přispěl Eurosystém ve spolupráci s příslušnými evropskými orgány dohledu k rozvoji regulačních technických norem, včetně regulačních technických norem k revidovanému nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR 3)^[65], nařízení DORA a nařízení CSDR REFIT (další doladění a vyjasnění rámce CSDR). V souvislosti s diskusemi o nařízení EMIR 3 ECB průběžně sledovala vývoj clearingového prostředí EU a prováděla kvantitativní analýzy regulatorních opatření, jako je např. požadavek na aktivní účet, jejž toto nařízení stanovuje. V neposlední řadě byla také zveřejněna první společná zpráva ECB a Evropského orgánu pro bankovnictví o platebních podvodech, jež zdůraznila účinnost požadavků na silné ověření klienta.

5 Tržní operace a finanční služby poskytované ostatním institucím

Swapové a repo linky Eurosystému jsou stabilizační nástroje měnové politiky, které se používají v době napětí na světových finančních trzích. Eurové likviditní linky s centrálními bankami mimo eurozónu opět poskytly mechanismus jištění pro tržní financování. ECB také nadále pravidelně nabízela způsobilým protistranám v eurozóně operace v amerických dolarech, jištěné sítí swapových linek mezi hlavními centrálními bankami, jejíž součástí je ECB společně s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a švýcarskou centrální bankou. ECB v roce 2024 neintervenovala na devizovém trhu. ECB nadále odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a plnila koordinační roli ve vztahu k rámci služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Swapové a repo linky Eurosystému jsou nástroje měnové politiky, které pomáhají zabránit tomu, aby napětí na mezinárodních finančních trzích omezovalo účinnou transmisi měnové politiky v eurozóně. V tabulce 5.1 jsou uvedeny likviditní linky, které byly aktivní k 31. prosinci 2024.

Pokud jde o likviditní linky v cizích měnách, v roce 2024 ECB v koordinaci s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a švýcarskou centrální bankou nadále každý týden poskytovala likviditu v amerických dolarech se splatností sedmi dnů (síť swapových linek). Objem úvěrů protistranám v eurozóně byl po celý rok nadále velmi omezený.

Poté, co 16. ledna 2024 vstoupil v platnost nový rámec ECB pro poskytování eurové likvidity centrálním bankám zemí mimo eurozónu, byly všechny eurové likviditní linky, u nichž byly obdrženy žádosti o prodloužení, prodlouženy původně do 31. ledna 2025 a poté do 31. ledna 2027.^[66] Čerpání eurových likviditních linek bylo během roku 2024 omezené.

Zveřejňování informací o devizových intervencích

V roce 2024 ECB žádné intervence na devizových trzích nerealizovala. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011. Údaje o devizových intervencích jsou zveřejňovány čtvrtletně s odstupem jednoho čtvrtletí na internetových stránkách ECB a na datovém portálu ECB. Jsou rovněž rekapitulovány v tabulce 5.2. Pokud v příslušném čtvrtletí k žádným devizovým intervencím nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

Zveřejňovány jsou informace o devizových intervencích prováděných ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými zahraničními měnovými orgány i devizových intervencích „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB odpovídá za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s výpůjčními a úvěrovými operacemi EU v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci v oblasti platební bilance členských států (MTFA)^[67], evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)^[68], evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)^[69], programu Next Generation EU (NGEU)^[70], Nástroje pro Ukrajinu včetně mimořádného překlenovacího financování^[71] a krátkodobé makrofinanční pomoci Egyptské arabské republice^[72]. ECB je také odpovědná za správu některých plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)^[73] a Evropského mechanismu stability (ESM)^[74] a za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko^[75]. V roce 2024 ECB vykonávala služby platebního agenta pro Evropskou komisi^[76].

K 31. prosinci 2024 činila celková nominální hodnota nevypořádaných operací 0,2 mld. EUR v rámci mechanismu MTFA, 42 mld. EUR v rámci EFSM, 98,35 mld. EUR v rámci SURE a 31,605 mld. EUR v rámci dohody o úvěrové facilitě pro Řecko. ECB v roce 2024 rovněž zpracovala platby úvěrů a grantů různým členským státům v rámci NGEU, včetně plateb úroků, mezi nimi i úvěry Ukrajině.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

V roce 2024 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb spadajících pod rámec správy rezerv (ERMS) vytvořený v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. V souladu s tímto rámcem – tj. za harmonizovaných podmínek a dle tržních standardů – poskytuje řada národních centrálních bank Eurosystému finanční služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím. ECB plní celkovou koordinační roli, monitoruje hladké fungování služeb, prosazuje změny ke zlepšení rámce a připravuje související zprávy pro rozhodovací orgány ECB.

Na konci roku 2024 bylo v ERMS 287 zákaznických účtů oproti 273 na konci roku 2023. Ve 4. čtvrtletí 2024 byla celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS přibližně o 8 % vyšší než ve 4. čtvrtletí 2023.

6 Platby v hotovosti jsou stále nejběžnějším způsobem platby používaným evropskými občany

V roce 2024 mírně přibylo bankovek v oběhu a hotovost byla v prodejních místech nadále nejpoužívanějším platebním prostředkem.

Eurosystém je odhodlán zajistit, aby hotovost zůstala dostupná, přístupná a přijímaná jako platební prostředek a aby byla také co nejudržitelnější a šetrná k životnímu prostředí. Přípravy na vývoj nové série eurobankovek jsou příležitostí, jak zvýšit dostupnost eurobankovek pro všechny Evropany.

6.1 Peněžní oběh a zpracování hotovosti

Na konci roku 2024 činil počet bankovek v oběhu 30,5 mld. kusů a jejich celková hodnota činila zhruba 1,6 bil. EUR (graf 6.1). Počet bankovek v oběhu vzrostl v průběhu roku o 2,4 % a jejich hodnota o 1,3 %.

Graf 6.1

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: bil. EUR; pravá osa: mld.)

Úvěrové instituce vrátily v roce 2024 národním centrálním bankám zemí eurozóny 25,4 mld. bankovek, což ve srovnání s rokem 2023 představuje mírný pokles o 0,9 mld. Z hlediska hodnoty dosahovaly vklady bankovek u národních centrálních bank v roce 2024 celkové hodnoty 856 mld. EUR, což představuje pokles oproti 890 mld. EUR v roce 2023. Tento pokles byl způsoben tím, že úvěrové instituce daly zpět do oběhu větší objemy bankovek místo toho, aby je vrátily národním centrálním bankám. Změna zpracování bankovek úvěrovými institucemi odráží jejich snahu o zvýšení efektivity, kterého dosáhly například instalací většího počtu bankomatů umožňujících vklad bankovek a jejich navracení zpět do oběhu.

V roce 2024 byl v eurozóně nárůst počtu mincí v oběhu (čisté emise mincí) podobný jako v předchozích dvou letech a činil 3,0 mld. mincí v nominální hodnotě 953 mil. EUR.

ECB velice vítá záměr zavést do práva EU právně závazná pravidla týkající se postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla. Přijetí nařízení EU by občanům poskytlo větší právní jistotu, že mohou provádět osobní transakce za použití hotovosti. Úvěrové instituce mají sociální odpovědnost poskytovat občanům a podnikům komplexní a účinné hotovostní služby. V roce 2024 ECB a národní centrální banky prohloubily své analýzy přístupu občanů k hotovostním službám nabízeným úvěrovými institucemi a identifikovaly tak další zhoršení těchto služeb v některých oblastech. Rovněž se výslovně vítá začlenění ochranných pravidel ohledně přístupu občanů k hotovosti do práva EU.

6.2 Používání hotovosti spotřebiteli a podniky

V období od září 2023 do června 2024 provedla ECB studii o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně s cílem posoudit jejich platební chování a preference, jakož i jejich přístup k různým platebním nástrojům. Studie ukázala, že hotovost je nejpoužívanějším způsobem platby v prodejních místech a byla použita u 52 % všech transakcí. Podíl plateb v hotovosti se však oproti 59 % v roce 2022 snížil. Z hlediska hodnoty měly karty vyšší podíl transakcí (45 %) než hotovost (39 %). Podíl online plateb na běžných platbách spotřebitelů se zvýšil ze 17 % na 21 %, zatímco podíl plateb v prodejních místech poklesl z 80 % na 75 %. Studie rovněž ukázala, že většina spotřebitelů (62 % v roce 2024 oproti 60 % v roce 2022) považuje za důležité mít možnost platit hotovostí. Podle většiny spotřebitelů (87 % v roce 2024 oproti 89 % v roce 2022) byl zároveň přístup k bankomatu či bance dosti snadný nebo velmi snadný.

V roce 2024 zveřejnila ECB výsledky průzkumu o používání hotovosti podniky v eurozóně, který osvětloval přijímání různých platebních prostředků podniky a strategické názory podniků na používání a přijímání hotovosti. Průzkum ukázal, že podíl podniků, které přijímají peněžní hotovost, klesl z 96 % v roce 2021 na 88 % v roce 2024. Pokles přijímání hotovosti byl výrazný zejména u hotelů, restaurací a kaváren. Z podniků, které v současné době přijímají hotovost, 94 % uvedlo, že mají v úmyslu tak činit i v budoucnu.

6.3 Padělání a vývoj eurobankovek

V roce 2024 bylo staženo z oběhu přibližně 554 000 padělaných eurobankovek, což historicky představuje malý podíl z celkového počtu bankovek v oběhu (graf 6.2). I když se jedná o velmi malý podíl, je vyšší než v předchozích letech, kdy byl počet padělků mimořádně nízký v důsledku pandemie COVID-19. Celkem bylo odhaleno přibližně 18 padělků na milion pravých bankovek v oběhu. Obdržení padělané bankovky je tedy málo pravděpodobné.

Většina padělků má nízkou kvalitu bez napodobení ochranných prvků, nebo ochranné prvky jen velmi špatně napodobuje. Bankovky lze zkontrolovat hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním, jak je popsáno na internetové stránce obsahující informace o ochranných prvcích bankovek a na internetových stránkách národních centrálních bank zemí eurozóny.

Graf 6.2

Počet ročně zachycených padělků v poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu

Přípravy na budoucí eurobankovky

ECB se připravuje na vývoj nové série eurobankovek s cílem zachovat jejich vysokou odolnost vůči padělání a zajistit, aby byly co nejšetrnější k životnímu prostředí. Tento proces odráží význam, který Eurosystém přikládá hotovosti, a představuje příležitost, jak dosáhnout toho, aby eurobankovky byly všem Evropanům bližší.

V průběhu roku 2024 multidisciplinární poradní skupina, do níž jsou zapojeni odborníci z různých relevantních oblastí, přišla s možnými motivy reprezentujícími dvě zvolená témata: „evropská kultura“ a „řeky a ptáci“. Dne 29. ledna 2025 Rada guvernérů ve snaze podpořit soutěž o návrh, která by měla být zahájena později během roku, vybrala k oběma tématům motivy a zřídila porotu soutěže o návrh složenou ze zástupců jednotlivých zemí eurozóny. Očekává se, že ECB v roce 2026 rozhodne o budoucí podobě bankovek a o tom, kdy budou nové bankovky vyrobeny a vydány. Výroba a vydání prvních bankovek pak bude trvat několik let.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky ECB, jakož i úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank a Evropské rady pro systémová rizika. Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

V roce 2024 ECB rozšířila soubor zpravodajských jednotek pro účely statistiky peněžního trhu, čímž se související soubor údajů stal reprezentativnějším. ECB také zveřejnila nové statistiky o finančních účtech, a to podrobnější údaje o podílech v investičních fondech držených domácnostmi, a začala zveřejňovat nové údaje o čtvrtletní externí statistice jednotek pro speciální účel (SPE). V rámci plánu ECB v oblasti klimatu a životního prostředí byly také dále rozpracovány statistické ukazatele související s klimatem. ECB na základě Integrovaného vykazovacího rámce a Slovníku bank pro integrované výkaznictví pokračovala v implementaci své strategie snižování zátěže bank spojené s podáváním zpráv.

7.1 Zlepšování statistik eurozóny v zájmu naplnění vyvíjejících se politických potřeb

Rozšíření souboru zpravodajských jednotek pro statistiku eurového peněžního trhu

Růst souboru zpravodajských jednotek pro statistiku peněžního trhu podporuje kvalitu statistiky peněžních trhů s eurem. Dne 1. července 2024 byl soubor zpravodajských jednotek pro statistiku peněžního trhu rozšířen o 24 nových bank na stávajících 45 vykazujících bank. Rozšíření zvýšilo velikost vzorku v několika zemích eurozóny a poprvé rozšířilo pokrytí o Lucembursko a Portugalsko.

Jakmile bude zjištěno, že údaje od nových zpravodajských jednotek jsou dostatečně kvalitní, budou zahrnuty do výpočtu krátkodobé eurové sazby (EURSTR). Rozšíření souboru zpravodajských jednotek podporuje reprezentativnost, robustnost a spolehlivost statistik o eurových peněžních trzích.

Zveřejnění nové statistiky o finančních účtech

V dubnu 2024 začala ECB zveřejňovat údaje o akciích/podílových listech investičních fondů držených domácnostmi v členění podle podkladových aktiv a sektoru protistran. Tyto údaje nabízejí hlubší pohled na nepřímé expozice domácností prostřednictvím investičních fondů, což umožňuje přesnější analýzu jejich finanční rozvahy a expozice vůči různým kategoriím aktiv a protistranám.

V říjnu 2024 začala ECB v návaznosti na změnu obecných zásad o požadavcích ECB týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti čtvrtletních finančních účtů^[77] zveřejňovat další údaje o finančních účtech ostatních finančních institucí podle subsektorů. Ostatní finanční instituce, které po měnových finančních institucích (MFI) tvoří druhý největší finanční sektor v eurozóně, poskytují financování především nefinančním podnikům a v menší míře domácnostem a ostatním sektorům. Hrají také roli při směrování finančních prostředků do zbytku světa a ze zbytku světa.

Nově zveřejněné údaje o emisích dluhových cenných papírů nefinančních podniků prostřednictvím finančních účelových jednotek (conduit companies) poskytují dodatečné informace o tržním financování nefinančních podniků v eurozóně a v zemích eurozóny.

Nové údaje o jednotkách pro speciální účel v externích statistikách

V dubnu 2024 začala ECB zveřejňovat nové údaje o externích statistikách jednotek pro speciální účel (SPE), jak je uvedeno v pozměněných obecných zásadách o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky^[78]. Nové informace o čtvrtletních přeshraničních transakcích a pozicích jednotek pro speciální účel v eurozóně a v zemích eurozóny, počínaje údaji za první čtvrtletí roku 2020, mají za cíl zlepšit pochopení jejich významu v různých složkách externích statistik.^[79]

7.2 Další vývoj statistických ukazatelů souvisejících s klimatem v rámci plánu ECB v oblasti klimatu a životního prostředí

ECB zveřejňuje tři obecné soubory statistických ukazatelů souvisejících se změnou klimatu.

• Ukazatele udržitelného financování poskytují přehled dluhových cenných papírů s charakteristikami udržitelnosti, které jsou emitovány a drženy rezidenty eurozóny. Poskytují informace o výnosech získaných na financování udržitelných projektů a o přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi.
• Analytické ukazatele emisí oxidu uhličitého pro finanční instituce poskytují informace o uhlíkové náročnosti cenných papírů a úvěrových portfolií finančních institucí, a pomáhají tak posoudit úlohu tohoto odvětví při financování přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi a související rizika.
• Analytické ukazatele týkající se fyzických rizik v portfoliu finančních institucí posuzují rizika vyplývající z dopadu přírodních nebezpečí vyvolaných změnou klimatu, jako jsou záplavy a požáry, na výkonnost úvěrů, dluhopisů a akcií.

Tyto ukazatele jsou shromažďovány v úzké spolupráci v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jsou součástí širšího plánu ECB v oblasti klimatu a životního prostředí. Jsou sestavovány na základě údajů shromážděných ECB/ESCB a externích údajů, jako jsou AnaCredit, statistika držby cenných papírů, Rejstřík údajů o institucích a přidružených osobách (RIAD) a údaje o emisích skleníkových plynů spolu s údaji o fyzických rizicích z platformy Risk Data Hub (RDH) centra Disaster Risk Management Knowledge Centre (DRMKC), z programu Copernicus, z Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) a z dalších zdrojů.

Ukazatele byly aktualizovány v dubnu 2024. Ukazatele udržitelných financí byly obohaceny o nové údaje o úrovních záruky u udržitelných dluhových cenných papírů. Aktualizace ukazatelů emisí oxidu uhličitého a fyzických rizik zahrnovala významná zlepšení koncepce, rozsahu, konzistentnosti a podrobnosti.^[80] Další členění ukazatelů udržitelných financí bylo zveřejněno v září 2024 a stav souboru údajů byl zvýšen z experimentálních údajů na oficiální statistiky ESCB.

Pokračovaly práce na všech třech datových souborech s cílem dále zvýšit kvalitu dostupných údajů a členění. Pod záštitou iniciativy Data Gaps Initiative skupiny G20 jsou rovněž zkoumány další oblasti výzkumu, konkrétně měření výdajů na adaptaci, aspekty související s pojistným krytím a přímými zahraničními investicemi a koncepční rámec pro vývoj výhledových ukazatelů fyzických rizik a rizik přechodu. Spolu se zlepšením mezinárodních statistických standardů, jako je Systém národních účtů a Manuál platební bilance, které umožní další členění související s klimatem v širokém souboru ekonomických údajů, se očekává, že se tím v nadcházejících letech zvýší dostupnost údajů o těchto tématech.

7.3 Zefektivnění vykazování údajů bank

Strategie ECB ke snížení vykazovací zátěže bank je založena na třech pilířích: (i) spolupráce s dalšími evropskými a vnitrostátními orgány na integraci statistického a obezřetnostního výkaznictví a výkaznictví souvisejícího s řešením krize, (ii) začlenění stávajících statistických výkazů do integrovaného vykazovacího rámce (IReF), které je prvním krokem k širší integraci, a (iii) spolupráce s bankovním sektorem na překlenutí požadavků úředních orgánů na poskytované údaje, jazykových rozdílů a definic používaných bankami prostřednictvím Slovníku pro integrované výkaznictví (BIRD).

V roce 2024 došlo k oživení spolupráce s dalšími orgány, a to zřízením Společného výboru pro bankovní výkaznictví (JBRC), jehož se účastní ECB, Evropský orgán pro bankovnictví, Evropská komise, Jednotný výbor pro řešení krizí a příslušné vnitrostátní orgány. V roce 2024 zřídil Společný výbor pro bankovní výkaznictví dílčí strukturu nazvanou Kontaktní skupina pro výkaznictví, která sdružuje odborníky na vykazování pro regulační účely z bankovního sektoru. Kontaktní skupina pro výkaznictví slouží jako pravidelný kanál pro spolupráci a výměnu názorů s příslušnými orgány. První prioritou Společného výboru pro bankovní výkaznictví je stanovení společných pojmů a definic, které se použijí při podávání nových a stávajících zpráv.

Cílem integrovaného vykazovacího rámce je harmonizovat statistické výkaznictví ve všech bankách eurozóny. V roce 2024 ECB oznámila, že vykazování v rámci integrovaného vykazovacího rámce má být zahájeno koncem roku 2029. Nový harmonogram odráží zpětnou vazbu bankovního sektoru ohledně potřeby zajistit hladké provádění integrovaného vykazovacího rámce.

V roce 2024 Společný výbor pro bankovní výkaznictví ve spolupráci s orgány a aktéry z daného odvětví sjednotil první dohledové a statistické rámce. Integrovaný datový model, který upřesňuje způsob získávání údajů z interních systémů bank, a pravidla pro přeměnu údajů na zprávy požadované orgány byly zveřejněny na internetových stránkách BIRD.

Box 5
Zkvalitnění makroekonomických statistik pro lepší pochopení přeshraničních finančních vazeb v eurozóně

ECB zveřejnila několik nových členění statistik platební bilance a investiční pozice eurozóny vůči zahraničí a čtvrtletních sektorových účtů. Nové údaje jsou reakcí na problémy měření související s globalizací, jak bylo zdůrazněno v přezkumu strategie měnové politiky ECB z roku 2021, a týkající se zejména přítomnosti nadnárodních podniků a rozšíření mezinárodních řetězců finančního zprostředkování.

Podrobnější údaje o sektorech, zeměpisných oblastech a finančních nástrojích i samostatné údaje za jednotky pro speciální účel (SPE) jsou nyní k dispozici v souboru dat platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí a jsou obzvláště užitečné pro analýzu vývoje portfoliových investic a přímých zahraničních investic. Tyto dvě kategorie platební bilance (b.o.p.) a investiční pozice vůči zahraničí (i.i.p.) byly v posledních letech hlavními složkami výkyvů mezinárodních finančních toků v eurozóně.^[81] Analýzu toků financování podporují i nové údaje o subsektorech ostatních finančních institucí (OFI), které jsou nyní k dispozici ve čtvrtletních sektorových účtech, a o emisi dluhových cenných papírů nefinančních podniků (NFC) prostřednictvím finančních účelových jednotek (conduit companies). Nové údaje ve čtvrtletních sektorových účtech o držbě domácností prostřednictvím investičních fondů v členění podle druhu podkladových investic a sektoru protistrany usnadňuje analýzu expozice domácností vůči různým kategoriím aktiv.

Rozšířené sektorové členění statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí a nové údaje ve čtvrtletních sektorových účtech o nepřímých pozicích domácností ukazují převahu sektoru investičních fondů jako držitele cenných papírů portfoliových investic emitovaných nerezidenty eurozóny.^[82] Podrobnější členění protistran podle jednotlivých zemí umožňuje lepší pokrytí zeměpisné polohy přeshraničních finančních toků eurozóny jak vůči vyspělým ekonomikám, tak vůči rozvíjejícím se tržním ekonomikám.^[83]

Nově zveřejněné údaje o jednotkách pro speciální účel a ostatních finančních institucích zdůrazňují jejich úlohu ve finančních vazbách eurozóny. Aktivity jednotek pro speciální účel, které mají v určité skupině zemí značný význam, sice mají velmi omezený dopad na reálnou ekonomickou aktivitu v zemi, v níž jsou usazeny, vykazují však významné finanční toky a představují přibližně 30 % přeshraničních vazeb v oblasti přímých zahraničních investic v eurozóně (graf A).^[84] Ostatní finanční instituce poskytují 23 % úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům v eurozóně a 8 % úvěrů domácnostem v eurozóně. Zhruba 15 % celkového financování nefinančních podniků prostřednictvím dluhových cenných papírů bylo poskytnuto prostřednictvím finančních účelových jednotek v ostatních zemích eurozóny.

Graf A

Členění pozic eurozóny v oblasti přímých zahraničních investic podle sektorů

(v bil. EUR; stavy na konci období)

8 Výzkumné aktivity ECB

Tato kapitola pojednává o výzkumu v ECB relevantním pro hospodářskou politiku a shrnuje výzkumné aktivity realizované v roce 2024. Nejprve podává informace o kvalitě výzkumu v ECB a poté popisuje pět hlavních oblastí výzkumu a hospodářskopolitických doporučení a pokrok, kterého bylo během roku dosaženo, a to včetně výzkumu dopadů umělé inteligence. Činnost výzkumné pracovní skupiny pro heterogenitu v makroekonomii a financích je popsána v boxu 6.

Odborníci ECB realizovali v roce 2024 rozsáhlé aktivity v oblasti ekonomického, měnového a finančního výzkumu, které poskytly důležité poznatky pro tvorbu příslušných politik včetně probíhajícího přezkumu strategie měnové politiky. Například výzkum vycházející z šetření Consumer Expectations Survey a Household Finance and Consumption Survey nadále poskytoval vysoce relevantní vstupy pro měnovou politiku.

ECB usiluje o to, aby prováděla špičkový výzkum v oblastech, které jsou důležité pro činnost centrálních bank. Od prosince 2024 se ECB nachází v žebříčku RePEc – centrálním indexu ekonomického výzkumu – na prvním místě mezi institucemi působícími v oblasti měnové ekonomie, přičemž na druhé příčce se umístil Mezinárodní měnový fond (MMF) a na třetím místě Rada guvernérů Federálního rezervního systému. V širší oblasti makroekonomie se ECB oproti roku 2023 posunula o jednu příčku výše a nyní zaujímá druhé místo za katedrou ekonomie Harvardovy univerzity a před MMF. V oblasti bankovnictví je nyní ECB na prvním místě a oproti roku 2023 se posunula o jedno místo před University of Chicago Booth School of Business a Banku pro mezinárodní platby (BIS). Mezi centrálními bankami a podobnými institucemi po celém světě je ECB na druhém místě za MMF a před Radou guvernérů Federálního rezervního systému, Federální rezervní bankou v New Yorku a BIS. V Evropě je ECB napříč všemi obory a institucemi včetně univerzit na třetím místě (za London School of Economics and Political Science a Paris School of Economics).

Výzkumné projekty uskutečněné v roce 2024 lze rozdělit do pěti širokých tematických oblastí, jež všechny těžily z příspěvků národních centrálních bank a spolupráce v rámci výzkumných skupin Evropského systému centrálních bank. Zaprvé, v oblasti tvorby a provádění měnové politiky byl proveden výzkum optimálního nastavení měnové politiky a nového operačního rámce i dalších důležitých témat, jako jsou fungování trhů, zajištění a vliv měnové politiky na dynamiku inflace. Značné výzkumné úsilí bylo věnováno hlubšímu porozumění vyvíjejícím se transmisním mechanismům měnové politiky, a to pod záštitou výzkumného programu zaměřeného na výzvy pro transmisi měnové politiky v měnícím se světě (Challenges for Monetary Policy Transmission in a Changing World – ChaMP). Zadruhé, v oblasti ekonomického vývoje v eurozóně poskytly výzkumné projekty analýzy týkající se firem, produktivity a investic, spotřeby domácností a trhů práce, cen a ekonomické aktivity a zároveň vyvinuly nové metody a postupy ke zlepšení prognózování. Zatřetí, v oblasti analýz světové ekonomiky se projekty zabývaly mezinárodním měnovým systémem, světovými finančními trhy a obchodem, globálním přeléváním nepříznivých efektů, mezinárodními faktory inflace a výhledem růstu světové ekonomiky. Začtvrté, v oblasti integrace a správy hospodářské a měnové unie (HMU) se velká část výzkumu zaměřila na dopady fiskální politiky na makroekonomiku, včetně přijetí programu Next Generation EU (NGEU), reformy fiskálního rámce EU a vzájemné vazby mezi fiskální politikou a inflací, ale také na interakce mezi měnovou a fiskální politikou. Zapáté, v oblasti finanční stability, (makro)obezřetnostních politik a bankovního dohledu se výzkum zaměřil na odolnost bank a nebankovních finančních institucí, důsledky měnové politiky pro finanční trhy a finanční stabilitu a tvorbu a hodnocení obezřetnostních politik. Výzkum v oblasti bankovního dohledu se zabýval především účinností dohledu a dopadem regulace v oblasti klimatu na chování bank. V roce 2024 pokračoval výzkum digitálních měn centrálních bank se zaměřením na důsledky široké škály jejich parametrů (např. odměňování, omezení držby a ochrany soukromí).

Rychlý vývoj umělé inteligence vyvolal v ECB značné výzkumné úsilí o lepší pochopení důsledků umělé inteligence pro ekonomiku a tvorbu relevantních politik. V roce 2024 byla zvláštní pozornost věnována používání technik umělé inteligence pro ekonomické analýzy, jako jsou ekonomické prognózování a analýza komunikace centrálních bank. V prvním případě se výzkum zaměřil na využití technik strojového učení při prognózování inflace. Tyto techniky mohou zohlednit specifickou ekonomickou dynamiku a tím zlepšit prognózy v turbulentních dobách. V dalším výzkumu byly použity ukazatele sentimentu odvozené z textové analýzy zpráv vypracované velkými jazykovými modely (LLM) pro krátkodobé predikce ekonomické aktivity.^[85] Pokud jde o komunikaci centrálních bank, textová analýza vypracovaná LLM byla využita k prozkoumání toho, jak vyjádření ECB ovlivňují finanční trhy, a to zejména v době ekonomické nejistoty. Tento typ výzkumu poskytuje informace o tom, jak může sentiment odvozený z komunikace centrálních bank přispět k lepšímu pochopení tržních očekávání inflace a úrokových sazeb.^[86]

Množství výzkumných výstupů zveřejněných ECB bylo i v roce 2024 vysoké. Odborníci ECB vydali celkem 124 odborných článků v ediční řadě ECB s názvem Working Paper Series a 12 článků v publikaci Research Bulletin. Řada odborných článků byla také publikována externě v akademických časopisech.

9 Právní činnosti a povinnosti

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v řízeních, která se týkala ECB, poskytuje informace o stanoviscích ECB a případech nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti. Informuje také o tom, jak ECB monitoruje dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

V červnu 2024 Tribunál zamítl žalobu na náhradu škody podanou akcionáři Banca Carige (T-134/21, Malacalza Investimenti a Malacalza v. ECB), v níž požádali o náhradu údajné škody, kterou podle nich utrpěli v důsledku opatření přijatých Evropskou centrální bankou při výkonu jejích dohledových funkcí nad bankou v letech 2014 až 2019. V tomto rozsudku Tribunál zejména konstatoval, že výkon pravomocí v oblasti dohledu ze strany ECB sleduje veřejný zájem na řádném fungování a stabilitě trhů. Mimosmluvní odpovědnost ECB za jednání a opomenutí související s výkonem pravomocí v oblasti dohledu je tedy omezená, neboť by vyžadovala porušení právní normy, jejímž cílem je přiznat práva jednotlivcům. Tribunál zároveň v souladu se stávající judikaturou uznal, že k mimosmluvní odpovědnosti může potenciálně vést porušení obecných právních zásad, jako je zásada řádné správy. Tribunál však konstatoval, že v projednávané věci k žádnému porušení nedošlo. Tento případ představoval pro Soudní dvůr Evropské unie první příležitost posoudit opodstatněnost žaloby o náhradu škody za opatření ECB jako orgánu dohledu. V současné době se projednává opravný prostředek (C-557/24 P, Malacalza Investimenti a Malacalza v. ECB).

V červnu 2024 Tribunál zamítl sedm žalob^[87] podaných bankami, nad nimiž je vykonáván dohled, s cílem zrušit požadavek na odpočet a související oznamovací povinnost uloženou v souvislosti s neodvolatelnými platebními přísliby poskytnutými vnitrostátním systémům pojištění vkladů a Jednotnému fondu pro řešení krizí v rámci jejich příspěvků předem. ECB uložila tato opatření v rámci 2. pilíře k pokrytí rizika nadhodnocení kapitálové pozice banky, které bylo vyvoláno nezohledněním hospodářské ztráty vyplývající z převodu zajištění zajišťujícího neodvolatelné platební přísliby, které již nebylo možné průběžně používat k pokrytí ztrát. ECB tato opatření uložila v souladu s novou metodikou, jejímž cílem je zohlednit rozsudky Tribunálu z roku 2020, kterými byla zrušena rozhodnutí ukládající stejná opatření z důvodu neexistence individuálního posouzení toho, jak bylo zjištěné riziko řízeno a pokryto opatřeními zavedenými bankami a drženým kapitálem a likviditou. Tato nová rozhodnutí ECB byla proto přijata s lepší motivací, aby lépe odrážela provedené individuální hodnocení. Tribunál je potvrdil výše uvedenými sedmi rozsudky stvrzujícími, že ECB správně použila článek 16 nařízení o jednotném mechanismu dohledu^[88] při posuzování, zda byly banky vystaveny nedostatečně krytému riziku, a při uložení opatření k jeho pokrytí. Čtyři ze sedmi bank se proti svým individuálním rozsudkům odvolaly a Soudní dvůr Evropské unie v současné době tato odvolání projednává.

V listopadu 2024 vydal SDEU (pátý senát) rozsudek v řízení o předběžné otázce předloženém Spolkovým správním soudem Německa (spojené věci C-758/22 a C-759/22). V projednávané věci se předkládající soud snažil objasnit, zda několik institucí zaměstnaneckého vzájemného pojištění v Německu je penzijním fondem ve smyslu nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů, a tudíž se na ně vztahuje statistická zpravodajská povinnost vůči ECB. Navrhovatelé tvrdili, že se jedná o fondy sociálního zabezpečení, a požadavky ECB na vykazování se na ně tudíž nevztahují. Tribunál rozhodl, že navrhovatelé mohou být kvalifikováni jako penzijní fondy, neboť jejich činnost splňovala čtyři kritéria nezbytná k tomu, aby byli zařazeni do tohoto odvětví. V souhrnu (i) jejich funkcí je nabízet požitky vztahující se k rizikům odchodu do důchodu, úmrtí a zdravotního postižení, (ii) mají samostatné řízení a vedou úplné účetnictví, (iii) po naprosté většině jejich členů bylo požadováno, aby se stali účastníky institucí vzájemného pojištění, které z principu nebyly oprávněny poskytovat služby jiným osobám, a (iv) služby nebyly zaručené státem a závisely na výši zaplacených příspěvků a úspěchu institucí vzájemného pojištění při správě aktiv. Věc je důležitá, neboť potvrzuje, že ECB má právo shromažďovat statistické informace o finančních činnostech navrhovatelů jako penzijních fondů. Vzhledem k tomu, že penzijní fondy hrají v ekonomice eurozóny důležitou roli, jsou tyto informace nezbytné pro plnění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB), zejména v oblasti měnové politiky.

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti

Ustanovení čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.

Bylo zaznamenáno devět jasných a důležitých případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB. Pět případů neplnění povinnosti nastalo v souvislosti s právními akty Unie a čtyři případy se týkaly vnitrostátních právních předpisů. ECB přijala stanoviska z vlastní iniciativy v sedmi případech. Ve dvou případech byl zaslán dopis o nesplnění povinnosti.

První případ související s právními akty EU se týkal návrhu směrnice o alternativních investičních fondech (AIF) na úrovni EU. Tento případ je považován za jasný a důležitý, protože se týká přístupu ESCB k podrobným údajům o sektoru AIF, jakož i statistických požadavků ECB týkajících se tohoto odvětví. Druhý případ související s právními akty EU se týkal nařízení, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA). Tento případ se považuje za jasný a důležitý, protože obsahuje ustanovení týkající se spolupráce mezi orgánem AMLA a ECB. Třetí případ související s právními akty EU se týkal směrnice o energetické náročnosti budov. Tento případ je považován za jasný a důležitý vzhledem k potřebě ECB získat přístup k certifikátům energetické náročnosti. Čtvrtý případ související s právními akty EU se týkal směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Tento případ je považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho významu pro řízení rizik v oblasti životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení (ESG) ze strany bank a k potřebě zajistit koordinaci a výměnu informací mezi všemi dotčenými orgány.^[89] Pátý případ související s právními akty EU se týkal nařízení o transparentnosti a integritě ratingů ESG. Tento případ byl považován za jasný a důležitý, protože se týká nezávislého hodnocení požadavků na zajištění prováděného Eurosystémem.

První vnitrostátní případ neplnění povinnosti se týká bulharských zákonů dotýkajících se Българска народна банка (Bulharské národní banky). Tento případ je považován za jasný a důležitý, neboť dočasné jmenování guvernéra nebo viceguvernéra Bulharské národní banky prozatímním premiérem vyvolává důležité otázky ohledně nezávislosti Bulharské národní banky. Druhý případ se týká řeckého zákona, který převádí zbývající podíly státu v řeckých bankách na jiný veřejný subjekt. Tento případ je považován za jasný a důležitý, protože zákon má důsledky pro řecké úvěrové instituce podléhající přímému dohledu Evropské centrální banky. Třetí případ se týká maďarského zákona o začlenění Magyar Nemzeti Bank do oblasti působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti. Tento případ je považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho dopadu na nezávislost Magyar Nemzeti Bank. Čtvrtý případ se týká maltského zákona dotýkajícího se odměňování guvernéra a viceguvernérů Central Bank of Malta. Tento případ je považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho dopadu na nezávislost Central Bank of Malta.

ECB přijala čtyři stanoviska k legislativním návrhům EU, které se týkají (i) platebních služeb a služeb elektronických peněz, (ii) měnových dohod se třetími zeměmi, které používají euro, (iii) požadavků na vykazování v oblasti finančních služeb a investiční podpory a (iv) rámce pro přístup k finančním údajům.

ECB přijala 38 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů. Stanoviska k vnitrostátním právním předpisům se často týkají více než jednoho tématu. ECB přijala:
- 10 stanovisek týkajících se přístupu k hotovosti,
- 6 stanovisek týkajících se národních centrálních bank (NCB),
- 5 stanovisek týkajících se záležitostí souvisejících s Mezinárodním měnovým fondem (MMF),
- 4 stanoviska týkající se sektorových bankovních daní nebo daní z finančních transakcí,
- 2 stanoviska týkající se kybernetické bezpečnosti,
- 2 stanoviska k mezinárodním sankcím,
- 1 stanovisko týkající se zavedení eura,
- 1 stanovisko týkající se dohledu nad platebními systémy,
- 1 stanovisko týkající se požadavků na povinné minimální rezervy,
- 1 stanovisko týkající se kryptoaktiv,
- 1 stanovisko týkající se pomoci vypůjčovatelům,
- 1 stanovisko týkající se řešení krize ústřední protistrany,
- 1 stanovisko týkající se uplatnění požadavků na registraci lobbistických aktivit ve vztahu k pracovníkům národní centrální banky,
- 1 stanovisko týkající se poskytování nouzové likvidity národní centrální bankou,
- 1 stanovisko týkající se podávání zpráv o statistice platebního styku,
- 1 stanovisko týkající se národní rady pro finanční stabilitu.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle článku 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank (NCB) v EU. Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak národní centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy.

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2024 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

ECB bude nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v roce 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Financování závazků veřejného sektoru vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) prostřednictvím NCB se nepovažuje za měnové financování, pokud jsou výsledkem zahraniční pohledávky, které mají veškeré charakteristiky rezervních aktiv. Z finančních příspěvků, které v předchozích letech poskytly prostřednictvím MMF Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique a Banque de France na dluhové úlevy silně zadluženým zemím, ovšem zahraniční pohledávky nevznikají, a proto jsou i nadále zapotřebí nápravná opatření.

Se zákazem měnového financování dle článku 123 je neslučitelné financování španělské finanční zpravodajské jednotky (Servicio Ejecutivo de la Comisión de Prevención del Blanqueo de Capitales e Infracciones Monetarias – Sepblac) ze strany Banco de España, neboť Sepblac je subjektem veřejného sektoru. V zájmu dodržení zákazu je proto třeba mechanismus financování Sepblac přehodnotit.

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

ECB v roce 2024 pokračovala v otevřeném dialogu se svými evropskými a mezinárodními protějšky. Interakce mezi ECB a Evropským parlamentem jsou ústředním prvkem rámce odpovědnosti ECB. ECB se účastnila pravidelných slyšení a dalších forem spolupráce (korespondencí) s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (ECON). Dále byla s výborem ECON v kontaktu v rámci své probíhající práce na digitálním euru. V mezinárodní sféře ECB spolupracovala s partnery ze skupiny G20 a zdůrazňovala potřebu posílit odolnost bankovního i nebankovního finančního sektoru a pokročit v provádění dohodnutých plánů skupiny G20 a Basel III. ECB také přispěla k diskusím o měnové politice relevantním pro centrální banky v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), a to i pokud jde o úvěrové politiky a facility MMF pro rozvíjející se tržní ekonomiky a země s nízkými příjmy.

10.1 Odpovědnost ECB

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zaručuje ECB nezávislost, aby mohla plnit svůj mandát cenové stability bez politických zásahů. Tato nezávislost je spojena s povinností nést odpovědnost za svou činnost vůči Evropskému parlamentu jako orgánu zastupujícímu občany Evropské unie. Postupy ECB v oblasti odpovědnosti založené na čl. 284 odst. 3 SFEU umožňují obousměrný dialog mezi ECB a Evropským parlamentem. ECB tak může vysvětlovat své politiky a rozhodnutí a vyslechnout obavy volených zástupců občanů. Kromě toho doplňuje rámec odpovědnosti ECB soudní přezkum Soudním dvorem Evropské unie.

V červnu 2024 zvolili občané EU nový Evropský parlament a v době od konce dubna do začátku července parlament nezasedal. V důsledku toho se prezidentka ECB zúčastnila tří pravidelných slyšení před výborem ECON – jedno se konalo v únoru s odcházejícím výborem a dvě ve druhé polovině roku s nově zvolenými členy. Prezidentka se také zúčastnila rozpravy v plénu o výroční zprávě ECB za rok 2022. Tyto činnosti usnadnily výměnu názorů na klíčová měnověpolitická rozhodnutí a další záležitosti centrálního bankovnictví. V dubnu viceprezident rovněž prezentoval výboru ECON výroční zprávu ECB za rok 2023. ECB navíc v dubnu zveřejnila svou odpověď na usnesení Evropského parlamentu týkající se výroční zprávy za rok 2022.

V průběhu roku ECB odpověděla na 12 písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu. Tyto dotazy se týkaly témat měnové politiky, hospodářského výhledu, digitálního eura a institucionálních záležitostí ECB. Po zvolení nového parlamentu se v září konalo úvodní zasedání o ECB, jehož cílem bylo seznámit parlamentní zaměstnance s činností ECB a jejími povinnostmi v oblasti odpovědnosti. V listopadu 2024 se výroční návštěvy ECB ve Frankfurtu nad Mohanem zúčastnila delegace výboru ECON, která zahrnovala několik nových poslanců Evropského parlamentu.

Během roku 2024 pokračovala ECB v úzké spolupráci s Evropským parlamentem v přípravné fázi digitálního eura. Člen výkonné rady Piero Cipollone se zúčastnil dvou slyšení před výborem ECON s cílem poskytnout aktuální informace o pokroku projektu digitálního eura^[90]. Kromě toho byli předseda výboru a členové výboru ECON prostřednictvím oznámení informováni o všech hlavních událostech týkajících se vývoje digitálního eura. ECB se také zúčastnila akcí zabývajících se různými aspekty projektu digitálního eura, které uspořádali poslanci Evropského parlamentu.

Standardní průzkum Eurobarometr z podzimu 2024 ukázal, že jednotnou měnu podporuje 81 % respondentů v eurozóně, což představuje nové historické maximum. Kromě toho 51 % respondentů v eurozóně vyjádřilo důvěru v ECB, což je nejvyšší úroveň od podzimu 2009 a zvýšení o 8 procentních bodů ve srovnání se stejným obdobím v roce 2023. ECB nadále klade velký důraz na konstruktivní spolupráci s Evropským parlamentem a občany eurozóny. Tím, že vysvětluje svá rozhodnutí, řeší obavy veřejnosti a udržuje otevřený dialog, usiluje ECB o posílení důvěry a zajištění účinného plnění svých povinností v oblasti odpovědnosti.

10.2 Mezinárodní vztahy

Skupina G20

Během brazilského předsednictví skupiny G20 v roce 2024 čelila globální ekonomika navzdory zmírnění inflačních tlaků a globální ekonomické odolnosti nadále značným výzvám v důsledku války Ruska proti Ukrajině a eskalace konfliktů na Blízkém východě. Navzdory geopolitickému napětí brazilské předsednictví úspěšně pokročilo v mnohostranné spolupráci a dosáhlo dohody o komuniké na zasedáních ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí skupiny G20 v červenci a říjnu a o listopadovém prohlášení vedoucích představitelů v Riu de Janeiru. Priority se zaměřily na nerovnost, změnu klimatu, udržitelný rozvoj, posílení úlohy multilaterálních rozvojových bank, finanční stabilitu a mezinárodní daňovou spolupráci. Byl přijat plán skupiny G20 pro lepší, větší a účinnější multilaterální rozvojové banky. ECB uvítala to, že brazilské předsednictví uznalo roli Rady pro finanční stabilitu (FSB) při regulaci bankovního sektoru a nebankovního finančního sektoru, přičemž byla zdůrazněna potřeba provádět (i) plán skupiny G20 a doporučení FSB týkající se kryptoaktiv, (ii) plán skupiny G20 pro přeshraniční platby, (iii) Basel III a (iv) doporučení FSB ohledně nebankovních finančních zprostředkovatelů. ECB také zdůraznila význam regulace inovativních technologií, jako je umělá inteligence a tokenizace, aby se jejich přínosy opíraly o robustní regulatorní rámce.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

ECB nadále hrála aktivní roli v diskusích o mezinárodním měnovém a finančním systému na půdě MMF^[91] i na dalších fórech. V roce 2024 MMF podnikl významné kroky k další pomoci rozvíjejícím se tržním ekonomikám a zemím s nízkými příjmy.

V říjnu MMF přivítal ve své Výkonné radě nového 25. výkonného ředitele. Nový výkonný ředitel společně se dvěma dalšími výkonnými řediteli zastupuje subsaharskou Afriku a posiluje hlas a zastoupení tohoto regionu. MMF rovněž ve snaze podstatně snížit výpůjční náklady pro členské země v nouzi a zároveň zachovat svou finanční kapacitu reformoval svou politiku poplatků a přirážek. Pokud jde o země s nízkými příjmy, MMF nastavil kurz, který má vést k tomu, že Fond MMF pro snížení chudoby a růst (PRGT) získá udržitelné základy, částečně díky dohodě o balíčku víceletých reforem a financování, která MMF umožní nadále poskytovat půjčky za zvýhodněné úrokové sazby. Kromě toho provedl MMF první prozatímní přezkum Fondu pro odolnost a udržitelnost (RST). Tento fond pomáhá zemím s nízkými příjmy a zranitelným zemím se středními příjmy posílit jejich makroekonomickou odolnost vůči změně klimatu a budoucím pandemiím, čímž přispívá k budoucí stabilitě platební bilance. Členské státy EU a jejich centrální banky jsou důležitými přispěvateli do obou fondů. Příspěvky poskytované centrálními bankami EU mohou být použity pouze v případě, že výsledná pohledávka vůči fondu má status rezervních aktiv, což vylučuje příspěvky na dotace ve formě grantů či darů. ECB také nadále podporovala mezinárodní iniciativy na pomoc zranitelným zemím při řešení rostoucí dluhové zranitelnosti, zejména zlepšení společného rámce G20 pro řešení zadlužení a iniciativu MMF a Světové banky na podporu zemí, které se potýkají s problémy s likviditou, ale jejichž dluh je udržitelný.

Tři roky po poslední všeobecné alokaci zvláštních práv čerpání (SDR) MMF v roce 2021 přezkoumala ECB a národní centrální banky Eurosystému své dohody s MMF o režimu dobrovolných obchodních transakcí týkajících se zvláštních práv čerpání.^[92] V listopadu Rada guvernérů ECB dospěla k závěru, že stávající úprava dobrovolných obchodních transakcí Eurosystému i jejich obchodní pásma jsou i nadále přiměřené.

11 Podpora řádné správy a řízení a udržitelnosti v sociálních otázkách a oblasti životního prostředí

ECB vykonává důležité činnosti v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních záležitostí a řízení. Jako veřejný orgán se ECB zodpovídá občanům Evropské unie (EU) a jejich voleným zástupcům. Tato odpovědnost obnáší účinnou komunikaci a spolupráci s různými cílovými skupinami, dodržování nejvyšších etických norem a transparentnosti, podporu zaměstnanců a jejich duševního i fyzického zdraví a posuzování dopadů a rizik spojených s klimatem a životním prostředím. V roce 2024 se nám podařilo dosáhnout několika milníků stanovených v plánu ECB pro klima a přírodu.

11.1 Aktuální informace o environmentálních, sociálních a správních záležitostech

Tento přehled klíčových událostí v oblasti ESG v roce 2024 je doplněn dalšími částmi této výroční zprávy a dodatečnými informacemi, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB (tabulka 11.1).

Kapitoly 11.2 a 11.3 podrobně popisují významné iniciativy, které ECB jakožto evropská instituce v roce 2024 prováděla za účelem neustálého zlepšování rámců řízení a zároveň zvyšování transparentnosti a zapojení občanů. Kapitola 11.2 se zaměřuje na to, jak ECB úzce spolupracuje s partnerskými evropskými i mimoevropskými institucemi, aby posílila etiku, integritu a řádné chování, čímž také reaguje na zvýšený zájem veřejnosti o tyto oblasti. Kapitola 11.3 popisuje iniciativy, jež ECB zavedla s cílem rozšířit svou informační činnost, aby byla pro veřejnost transparentnější a přístupnější. Kapitola 11.4 poskytuje přehled opatření pro zaměstnance a údaje o tom, jak ECB podporuje otevřenou pracovní kulturu a profesní rozvoj. Obsahuje rovněž aktuální informace o tom, jak ECB usiluje o rozmanitost a inkluzi, a také shrnutí klíčových událostí roku 2024. A konečně kapitola 11.5 se zabývá prací ECB na klimatických a environmentálních tématech a uvádí podrobnosti o specializovanějších publikacích v této oblasti.

Rizika v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních záležitostí a řízení jsou posuzována jako součást systému ECB pro řízení rizik v oblasti finančních a nefinančních rizik. Ten je popsán v kapitole o řízení rizik v roční účetní závěrce ECB za rok 2024. Jednou ze součástí tohoto systému je klimatický zátěžový test rozvahy Eurosystému^[93], při němž ECB vyhodnocuje citlivost profilu finančních rizik Eurosystému na změnu klimatu. První klimatický zátěžový test byl proveden v roce 2022 a od té doby se koná pravidelně (nový test proběhl v roce 2024).

11.2 Prohlubování etiky a integrity

Kancelář pro compliance, správu a řízení ECB (CGO) odpovídá za stanovení etických pravidel a pravidel pro řízení dle nejpřísnějších norem chování a za dodržování těchto pravidel.

Aby pomohl národním centrálním bankám a vnitrostátním příslušným orgánům se zaváděním etických obecných zásad, poskytl Výbor pro etiku a compliance v roce 2024 pokyny k otázkám týkajícím se omezení soukromých finančních transakcí a střetů zájmů v souvislosti s externími aktivitami a neplacenou dovolenou. Navíc v zájmu maximalizace výhod a využití poznatků získaných z rozmanitých pohledů uspořádal výbor tematická setkání s externími řečníky, kterých se zúčastnili zástupci přibližně 50 různých veřejných institucí a organizací. U příležitosti Světového dne etiky výbor zveřejnil banner, na němž ve všech úředních jazycích EU stojí heslo: „Etika: náš společný kompas“, které zdůrazňuje společný závazek.

Na evropské úrovni ECB společně s dalšími evropskými orgány pracovala na přijetí interinstitucionální dohody o zřízení etického orgánu EU. Podpis dohody je velkým úspěchem, který významně přispívá k rozvíjení společné kultury řádného chování v evropských orgánech. Na mezinárodní úrovni se ECB aktivně podílela na sdílení znalostí a osvědčených postupů v rámci globální Etické sítě multilaterálních organizací (ENMO), a to jak prostřednictvím své úlohy místopředsedy sítě, tak prostřednictvím příspěvků na zasedáních, v pracovních skupinách a na výroční konferenci pořádané Světovou zdravotnickou organizací, čímž posílila globální spolupráci.

Uchování si povědomí o etice a integritě bylo i v roce 2024 hlavní prioritou. Kromě programů pro nově příchozí kolegy kladla Kancelář pro compliance, správu a řízení důraz na organizaci kurzů odborné přípravy uzpůsobených konkrétním provozním funkcím, jakož i na opakovací školení o pravidlech pro soukromé finanční transakce. Dále u příležitosti Světového dne etiky proběhlo několik informačních iniciativ, kdy měli všichni zaměstnanci ECB možnost získat informace na různých stáncích a zúčastnit se kvízu. Kancelář pokračovala s digitalizací, jejímž cílem je zaměstnancům zjednodušit přístup k etickému poradenství (například prostřednictvím mobilních zařízení ECB). Digitalizace se navíc dočkal proces předkládání prohlášení o zájmech vysoce postavenými úředníky ECB, který se tím urychlil a zjednodušil.

Iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a neutuchající snahy o vývoj intuitivních digitálních nástrojů přinesly znatelný nárůst počtu žádostí o etické poradenství – z 2 767 žádostí v roce 2023 na 3 070 v roce 2024 (graf 11.1). Každoroční kontroly dodržování předpisů organizované kanceláří pro compliance, správu a řízení v roce 2024 opět potvrdily, že zaměstnanci a vysoce postavení úředníci ECB obecně dodržují pravidla pro soukromé finanční transakce.

Graf 11.1

Přehled dotazů pracovníků ECB v roce 2024

Strukturu řízení ECB doplňuje nezávislý Etický výbor ECB spolu s Výborem ECB pro audit. Poskytuje poradenství vysoce postaveným úředníkům ECB v etických otázkách, většinou ve vztahu k soukromé činnosti a zaměstnání po odchodu z ECB, a vyhodnocuje jejich prohlášení o zájmech. Kromě toho výbor sleduje vývoj v oblasti etiky a řádného chování na evropské a mezinárodní úrovni. V roce 2024 prostřednictvím prohlášení o zájmech přezkoumal dodržování pravidel pro soukromé finanční transakce vysoce postavených úředníků ECB a vydal 34 stanovisek k různým tématům, mezi něž patří deset stanovisek k omezením po skončení pracovního poměru (několik z těchto stanovisek obsahovalo doporučení ohledně dodržování přechodných období). Stanoviska Etického výboru jsou zveřejňována na internetových stránkách ECB šest měsíců po datu jejich vydání.

11.3 Komunikace a transparentnost politik ECB

Politikám ECB napomohla stabilní inflační očekávání, neboť inflace v roce 2024 dále klesala a v roce 2025 se blíží 2% cíli. Výzkumy totiž stále více naznačují, že pro transmisi měnové politiky jsou očekávání spotřebitelů a podniků minimálně stejně důležitá jako očekávání finančních trhů. Pro úspěšnou práci s očekáváními musí ECB komunikovat jasně, konzistentně a srozumitelně.

Rok 2024 představoval významný obrat v cyklu měnověpolitických úrokových sazeb. První snížení úrokových sazeb v červnu 2024 doprovázela koordinovaná komunikace, jejímž cílem bylo vysvětlit toto rozhodnutí a hospodářský výhled. Jednalo se např. o komentáře prezidentky ECB, které se objevily v médiích po celé Evropě (a byly rovněž zveřejněny jako příspěvek na blogu ECB týkající se důvodů snížení sazeb), a také televizní a rádiové rozhovory s členy Výkonné rady. Na sociálních sítích ECB byla také (ve všech úředních jazycích EU) zveřejněna stránka s vysvětlením, co snížení sazeb znamená pro lidi v jejich každodenním životě.

Rozšiřování komunikace

Rostoucí ceny se pro Evropany během nedávného velkého inflačního růstu staly velmi důležitým tématem a vzbuzovaly mnoho otázek a obav. ECB nadále vysvětlovala své kroky veřejnosti. Výzkumy ukazují, že většina Evropanů o ECB slýchá z televize nebo rádia a čím dál tím více lidí také prostřednictvím on-line zpravodajství. Tvůrci měnové politiky se tedy zaměřili na televizi, sociální média a další média obecného zájmu. Prostřednictvím těchto kanálů vysvětlovali měnovou politiku ECB a to, jak ECB udržuje cenovou stabilitu, která je prospěšná nám všem.

ECB vyzkoušela nové formáty jako např. televizní dokument „ze zákulisí“, který ukazuje, jak se v ECB přijímají rozhodnutí, a v němž zaměstnanci popisují, jak ECB funguje. V zájmu navázání přímého kontaktu s obyvateli zemí eurozóny tvůrci politik ECB během oficiálních návštěv vedle jednání také hovořili s občany, např. na místním zemědělském trhu nebo ve školách či na univerzitách. Hlavním cílem bylo oslovit lidi, kteří o politikách centrální banky příliš neslyšeli. Proto prezidentka Lagardeová vystoupila ve známém televizním komediálním pořadu, v němž se snažila jednoduše a srozumitelně vysvětlit, co ECB dělá pro udržení stabilních cen, jak umělá inteligence ovlivňuje ekonomiku a jak se vypořádat s rostoucí nejistotou v ekonomice.

Aby tvůrci měnové politiky ECB demonstrovali hmatatelnou souvislost měnové politiky a reálné ekonomické aktivity, navštívili firmy v různých zemích eurozóny – např. laboratoř pro kvantovou výpočetní techniku Pasqal ve Francii, dodavatele technologií a služeb Bosch v Německu a Rotterdamský přístav v Nizozemsku. Tyto návštěvy nepředstavují jen příležitost k diskusi o tom, jak měnová politika ECB ovlivňuje ekonomiku a podniky, ale rovněž tvůrcům měnové politiky pomáhají lépe pochopit hospodářské potíže, kterým podniky čelí. Jedná se například o dopad regulace a technologií na produktivitu, nesnáze při hledání kvalifikovaných pracovníků nebo požadavky související s ekologickou transformací.

ECB pokračovala ve svých snahách účastnit se jako instituce místního dění ve Frankfurtu nad Mohanem a přímo spolupracovat s jeho obyvateli. V roce 2024 ECB opět otevřela své dveře návštěvníkům během každoroční Muzejní noci. ECB se rovněž zúčastnila Evropského festivalu na Den Evropy (9. května), kde měla velmi navštěvovaný stánek, a společně se symfonickým orchestrem frankfurtského rozhlasu uspořádala nedaleko sídla ECB opravdu vydařený koncert Europa OpenAir, kterého se zúčastnilo přibližně 17 000 lidí.

Zpřístupňování ECB

V průběhu celého roku přivítalo návštěvnické centrum ECB celkem 21 325 návštěvníků (12 798 z nich se zúčastnilo prohlídky s průvodcem a 8 527 dorazilo na přednášku). Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o architekturu hlavní budovy ECB byly v červenci 2024 znovu obnoveny architektonické prohlídky s průvodcem, kterých se zúčastnilo 1 040 návštěvníků. Jedná se pouze o zlomek celkového počtu zájemců, nicméně počet míst na prohlídkách je z kapacitních důvodů omezen.

Aby byla ECB a její politiky přístupnější lidem (a to i online), přepracovala ECB strukturu svých internetových stránek a zaměřila se na to, aby na nich uživatelé snadněji nalezli informace, které hledají. Kromě toho vznikl nový kanál na WhatsAppu, jehož cílem je oslovit nové publikum. V něm naleznete novinky, kvízy a další interaktivní obsah a koncem roku dosáhl počet jeho odběratelů 90 000. ECB také pokračovala ve využívání technologií, aby informace, které zveřejňuje, byly snadno srozumitelné. Za tímto účelem je vyvíjen nástroj založený na umělé inteligenci, který dokáže vylepšit stylistiku při psaní. Kromě toho existuje služba eTranslation, což je strojový překladač Evropské komise, který zjednodušuje přístup k obsahu v mnoha jazycích.

Významné dny a výročí představují možnost veřejnosti vysvětlit, co ECB dělá a jaký dopad její činnosti mají. V roce 2024 jsme oslavili desáté výročí vzniku evropského bankovního dohledu. Při této příležitosti jsme v návštěvnickém centru ECB aktualizovali a zdokonalili výstavu o bankovním dohledu. V uplynulém roce oslavil páté výročí také náš podcast ECB. Při této příležitosti jsme si připravili speciální epizodu #AskECB, v níž jsme odpovídali na otázky občanů. A kanál ECB na LinkedIn dosáhl 500 000 sledujících.

Režim přístupu veřejnosti k dokumentům ECB je základním pilířem její politiky transparentnosti. Tento režim podporuje otevřenost a posiluje demokratickou legitimitu ECB, neboť poskytuje co nejširší přístup k dokumentům ECB a zároveň zajišťuje ochranu nezávislosti a efektivního fungování ECB.

Počet žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům ECB ve srovnání s rokem 2023 (73 žádostí) v roce 2024 mírně vzrostl (74 žádostí). Žádosti se i nadále týkaly širokého spektra témat souvisejících s institucionálními aspekty, správou a řízením a s otázkami centrálního bankovnictví a dohledu. Stejně jako v roce 2023 lidé nejvíce žádali o dokumenty, které se týkaly institucionálních záležitostí jako např. zadávání veřejných zakázek. V souladu se závazkem ECB zachovávat transparentnost jsou dokumenty zveřejněné na základě žádostí veřejnosti zpravidla zpřístupňovány prostřednictvím veřejného registru dokumentů ECB. Navíc byl pro rok 2024 aktualizován přehled témat, jichž se týkaly žádosti o přístup k dokumentům, které ECB obdržela.

V rámci zvýšení povědomí o právním rámci upravujícím přístup k dokumentům a rozvoje kultury transparentnosti v této instituci zorganizovala ECB v rámci Mezinárodního dne všeobecného přístupu k informacím vyhlášeného organizací UNESCO informační iniciativy zaměřené na všechny zaměstnance ECB.

Pokud jde o vyřizování žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv neshledal žádná pochybení.

11.4 Zlepšujeme postavení našich zaměstnanců, aby mohli pro Evropu odvádět co nejlepší výkon

V roce 2024 se ECB i nadále zaměřovala na podporu otevřené organizační kultury a dynamického, inkluzivního a podpůrného pracovního prostředí, kde má každý zaměstnanec možnost vynikat. Také zavedla několik iniciativ na podporu duševního a fyzického zdraví, profesního rozvoje a rozmanitosti a inkluze (D&I). ECB také zahájila přechod na dynamická pracoviště, což je nová podoba našich kancelářských prostor, která zohledňuje proměňující se podobu hybridní práce, při níž se kombinuje práce v kanceláři s distanční prací. Nová opatření jako např. plně placená zvláštní rodičovská dovolená a delší dovolená pro pečující osoby vyzdvihují odhodlání ECB podporovat spravedlivé prostředí. Na podporu rozvoje zaměstnanců byl spuštěn Kariérní portál, který nabízí možnosti mobility (díky čemuž mohou zaměstnanci v rámci ECB přecházet na jiné pozice) a odborné vedení. Jasným důkazem důrazu na rozmanitost a inkluzi jsou ambiciózní genderové cíle a iniciativy, které se zabývají jejich různými aspekty. Takto se ECB snaží rozvíjet pracoviště, kde všichni zaměstnanci cítí, že si jich ostatní váží a podporují je v tom, aby mohli co nejlépe přispívat k budoucnosti Evropy.

Organizační kultura a podmínky

ECB přetváří své pracovní prostory tak, aby se přizpůsobila hybridnímu modelu, který kombinuje práci v kanceláři a práci na dálku. V roce 2024 podnikla ECB první kroky k zavedení dynamických pracovišť se sdílením pracovních stolů. Cílem těchto změn je optimalizovat využívání kancelářských prostor a zároveň podporovat flexibilitu, inkluzi a spolupráci. Pro vytvoření pracovního prostředí, které podporuje rozmanitost jednotlivců a rozmanité způsoby práce, má zásadní význam zapojení zaměstnanců. Některé týmy již své nové prostory připravily a v roce 2025 se do nich přesunou.

ECB od 1. ledna 2025 zavádí zvláštní dovolenou pro rodiče dětí narozených nebo adoptovaných od tohoto data. Během prvních tří let po narození nebo adopci budou mít rodiče nárok na dalších 40 dnů placeného volna. U dětí narozených nebo adoptovaných od srpna 2022 bude platit přechodné opatření a rodiče budou mít nárok na 20 dnů dodatečného volna. Pečujícím osobám se zvláštní dovolená prodlužuje na deset dnů za rok. Toto rozšíření stávajících benefitů podtrhuje odhodlání ECB zajistit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a genderovou rovnost a podporovat inkluzi na pracovišti.

Pro ECB bylo i nadále prioritou naslouchat zaměstnancům, aby lépe porozuměla jejich potřebám. Na základě zpětné vazby ze šetření zavedla ECB iniciativy na zlepšení duševního a fyzického zdraví a posílení kultury nemlčení o nešvarech. Pracovní skupiny například pomohly lépe porozumět hlavním příčinám, které zaměstnancům brání v udržení duševního a fyzického zdraví, a tomu, jak tyto překážky odstraňovat. Komunikační kampaně pak zvýšily povědomí o pracovní flexibilitě a na workshopech se zaměstnanci a řídící pracovníci naučili, jak se vypořádat s nevhodným chováním.

Dále byl napříč organizačními složkami proveden přezkum rámce pro řešení pochybení na pracovišti, jehož cílem bylo vyjasnit a zefektivnit postupy a zajistit lepší ochranu a podporu.

V roce 2024 byl dokončen přezkum metodiky všeobecné úpravy platů. Tato metodika definuje způsob, jakým jsou platy zaměstnanců ECB každoročně upravovány. Nový přístup vychází z údajů zveřejněných Eurostatem a zaručuje transparentnost a objektivitu.

Podpora talentů a profesní rozvoj

Profesní rozvoj je v ECB prioritou, přičemž v roce 2024 byla spuštěna klíčová iniciativa – nový Kariérní portál. Ten funguje jako ústřední místo, kde mohou zaměstnanci prozkoumávat možnosti mobility a mentoringu. Kariérní portál zaměstnancům rovněž nově umožňuje v rámci ECB hledat kolegy, s nimiž si mohou vyměnit pracovní místa a využívat tak horizontální mobilitu, rozšiřovat své dovednosti a dále budovat své profesní sítě. V roce 2025 do Kariérního portálu přibudou nové prvky, jako např. možnost seznámit se s prací kolegů prostřednictvím stínování na pracovišti. Během prvních šesti týdnů po spuštění Kariérní portál navštívilo 1 207 zaměstnanců.

V rámci šestého kola Schumanova programu zahájeného v roce 2024 bylo zaměstnancům nabídnuto 39 projektů dočasného přidělení, díky nimž se mohli zúčastnit výměny mezi ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a národními centrálními bankami. Zaměstnanci ECB se také v rámci specializovaného programu výměn pro jednotný mechanismus dohledu (SSM) nadále účastnili výměn mezi několika vnitrostátními příslušnými orgány a evropskými institucemi. Na konci roku 2024 existovalo sedm dohod o výměnách se čtyřmi vnitrostátními příslušnými orgány (Banca d’Italia, De Nederlandsche Bank, Banco de España a ACPR) a třemi agenturami (Jednotným výborem pro řešení krizí, Evropskou investiční bankou a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Naše pracovní prostředí se mění a čím dál rychleji před nás staví nové výzvy. Rozvoj a získávání nových dovedností má zásadní význam jak pro osobní růst, tak pro úspěch celé organizace. Vzdělávací program na rok 2024 se tedy zaměřil na umělou inteligenci, klimatická rizika a vedení. V oblasti umělé inteligence se zaměřil na zvyšování povědomí a zájmu: zaměstnanci byli vybídnuti, aby prozkoumali, co umělá inteligence vlastně je, a aby začali experimentovat s různými technologiemi a nástroji. Vzdělávací program pro klimatická rizika umožnil zaměstnancům v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB) a SSM porozumět dopadu těchto rizik na finanční systém. Mezi iniciativy zaměřené na rozvoj vedoucích pracovníků patřila 360stupňová zpětná vazba pro všechny úrovně vedení a poprvé také specializovaný program rozvoje pro vedoucí týmů.

Rozmanitost a inkluze

V ECB společně podporujeme kulturu rozmanitosti a inkluze (D&I) a sounáležitosti. Naši advokáti D&I z řad vedoucích pracovníků poskytují podporu z vedoucích pozic a tomuto tématu dodávají váhu, zatímco vyslanci pro D&I podporují rozmanitost a inkluzi uvnitř jednotlivých organizačních složek, a to vedle šesti sítí D&I, které zesilují hlasy nedostatečně zastoupených skupin. Toto úsilí vyvíjí společně poradce pro D&I a tým lidských zdrojů začleněním dimenze D&I do tvorby politik a umožněním otevřeného dialogu v bance. V zájmu využití našich společných zkušeností a znalostí v oblasti D&I se pravidelně schází síť ESCB a SSM pro D&I a naše instituce přibližuje o krok blíž k tomu, aby dosahovaly stále lepších výsledků pro občany, kterým ECB slouží.

Ve své snaze o dosažení genderové rovnosti zavedla ECB v této oblasti ambiciózní genderové cíle a podnikla další související kroky. V roce 2024 tvořily ženy 33,3 % zaměstnanců na vedoucích pozicích (platové třídy I–L) a 37,3 % na úrovni vrcholového vedení (platové třídy K–L), což bylo o 0,7 procentního bodu méně než cíle stanovené pro tyto oblasti. Podíváme-li se na strukturu vedoucích pracovníků, bylo za posledních deset let dosaženo značného pokroku. Problémem však zůstává odstranění rozdílů na úrovni odborníků (platové třídy F/G–G) a na úrovni vedoucích jednotlivých týmů (platová třída H) (obrázek 11.1), což poukazuje na to, že bychom měli genderovou vyváženost udržovat mezi našimi strategickými prioritami.

V roce 2024 se úsilí v této oblasti rozšířilo nad rámec podpory žen a zaměřilo se také na zapojení mužů prostřednictvím speciální řady rozhovorů o normách genderové rovnosti, maskulinitě a otcovské dovolené. V zájmu pěstování a udržení prostředí, v němž jsou oceňována všechna individuální prostředí, zkušenosti a schopnosti, se konalo několik workshopů zaměřených na inkluzivní chování a vedení, začlenění LGBT+, rasu, etnickou příslušnost a spojenectví.

ECB věnovala měsíc rozmanitosti v roce 2024 rasové a etnické příslušnosti. Ve spolupráci s externími odborníky spustila pilotní program pro mentory a pracovní skupiny pro zaměstnance z etnických a rasových menšin. Získané poznatky o silných stránkách, ale i oblastech, kde je prostor pro zlepšení, byly základem pilotního semináře pro vedoucí pracovníky o rasové inkluzi.

Obrázek 11.1

Naši zaměstnanci v kostce

11.5 Pokrok v řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu

Nedávné pokroky v oblasti klimatické ekonomie a modelování ukazují, že náklady na nepolevující změnu klimatu jsou výrazně vyšší, než se předpokládalo. To je částečně způsobeno nedostatečným pokrokem při zmírňování změny klimatu. Včasný přechod na zelenější ekonomiku by byl výrazně méně nákladný.^[94] Roční globální emise uhlíku jsou nyní na historicky nejvyšší úrovni a vědci očekávají, že během tohoto století se globální teplota zvýší o 2,6–2,8 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, i pokud by se nám podařilo splnit stávající politické závazky. To výrazně překračuje limit 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.^[95] Zvyšuje se tedy riziko, že planeta se oteplí příliš a že přechod na udržitelnější zdroje přijde pozdě. Kromě toho ekonomiku ovlivňuje také degradace přírody, která vede k finančním rizikům. Klima a příroda jsou vzájemně propojeny, a aby mohla ECB účinně plnit svůj mandát, musí rozumět jejich kombinovanému dopadu na ekonomiku a finanční sektor.

V roce 2024 ECB nadále pracovala na svém plánu pro klima a přírodu na období 2024–2025. Tato činnost je koordinována střediskem ECB pro změnu klimatu a probíhá ve spolupráci s interními zainteresovanými stranami a příslušnými výbory Eurosystému a klimatickými fóry. Plán navazuje na minulé úspěchy a nastiňuje, jak si ECB v rámci svého mandátu představuje řešení dopadů změny klimatu a zhoršování stavu přírody. Kromě pokračujícího provádění opatření, která byla dohodnuta v minulosti^[96], určuje tři prioritní oblasti pro další práci: (i) přechod na zelenou ekonomiku a jeho řízení, (ii) pochopení zvýšeného fyzického dopadu změny klimatu a (iii) další pokrok v činnostech týkajících se rizik souvisejících s přírodou. Iniciativy se chopilo také středisko pro změnu klimatu, které se zaměřilo na budování kapacit a posilování součinnosti v rámci Eurosystému, a to prostřednictvím společných vzdělávacích programů, seminářů a projektů. Odborníci ECB se rovněž podíleli na vzdělávacích kurzech a workshopech s kolegy z partnerských centrálních bank a dalšími zainteresovanými stranami mimo Eurosystém. ECB přispěla k pokroku v oblasti klimatu na mezinárodních fórech, včetně Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zelenější finanční systém (NGFS), Rady pro finanční stabilitu, Basilejského výboru pro bankovní dohled, evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika, Banky pro mezinárodní platby (BIS), Výboru BIS pro platební a tržní infrastrukturu, skupin G7 a G20, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

V rámci provádění měnové politiky byl rozšířen rozsah zprávy s finančními informacemi, které souvisejí s klimatem a týkají se měnověpolitických aktiv Eurosystému a devizových rezerv ECB. Zpráva zveřejněná v červnu 2024 poprvé obsahovala kromě informací o podnikových aktivech i údaje o dalších třídách aktiv. Zpráva nyní zahrnuje 99,7 % celkových aktiv držených pro účely měnové politiky. Emise uhlíku spojené s podnikovými aktivy – pro něž Eurosystém stanovil dekarbonizační trajektorii, která podporuje cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality – se nadále snižovaly. Vzhledem k tomu, že reinvestice podnikových dluhopisů byly k 31. prosinci 2024 ukončeny, bude tento pokles založen na splatnostním profilu těchto aktiv a na opatřeních samotných firem. V květnu 2024 se Rada guvernérů shodla na tom, že pro držbu podnikových aktiv budou stanoveny prozatímní cíle snížení emisí, které mají v této fázi sloužit pro interní monitoring trajektorie snižování emisí korporátních portfolií. Budou-li zjištěny odchylky od požadované trajektorie, bude Rada guvernérů v rámci svého mandátu posuzovat nutnost přijetí nápravných opatření případ od případu. Eurosystém navíc pokračoval v práci na dalším začleňování klimatických aspektů do operací měnové politiky a na zlepšení svého hodnocení a řízení rizik. Například národní centrální banky Eurosystému nyní v souladu se závazkem přijatým v červenci 2022 uplatňují společné minimální standardy pro interní ratingové systémy (ICAS).^[97]

Pokud jde o finanční stabilitu a analýzy scénářů, jednorázová analýza klimatických scénářů „Fit for 55“ provedená ECB, Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu ukazuje, že ztráty spojené s transformačním rizikem samy o sobě pravděpodobně nepředstavují hrozbu pro celkovou finanční stabilitu EU. Pokud však tato rizika doplní makroekonomické šoky, může to pro finanční instituce znamenat vyšší ztráty. Proto je potřeba k politice zaujmout koordinovaný přístup. Nové dlouhodobé klimatické scénáře připravené pracovní skupinou Sítě pro zelenější finanční systém (NGFS) pod vedením ECB zahrnují aktualizovanou funkci škod, která vede k nepříznivějšímu posouzení fyzického rizika, a zdůrazňují, jak tento přechod ztěžují nedostatečně ambiciózní klimatické politiky.

Bankovní dohled ECB pokračoval v hodnocení toho, jak banky dodržují očekávání ECB v oblasti dohledu týkající se klimatických a environmentálních rizik. Většina bank má nyní obecně zavedeny rámce pro rizika spojená s přírodou a klimatem. U několika málo bank však základní prvky pro odpovídající řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou dosud zavedeny nebyly. Pokud banky ve stanovených lhůtách požadavky nesplní, může jim být naúčtováno penále.

Pokud jde o příspěvek k údajům souvisejícím s klimatem, došlo v roce 2024 k aktualizaci a zdokonalení všech tří souborů statistických ukazatelů ECB o klimatu (a to pro udržitelné finance, fyzická rizika a uhlíkové emise) (viz kapitola 7.2).

Výroční finanční informace související se změnou klimatu o portfoliích ECB nevztahujících se k měnové politice a její environmentální prohlášení podávají přehled o uhlíkové stopě emisí financovaných ECB a o cílech snižování emisí, jakož i o dopadech a cílech vlastních operací ECB na životní prostředí. Údaje o výsledcích ECB v oblasti ochrany životního prostředí v roce 2024 budou zveřejněny v roce 2025 společně s novým programem řízení životního prostředí na období 2025–2027.

V roce 2024 pokračovaly práce na snížení dopadu eurobankovek na životní prostředí. Činnost v této oblasti zahrnovala kroky, jejichž cílem je do roku 2027 dosáhnout přechodu na 100% bio bavlnu v papírovině, a výzkum týkající se prodloužení životnosti bankovek v oběhu a alternativních metod udržitelného nakládání s odpady, jako je např. jejich recyklace či opětovné využívání. V neposlední řadě se při přípravě budoucích eurobankovek hledí na to, aby celý proces odpovídal zásadám ekodesignu. To znamená, že ve všech fázích procesu vývoje bankovek jsou zvažovány environmentální aspekty (viz kapitola 6.3). Pokud jde o drobné elektronické platby, zkoumala ECB společně s ESCB ve své roli katalyzátoru změn způsoby, jak snadněji snižovat ekologickou stopu platebních procesů. Eurosystém vypracoval počáteční ekologické osvědčené postupy pro drobné elektronické platby se zaměřením výhradně na digitální platby. Stejný přístup se uplatňuje i v případě projektu digitálního eura, kdy se Eurosystém soustředí na minimalizaci ekologické stopy v celém hodnotovém řetězci. To znamená, že se používají stávající normy a optimalizují se postupy, uplatňují se protokoly k minimalizaci spotřeby energie a dodržují se osvědčené postupy pro environmentální výkonnost a transparentnost údajů.

Kromě zavádění již dohodnutých opatření zintenzivnila ECB svou činnost ve třech oblastech (obrázek 11.2).

Obrázek 11.2

Prioritní oblasti činnosti ECB související s klimatem pro roky 2024–2025

ECB pokročila v porozumění a řešení dopadu přechodu na zelenější ekonomiku. Šetření úvěrových podmínek z července 2024 ukázalo, že v rámci úvěrových podmínek a poptávky po úvěrech se stále více zohledňují klimatická rizika, zejména při financování investic pro ekologickou transformaci. Analýza ukázala, že Evropa stále musí výrazně navýšit zelené investice, přestože v tomto ohledu již dosáhla určitého pokroku. Zpráva ESCB analyzovala strukturální důsledky tohoto přechodu pro produktivitu, zatímco analytické příspěvky, např. box v Ekonomickém bulletinu zabývající se makroekonomickými dopady transformačních opatření týkajících se změny klimatu, zdokonalily makromodelovací rámec ECB. Příspěvek na blogu ECB dále ukázal, že energeticky náročné podniky trpí nízkými ziskovými maržemi, a rozebral rovněž možné dopady přechodu na zelenou ekonomiku. Pokud jde o provádění měnové politiky, Rada guvernérů v březnu 2024 potvrdila, že za předpokladu, že různá nastavení operačního rámce ve stejné míře zajišťují efektivní provádění měnové politiky, budoucí operační rámec Eurosystému by měl usnadnit plnění sekundárního cíle, zejména přechodu na zelenou ekonomiku, aniž by byl ohrožen prvořadý cíl ECB, kterým je cenová stabilita.

Pokud jde o zvýšený fyzický dopad změny klimatu, ECB zkoumala, jak tento dopad začlenit do klimatických scénářů a makroekonomických projekcí. Příspěvky zahrnovaly zkoumání vlivů teplotních šoků na inflaci v zemích eurozóny a zvýšení fyzických rizik prostřednictvím vazeb v dodavatelských řetězcích. Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, dokument o opatřeních ke zmenšení rozdílu v pojistné ochraně před změnou klimatu, který vydaly ECB a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, rozpracoval příčiny tohoto rozdílu na straně nabídky a poptávky v Evropě a nastínil možné kroky směrem k evropskému systému pojistné ochrany proti přírodním katastrofám.

S cílem pokročit s prací na rizicích spojených s přírodou zveřejnila ECB v Ekonomickém bulletinu box o „ekosystémových službách“ a článek o důsledcích degradace přírody a úbytku biologické rozmanitosti, který dospívá k závěru, že degradace přírody může představovat významné problémy pro plnění cíle ESCB, jímž je podle Smlouvy udržovat cenovou stabilitu, a jeho úkolu přispívat k finanční stabilitě. ECB společně s Postupimským institutem pro výzkum dopadu na klima, organizací NatureFinance a Minnesotskou univerzitou navíc provedla studii, která zdůraznila význam integrovaných scénářů vývoje klimatu a přírody pro přesnější pohled na rizika pro finanční a ekonomickou stabilitu. ECB také provedla studii, která zkoumala právní dopady rizik spojených s přírodou pro centrální banky a orgány dohledu, což zmínil i Frank Elderson ve svém projevu o rizicích, která s sebou nese degradace přírody.

12 Seznamte se s našimi lidmi

Za mnoho z úspěchů, kterých se nám v roce 2024 podařilo dosáhnout, vděčíme spolupráci mezi kolegy z ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Především Rada guvernérů a Generální rada při rozhodování těžily z podpory řady specializovaných výborů. Tyto výbory, které sestávají z odborníků ECB a ESCB, poskytují doporučení v oblastech své působnosti. V této kapitole několik našich kolegů vysvětluje úlohu výboru, jehož jsou součástí. Rovněž popisují své osobní zkušenosti s prací v tomto výboru a obecně v ECB.

Oscar Arce

Mám tu čest předsedat Výboru pro měnovou politiku, který funguje jako klíčové fórum, kde se setkávají odborníci z celého Eurosystému a ESCB. Ti společně poskytují podporu Radě guvernérů a Generální radě. Zaměřujeme se na analýzu hospodářského vývoje a přípravu diskusí týkajících se měnové politiky, z nichž poté vycházejí rozhodnutí o úrokových sazbách a dalších měnověpolitických opatřeních. Zkrátka pomáháme zajistit, aby naše opatření udržovala inflaci na stabilní úrovni a podporovala ekonomiku eurozóny.

Než jsem nastoupil do ECB, zastával jsem funkci generálního ředitele pro ekonomiku, statistiku a výzkum v Banco de España. Mojí hlavní pracovní náplní byly ekonomické analýzy a prognózování. Nějakou dobu jsem rovněž pracoval pro španělskou komisi pro trh s cennými papíry a také v ekonomickém poradním výboru španělského premiéra. Mám doktorský titul v oboru ekonomie z London School of Economics and Political Science. Ve výzkumu se zaměřuji na měnovou politiku, finanční stabilitu a makroekonomickou politiku.

Stát v čele Generálního ředitelství pro ekonomii je pro mě pocta a také velká profesní výzva. ECB již od počátku své existence slouží jako pilíř, na němž je postavena stabilita a prosperita hospodářské a měnové unie. Naše úloha, stejně jako úzká spolupráce s celým Eurosystémem, zůstane v následujících letech klíčová. Na práci mě nejvíce baví neustálé diskuse s talentovanými kolegy z celé Evropy.

Mimo kancelář rád trávím čas s rodinou v Madridu a objevuji nekonečné silnice ze sedla motocyklu.

Cornelia Holthausenová

Jsem předsedkyní Výboru pro finanční stabilitu, který slouží jako fórum k projednávání záležitostí týkajících se identifikace a hodnocení rizik pro finanční stabilitu a vhodného nastavení makroobezřetnostní politiky.

Po absolvování doktorského studia jsem toužila pracovat pro Evropu a v roce 1999 jsem nastoupila do ECB jako ekonomka v Generálním ředitelství pro výzkum. Mým hlavním zaměřením tehdy byly peněžní trhy a platební systémy. Záhy jsem se začala zajímat o praktické aspekty vytváření ekonomické politiky a o několik let později jsem se s potěšením stala součástí Generálního ředitelství pro tržní operace, kam jsem nastoupila na pozici manažerky likvidity. Pracovat zde během finanční krize bylo opravdu nesmírně zajímavé. Tato práce v sobě spojovala analýzu a rychlé rozhodování. Také jsem viděla, že práce všech členů týmu má skutečný dopad.

Později jsem se vydala na manažerskou dráhu v oblasti finančního výzkumu, tržních operací, ekonomie a nakonec finanční stability. Získala jsem skvělé zkušenosti, neboť jsem za ty roky pracovala v různých odděleních a týmech, které se věnovaly mnoha rozličným tématům. Kolegové a kolegyně v celé ECB jsou velmi odhodlaní podávat kvalitní výkony.

V Generálním ředitelství pro makroobezřetnostní politiku a finanční stabilitu se zaměřujeme na poskytování komplexních analýz a poradenství ohledně makroobezřetnostní politiky, finanční stability a finanční regulace. Hlavním úkolem našeho týmu je identifikace a sledování systémových rizik ve finančním sektoru v celé eurozóně. Úzce přitom spolupracujeme s národními centrálními bankami, jednotným mechanismem dohledu, Evropskou radou pro systémová rizika a dalšími organizačními složkami ECB. Naše práce je náročná, ale člověk z ní má dobrý pocit, neboť všem leží na srdci společný cíl.

Mám radost a jsem hrdá na to, že můžu už tak dlouho pracovat v instituci, která je nedílnou součástí Evropy a dokázala obstát i v těžkých časech. A také vím, že Evropa v nadcházejících desetiletích zůstane silná a jednotná.

Vitaliana Rondonottiová

Od roku 2017 jsem zpravodajkou Výboru pro statistiku. Koordinuji průřezové statistické záležitosti ESCB, sleduji implementaci pracovního programu pro ESCB a jednotný mechanismus dohledu v oblasti statistiky a poskytuji podporu předsedovi při strategickém řízení výboru. Jako zpravodajka jsem zažila náročná, ale obohacující období. Doposud jsem byla přímou podřízenou čtyř generálních ředitelů Generálního ředitelství pro statistiku a během této doby došlo k výraznému přerodu statistické funkce, protože jsou údaje stále více zapotřebí, jsou zaváděny nové metodiky, technologie se rychle vyvíjejí a je třeba účinně spolupracovat s rostoucím počtem zúčastněných stran, a to jak osobně, tak virtuálně.

Žila jsem a studovala v různých zemích, takže oceňuji mnohonárodnostní a multikulturní prostředí a velmi podporuji mezinárodní spolupráci. Když jsem slyšela o projektu jednotné evropské měny, naprosto mě nadchla příležitost začít pracovat pro mezinárodní instituci, jako je ECB, a tím i pro Evropu.

Po studiích metodické statistiky jsem začala v roce 2000 pracovat pro Generální ředitelství ECB pro statistiku jako odbornice na očištění o sezonní vlivy. Nejprve jsem se podílela na tvorbě statistik měnových agregátů, ale brzy poté jsem se s velkým zájmem začala podílet na nových statistických iniciativách, např. zkoumání využití centrálních registrů úvěrů a dalších nových zdrojů údajů pro statistické účely a tvorbě databáze statistiky držby cenných papírů, jednoho z prvních projektů ESCB týkajících se granulárních statistických informací.

S hrdostí se podílím na činnosti Výboru pro statistiku, který přispívá k přípravě vysoce kvalitních evropských statistik, jež mají zásadní význam pro tvorbu politik ECB, a přispívám tak svým dílem k lepší a silnější Evropě.

Sylvia Hildebrandtová

Jsem seniorní koordinátorkou v Ředitelství pro bankovky. Od začátku svého působení v ECB v roce 2017 odpovídám za správu administrativních a logistických záležitostí Výboru pro bankovky. Úkolem tohoto výboru je zajistit, aby hotovost v eurech zůstala široce dostupná, přístupná a byla nadále přijímaná jako platební prostředek i jako uchovatel hodnoty a aby zůstala inovativní, bezpečná a šetrná k životnímu prostředí.

Moje úloha zahrnuje zajištění plynulé výměny informací mezi předsedou, tajemníkem a členy výboru. Velmi si cením atmosféry založené na spolupráci a týmového ducha přesahujícího mezinárodní hranice.

Před příchodem do ECB jsem pracovala v soukromém sektoru na řízení talentů a poté jako asistentka týmu. Vždy mě hodně bavila práce s lidmi a pořádání akcí a jsem moc ráda, že můžu při plnění svých úkolů v ECB využívat svých odborných znalostí a dovedností. Práce v rozmanitém a mezinárodním prostředí ECB mi přináší velké potěšení, a protože jsem studovala anglistiku, moc ráda své jazykové dovednosti používám každý den v praxi. Jsem pevně odhodlána podporovat silnou Evropu a jsem hrdá na to, že k tomuto cíli přispívám prací pro Výbor pro bankovky.

Mimo práci ráda trávím čas v přírodě, ať už se svým psem, nebo na horském kole. S mým partnerem jezdíme rádi na kole po krásné krajině doma v Odenwaldu.

S nadšením budu i nadále přispívat k poslání ECB a těším se na příležitosti, které budoucnost přinese.

Christian Barontini

Pracuji jako tajemník skupiny, která sdružuje tajemníky všech výborů ESCB. Součástí této práce je poskytování technické, logistické a strategické podpory. Poskytujeme poradenství ohledně pravidel, jimiž se výbory řídí, zajišťujeme sladění obsahu a harmonogramu společných výstupů a sledujeme, jak výbory reagují na žádosti rozhodovacích orgánů.

První zkušenosti s výbory jsem získal na začátku svého působení v centrálních bankách, když bylo v roce 1999 zavedeno euro. Jako zástupce Banque de France jsem se účastnil činnosti pracovní skupiny Výboru pro měnovou politiku. Díky tomu jsem hlouběji porozuměl fungování evropských projektů a rovněž si uvědomil, jak je důležité zohledňovat perspektivy jednotlivých států, pokud chceme nalézt společnou řeč.

Do ECB jsem nastoupil v roce 2007 jako ekonom Generálního ředitelství pro mezinárodní a evropské vztahy, kde jsem podporoval přípravu pozic ECB pro zasedání a fóra institucí EU v Bruselu. Později jsem přešel na své současné pracovní místo v Generálním ředitelství pro sekretariát, kde koordinuji zasedání rozhodovacích orgánů ECB. Po celé toto období jsem rovněž byl aktivním členem Komunikačního výboru, který rozhodovacím orgánům poskytuje poradenství v celé řadě otázek vnitřní a vnější komunikace, například jak se přizpůsobit vývoji využívání digitálních nástrojů, nebo pokud jde o komunikační aspekty velkých projektů, jako byl přezkum strategie měnové politiky z roku 2021.

Euro je jedinečnou měnou, která byla vytvořena na podporu růstu, stability a hospodářské integrace v Evropě. I skromný příspěvek k tak důležité misi je pro mě důvodem k velké hrdosti.

Roční účetní závěrka ECB

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2024