Zeptejte se nás

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou eurozóny. Naším hlavním cílem je udržovat stabilní ceny, a to především stanovováním vhodných úrokových sazeb.

V rámci jednotného mechanismu dohledu zodpovídáme také za dohled nad bankami.

Naše činnost se řídí zásadami transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti.

EU má v současné době 24 úředních jazyků. Komunikovat s námi můžete v kterémkoli z nich. Jazyky, které používáme ke komunikaci, závisí na cílovém publiku a konkrétních okolnostech. ECB zveřejňuje právní akty ve všech úředních jazycích EU a jejím pracovním jazykem je angličtina.

Vlastníkem ECB jsou společně národní centrální banky všech zemí EU. Podíl každé země na kapitálu ECB odráží její počet obyvatel a hrubý domácí produkt (HDP), přičemž oba parametry mají stejnou váhu. Země EU, které používají euro, také přispívají do základního kapitálu více než ty, které euro nemají. Tyto faktory společně vytvářejí základ pro tzv. klíč pro upisování základního kapitálu. Ten určuje částku, kterou jednotlivé národní centrální banky platí.

ECB vytváří zisk a vzniká jí ztráta stejně jako v případě ostatních institucí. Čistý zisk a ztráta ECB se dělí mezi národní centrální banky eurozóny. Statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB uvádí, že až 20 % případného zisku lze ponechat jako rezervní fondy, zbývající zisk se pak rozdělí národním centrálním bankám zemí eurozóny v poměru odpovídajícím jejich splaceným podílům. Případnou ztrátu lze kompenzovat ze všeobecného rezervního fondu ECB, z jejích příjmů za daný rok nebo z částek připadajících jednotlivým národním centrálním bankám.

Měnová politika ECB zahrnuje všechna opatření k ovlivňování nákladů na úvěry, která lze přijmout k plnění našeho cíle v oblasti cenové stability. Naším hlavním měnověpolitickým nástrojem je soubor základních úrokových sazeb ECB. Jakákoli změna těchto sazeb má vliv na ostatní úrokové sazby v celé ekonomice eurozóny včetně sazeb, za něž pak komerční banky půjčují peníze fyzickým osobám a podnikům. Tyto změny sazeb ovlivňují poptávku po zboží a službách, což má dopad na inflaci, a to s časovým odstupem. Podle potřeby můžeme využívat také další nástroje, které nám pomáhají dosahovat našeho prvořadého cíle, tedy cenové stability.

Cenová stabilita je prvořadým cílem ECB, stanoveným v článku 127 Smlouvy o fungování Evropské unie. ECB se domnívá, že cenovou stabilitu lze nejlépe udržet zacílením na 2% inflaci měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) ve střednědobém horizontu.

Stabilní ceny motivují podniky k investicím a lidem usnadňují plánování výdajů. Pomáhají také zachovávat důvěru v euro zajištěním stálého objemu zboží a služeb, jež lze za dané množství eur koupit.

Pro účinné udržování cenové stability potřebujeme spolehlivý ukazatel inflace. Za tímto účelem se díváme na ceny stovek položek, za které lidé obvykle utrácejí své peníze, včetně zboží (např. potraviny, oblečení nebo energie) a služby (např. tarify mobilních operátorů, vlakové jízdenky a nájemní bydlení). Všechny tyto náklady nám dávají představu o tom, nakolik se ceny v ekonomice celkově mění.

Tento větší obrázek poskytuje harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který považujeme za nejvhodnější ukazatel inflace spotřebitelských cen, tj. změny cen spotřebního zboží a služeb nakupovaných domácnostmi v eurozóně.

Tento index je „harmonizovaný“, protože všechny země EU používají stejnou metodiku. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi. 

HICP sestavují Eurostat a národní statistické úřady pomocí harmonizovaných statistických metod.

Inflace se nyní přiblížila našemu 2% cíli a snížili jsme úrokové sazby, ale udržíme je na úrovních, které zajišťují, aby se inflace vrátila k cíli a setrvala na něm. To je zásadní, protože vysoká inflace ztěžuje život lidem i podnikům.

Naším úkolem jako centrální banky pro euro je udržovat stabilní ceny. Když ceny rostou příliš rychle – tedy když je inflace příliš vysoká – pomáhá ECB zvyšování základních úrokových sazeb vrátit ve střednědobém horizontu inflaci zpět k našemu 2% cíli. Abychom inflaci snížili, začali jsme v červenci 2022 úrokové sazby zvyšovat a pokračovali v tom až do září 2023. Ceny již nerostou tak výrazně, a proto jsme začali naše úrokové sazby postupně snižovat – zatím jsme však naší cílové úrovně nedosáhli.

Cílem evropského bankovního dohledu je zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému, posílit finanční integraci a stabilitu a zajistit konzistentní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je systém bankovního dohledu v Evropě. Skládá se ze složky dohledu ECB (bankovní dohled ECB) a vnitrostátních orgánů dohledu zemí účastnících se SSM.

Prostřednictvím naší platformy pro oznámení porušení můžete oznámit podezření na porušení právních předpisů EU týkajících se obezřetnostního dohledu nad bankami ze strany dohlížených bank, vnitrostátních orgánů bankovního dohledu nebo samotné ECB. ECB zajišťuje odpovídající ochranu těm, kdo porušení oznámí, i těm, kteří jsou z něj obviněni, včetně ochrany všech příslušných osobních údajů.

Domníváme se, že je nezbytné, aby informace byly přístupné. Snažíme se být co nejtransparentnější a zároveň zajistit důvěrnost záležitostí týkajících se plnění našich úkolů.

Doporučujeme Vám nejprve se podívat na internetové stránky banky, která vás zajímá, neboť banky obvykle zveřejňují určité informace ve svých výročních, čtvrtletních nebo jiných zprávách o odpovědnosti.

Důvěrné informace o jednotlivých bankách podléhajících dohledu jsou specificky chráněny požadavky na zachovávání služebního tajemství, stanovených v evropském právu (např. ve směrnici o kapitálových požadavcích). ECB je nicméně odhodlána komunikovat otevřeně, kdykoli to bude možné. Vedle zveřejňování tiskových zpráv, projevů, rozhovorů a publikací poskytuje ECB přístup také ke svému veřejnému registru dokumentů. Pro přístup veřejnosti k dokumentům ECB jsou stanovena podrobná pravidla (viz rozhodnutí ECB/2004/3 ze dne 4. března 2004).

Banky, nad nimiž vykonává přímý dohled ECB, se označují jako významné instituce, zatímco ty, nad nimiž vykonává nepřímý dohled, se nazývají méně významné instituce.

Orgány dohledu posuzují rizika, jimž banky čelí, a kontrolují, zda jsou banky k řádnému řízení těchto rizik vybaveny. Jde o tzv. proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) a jeho účelem je zajistit konzistentní hodnocení rizikových profilů bank, aby o případných nezbytných opatřeních v oblasti dohledu bylo možné přijímat rozhodnutí.

K posouzení toho, jak dobře se mohou banky vyrovnat s finančními a ekonomickými otřesy, používají orgány dohledu zátěžové testy. Výsledky zátěžových testů pomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa bank a řešit je v raném stádiu. To je součást jejich dohledového dialogu.

Incidenty během pandemie COVID-19 a po zahájení ruské invaze na Ukrajinu posílily význam ochrany kritických služeb před kybernetickými útoky a výpadky. V zájmu posílení finančního sektoru EU a zvýšení jeho digitální odolnosti zkoumá ECB expozice bank vůči rizikům v oblasti IT a hodnotí jejich schopnosti v oblasti řízení rizik. Děje se tak prostřednictvím rámce ECB pro podávání zpráv o kybernetických incidentech a formou přezkumu odpovědí bank na každoroční dotazník týkající se rizik v oblasti IT. ECB provedla v roce 2024 tematický zátěžový test kybernetické odolnosti, jehož cílem bylo prověřit, jak jsou banky schopny reagovat na úspěšný kybernetický útok a zotavit se z něj.

ECB může bankám, na nimiž vykonává přímý dohled (tzv. významné banky) a které porušují přímo použitelné právní předpisy EU nebo rozhodnutí a nařízení ECB, ukládat sankce, a to peněžité. Pokud dojde k porušení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice EU, porušení je fyzické osoby nebo musí být uložena nepeněžitá sankce, může ECB požádat odpovídající vnitrostátní orgán dohledu (vnitrostátní příslušný orgán neboli NCA) o provedení příslušného řízení. NCA pak může rozhodnout o vhodných sankcích v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Sankce, které ECB ukládá v rámci své dohledové úlohy, jsou zveřejňovány na internetových stránkách ECB.

Vytvoření eura bylo skvělým úspěchem ve sbližování evropských občanů. Umožnilo jim totiž mnohem snadněji a s větší finanční jistotou cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Jedním z nejdůležitějších milníků evropské integrace byla Maastrichtská smlouva, která připravila půdu pro vytvoření společné měny.

ECB zkoumá možnost zavedení digitálního eura. Jednalo by se o elektronickou podobu peněz vydávaných Eurosystémem. Byly by to peníze centrální banky, a proto by s nimi nebylo spojeno žádné riziko. V současnosti jsou jedinými penězi centrální banky hotovostní peníze používané k malým platbám. Digitální euro by představovalo další způsob provádění plateb v eurech. Hotovost by nenahrazovalo, ale doplňovalo. Bylo by směnitelné (v poměru jedna ku jedné) za všechny další formy eura, například bankovky.

Digitální euro by spojovalo efektivitu digitálního platebního nástroje s bezpečností peněz centrální banky. Evropské unii by pomohlo zůstat nezávislou na digitálních platebních metodách vydávaných a kontrolovaných ze zemí mimo eurozónu. Rovněž by zajistilo finanční stabilitu a měnovou suverenitu a pomohlo zachovat důvěru v platby v digitálním věku.

Kryptoaktiva jsou od základu odlišná od peněz centrální banky: jejich ceny výrazně kolísají, jejich používání jakožto platebního prostředku či účetní jednotky je tudíž obtížné. Kryptoaktiva nemají žádnou vnitřní hodnotu a nestojí za nimi žádná veřejná instituce. Podobné obavy vzbuzují stablecoiny – jejich spolehlivost v konečném důsledku závisí na vydávajícím subjektu a podkladových aktivech. Jejich majitel je rovněž odkázán na to, zda emitent uchová jejich hodnotu v čase. Naopak digitální euro by byly peníze centrální banky. To znamená, že by je vydávala centrální banka a bylo by navrženo tak, aby splňovalo potřeby občanů – vedle respektování osobních údajů by bylo rovněž bezrizikové.

Odborníci Eurosystému stanovili řadu základních požadavků, aby nám pomohli si představit, jak by digitální euro mohlo vypadat. Patří mezi ně dostupnost, spolehlivost, účinnost, ochrana údajů a soukromí a dodržování právních předpisů. Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby bylo kompatibilní se stávajícími platebními službami, což by usnadňovalo poskytování celoevropských plateb a dalších služeb uživatelům.

Eurosystém nemá zájem shromažďovat platební údaje jednotlivých uživatelů, sledovat jejich platební chování ani tyto údaje předávat vládním agenturám nebo jiným veřejným orgánům.

Při prvním přístupu ke službám digitálního eura se uživatelé pravděpodobně budou muset identifikovat, při vlastních platbách však mohou být přesto garantovány vysoké úrovně ochrany jejich údajů.

Eurobankovky jsou hmatatelným a viditelným symbolem evropské jednoty. V rámci pravidelného vývoje bankovek a po 20 letech od zavedení prvního eura je načase změnit jejich podobu.

Jako první krok směrem k návrhu nové podoby eurobankovek se ECB v prosinci 2021 začala zabývat jejich možnými náměty tak, aby občany Evropy více oslovovaly a aby se na nových bankovkách a jejích ochranných prvcích uplatňovala nejlepší a nejvíce udržitelná technická řešení.

Proces přípravy nové podoby eurobankovek se skládá ze dvou po sobě jdoucích fází: z výběru nového námětu a z přípravy nových návrhů. Do celého procesu je zapojena veřejnost, a to prostřednictvím průzkumů, které provádí ECB a samostatná výzkumná společnost.

V současnosti se předpokládá, že Rada guvernérů ECB rozhodne o nové podobě eurobankovek v roce 2026.

Bankovky 500 € již nejsou dále vydávány. Zůstávají však nadále zákonným platidlem, tzn. že je lze stále používat jako platební prostředek a uchovatele hodnoty. Bankovky 500 €, podobně jako eurobankovky ostatních nominálních hodnot, si svou hodnotu nadále uchovají a v libovolné národní centrální bance v eurozóně je lze kdykoli vyměnit.

Vyobrazení eurobankovek lze použít k neprofesionálním účelům bez našeho předchozího povolení, pokud splňujete všechna stávající pravidla, aby bylo zajištěno, že reprodukce nebude nikdy zaměňována za pravou bankovku (viz článek 2 rozhodnutí ECB/2013/10) a nedocházelo tak k podkopání důvěry v euro.

Chcete-li použít vyobrazení eurobankovek ve vysokém rozlišením pro profesionální účely, musíte nás kontaktovat na adrese euro-banknotes-images@ecb.europa.eu, abychom mohli váš případ posoudit. Pokud bude vaše žádost schválena, zašleme vám příslušná elektronická vyobrazení.

Transevropské expresní automatizované služby zúčtování plateb v reálném čase (TARGET) jsou řada služeb, které vyvinul a provozuje Eurosystém a které zajišťují volný tok hotovosti, cenných papírů a zajištění v celé Evropě.

Mezi tyto služby infrastruktury finančního trhu patří systém T2 (pro vypořádání plateb vysokých hodnot centrálními bankami a komerčními bankami), platforma TARGET2-Securities (T2S) (pro vypořádání cenných papírů), systém pro okamžité platby TARGET (TIPS) (pro malé okamžité platby) a systém Eurosystému pro správu zajištění (ECMS). Všechny tyto služby se vypořádávají v penězích centrální banky.

Upozorňujeme, že ECB a národní centrální banky nemohou poskytovat informace o stavu jednotlivých bankovních převodů, ať už v rámci eurozóny, či na mezinárodní úrovni.

Systém okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS) je transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase (TARGET) spuštěný ECB a národními centrálními bankami v roce 2018. Umožňuje poskytovatelům platebních služeb nabízet zákazníkům 24 hodin denně převody finančních prostředků v reálném čase. TIPS tak umožňuje rychlé a bezpečné provádění okamžitých plateb.

Jaká je naše hotovostní strategie? Proč je hotovost důležitá? Jakému způsobu placení dávají lidé v eurozóně přednost?

Proč jsou platební systémy tak důležité?

Na řešení klimatických rizik v oblastech spadajících do našeho mandátu máme velký zájem. Změna klimatu je pro nás důležitá, protože zasahuje ekonomiku, což zase ovlivňuje náš cíl udržovat stabilní ceny. Dále má dopad také na to, jak vykonáváme dohled nad bankami a jak řídíme naši vlastní expozici vůči klimatickým rizikům.

Informace o tom, jak ECB přistupuje ke změně klimatu, pravidelně zveřejňujeme na našich internetových stránkách: