Správa a řízení
Vedle rozhodovacích orgánů zahrnuje správa a řízení ECB Výbor pro audit a řadu vnějších i vnitřních kontrolních mechanismů.
V zájmu dalšího posílení správy a řízení ECB a Eurosystému poskytuje Radě guvernérů podporu Výbor pro audit na vysoké úrovni, a to v oblasti její působnosti, pokud jde o:
- integritu finančních informací;
- dohled nad vnitřními kontrolami;
- dodržování platných právních a správních předpisů a kodexů chování;
- výkon funkcí auditu.
Úloha výboru je podrobněji nastíněna v mandátu Výboru pro audit. Výboru pro audit předsedá Yannis Stournaras a tvoří jej další čtyři členové: Luis de Guindos, Pervenche Berèsová, Ardo Hansson a Klaas Knot.
Výbor interních auditorů v souladu s Chartou auditu Eurosystému/ESCB a jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“) napomáhá při plnění cílů Eurosystému/ESCB a SSM poskytováním nezávislých a objektivních auditorských a poradních služeb, aby posílil a zlepšil plnění úkolů a činnosti Eurosystému/ESCB a SSM.
Výbor interních auditorů podléhá rozhodovacím orgánům ECB a odpovídá za přípravu a provádění plánu auditu Eurosystému/ESCB a SSM. Dále vymezuje společné normy auditorské práce v rámci Eurosystému/ESCB a SSM.
Statut ESCB stanoví dva kontrolní mechanismy:
- externí auditory
- Evropský účetní dvůr (dále též „EÚD“)
Externí auditoři provádějí audit roční účetní závěrky ECB (článek 27.1 statutu ESCB). Evropský účetní dvůr prověřuje provozní efektivitu řízení ECB (článek 27.2).
Zprávy externích auditorů o auditu jsou zveřejňovány v rámci výroční zprávy ECB.
Zprávy Evropského účetního dvora a odpovědi ECB jsou dostupné v sekci Auditní zprávy, přezkumy a stanoviska na internetových stránkách EÚD.
Vnitřní audit
Za fungování Ředitelství pro interní audit odpovídá přímo Výkonná rada. Pověření Ředitelství pro interní audit je vymezeno v Chartě auditu ECB, kterou schválila Výkonná rada.
Charta vychází z profesních standardů, které jsou uplatňovány v mezinárodním měřítku, zejména ze standardů Institutu interních auditorů.
Struktura vnitřní kontroly
Výkonná rada celkově odpovídá za dohled nad řízením rizik ECB.
Struktura vnitřní kontroly ECB navíc vychází z funkčního přístupu, který je založen na třech mechanismech. V rámci tohoto přístupu má každá organizační složka (útvar, odbor, ředitelství nebo generální ředitelství) primární odpovědnost za řízení svých rizik i za účelnost a účinnost svých činností.
Organizační složky ECB, jako jsou řízení operačního rizika, řízení finančního rizika a kancelář pro compliance, správu a řízení, přebírají úlohu druhého kontrolního mechanismu, v jehož rámci stimulují a podporují provádění kontrolních a pojistných mechanismů v ECB.
Třetí kontrolní mechanismus tvoří organizační složka ECB pro vnitřní audit. Ta poskytuje nezávislé a objektivní poradenství, jehož cílem je dodávat činnostem ECB přidanou hodnotu a dále je zdokonalovat. Tyto kontrolní mechanismy a správu a řízení ECB navíc dále posiluje Výbor pro audit ECB, jak je vysvětleno výše.
Etický rámec
ECB jsou jako orgánu Evropské unie svěřeny úkoly sloužící veřejnému zájmu. Etický rámec ECB stanovuje etická pravidla a vůdčí zásady pro zajištění co nejvyšší míry integrity, způsobilosti, efektivnosti a transparentnosti při plnění úkolů. Dodržování těchto zásad je jedním z klíčových prvků důvěryhodnosti ECB a je nezbytné pro zajištění důvěry evropských občanů ve vedení a činnosti ECB.
Etický rámec ECB pro zaměstnance, který je součástí pravidel pro zaměstnance, byl upraven 3. prosince 2014 po vzniku SSM. Revidovaný rámec vstoupil v platnost 1. ledna 2015, přičemž ve stejné době byl zaveden kodex chování členů Rady dohledu ECB.
Dne 1. ledna 2019 vstoupil v platnost jednotný kodex chování pro všechny činitele s rozhodovací pravomocí a vysoce postavené úředníky ECB. Od ledna 2023 vstoupilo v platnost aktualizované znění s lepšími pravidly soukromých finančních transakcí.
- Etický rámec ECB, Úř. věst. C 375, 6.11.2020, s. 25
Kodex chování vysoce postavených úředníků ECB (2022/C 478/03), Úř. věst. C 478, 16.12.2022, s. 3
Provádění etického rámce
V návaznosti na vznik SSM nabyly otázky správy a řízení pro ECB na ještě větším významu. S cílem zajistit dostatečné a konzistentní provádění etického rámce a posílit správu a řízení ECB se Rada guvernérů 17. prosince 2014 rozhodla zřídit Etický výbor. Výbor převzal úkoly svěřené poradci v záležitostech profesní etiky podle kodexu chování členů Rady guvernérů a poradci v záležitostech profesní etiky podle doplňkového kodexu etických kritérií pro členy Výkonné rady.
Hlavním úkolem Etického výboru je na základě individuálních žádostí radit v otázkách etiky členům orgánů podílejících se na rozhodovacích procesech ECB.
Rozhodnutí ECB (ECB/2014/59) o zřízení Etického výboru a jeho jednacím řáduV souladu se závazkem výboru, aby výkon činností ECB odpovídal zásadám integrity a zachování nejvyšších etických standardů, ustavila Výkonná rada také kancelář pro compliance, správu a řízení. Ta zahájila činnost ve stejné době, v níž vstoupilo v platnost revidované znění pravidel pro zaměstnance ECB. Kancelář pro compliance, správu a řízení převzala i úkoly, které předtím vykonával pro zaměstnance poradce pro záležitosti profesní etiky.
Kancelář představuje jednu z klíčových nezávislých kontrolních funkcí, která posiluje rámec ECB pro správu a řízení tím, že podporuje Výkonnou radu při ochraně integrity a dobré pověsti ECB prosazováním etických standardů chování zaměstnanců a posilováním odpovědnosti a transparentnosti ECB.
Působnost v oblasti rozpočtu
Rozpočtová působnost ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá rozpočet ECB na základě návrhu předloženého Výkonnou radou. V otázkách rozpočtu ECB dále napomáhá Radě guvernérů rozpočtový výbor.
Inspektor ochrany údajů
Inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby v ECB byla uplatňována ustanovení nařízení (EU) 2018/1725, a radí správcům a zpracovatelům při plnění jejich povinností. Inspektor ochrany údajů je podřízen Výkonné radě a své úkoly a povinnosti plní nezávisle. Úkoly a pravomoci inspektora ochrany údajů jsou dále vymezeny v rozhodnutí (EU) 2020/655.
Opatření proti podvodům na úrovni EU
V roce 1999 přijaly Evropský parlament a Rada EU nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (dále též „nařízení o OLAF“) s cílem posílit boj proti podvodům, úplatkářství a jiným nedovoleným činnostem poškozujícím finanční zájmy Společenství. Nařízení upravuje především provádění vnitřního vyšetřování úřadem OLAF při podezření z podvodného jednání v institucích, orgánech, úřadech a agenturách EU.
Opatření ECB proti podvodům
Rozhodnutí ECB o podmínkách vyšetřování prováděného úřadem OLAF – Rada guvernérů Evropské centrální banky přijala 3. června 2004 rozhodnutí (ECB/2004/11) o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky. Rozhodnutí vstoupilo v platnost 1. července 2004. Doplnila je správní ujednání mezi Evropskou centrální bankou a Evropským úřadem pro boj proti podvodům o posílení spolupráce mezi útvary ECB a úřadu OLAF, podepsaná dne 16. června 2016.
Dřívější opatření proti podvodům přijatá ECB
Rada guvernérů souhlasila s tím, že proti podvodům je třeba uplatňovat účinná opatření, zároveň však zastávala názor, že nezávislé postavení ECB a její statutární úkoly vylučují, aby ECB podléhala nařízení o OLAF. Namísto uvedeného nařízení přijala ECB dne 7. října 1999 samostatné rozhodnutí o předcházení podvodům (ECB/1999/5). Tím byl umožněn vznik uceleného systému, jehož úlohou bylo zabránit podvodnému jednání. Nejvyšší kontrolu nad tímto systémem vykonával nezávislý Výbor pro boj proti podvodům.
Evropská komise za podpory Nizozemského království, Evropského parlamentu a Rady EU tento postoj napadla (věc C-11/00). Dne 10. července 2003 Evropský soudní dvůr rozhodl o jejich žalobních důvodech a rozhodnutí ECB/1999/5 zrušil.
Rozhodnutí Soudního dvora ECB jednoznačně zařadilo do „působnosti rámce Společenství". Zároveň uvedlo, že zákonodárce chtěl zajistit, aby mohla ECB nezávisle vykonávat úkoly, kterými byla pověřena. Soudní dvůr však rozhodl, že v důsledku této nezávislosti není ECB od Společenství zcela oddělena a není vyňata z působnosti všech právních pravidel Společenství. To odpovídá přístupu ECB. Uplatňování nařízení o OLAF by nemělo narušit nezávislý výkon úkolů ECB.
Během své existence vypracoval Výbor ECB pro boj proti podvodům následující výroční zprávy o činnosti:
- Rozhodnutí ECB ze dne 3. června 2004 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v ECB v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance ECB (ECB/2004/11)
- Výroční zpráva o činnosti Výboru Evropské centrální banky pro boj proti podvodům za březen 2002 až leden 2003, květen 2003
- Výroční zpráva o činnosti Výboru Evropské centrální banky pro boj proti podvodům za leden 2001 až únor 2002, květen 2002
- Odpověď Evropské centrální banky na výroční zprávu Výboru pro boj proti podvodům, květen 2002
- Výroční zpráva o činnosti Výboru Evropské centrální banky pro boj proti podvodům za leden 2000 až leden 2001, 26. ledna 2001
- Příloha 1: Jednací řád
- Příloha 2: Rozhodnutí o předcházení podvodům