TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 15. června 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Inflace klesá, ale podle projekcí má zůstat příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Rada guvernérů proto dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Toto dnešní zvýšení sazeb odráží naše aktualizované hodnocení inflačního výhledu, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Podle červnových makroekonomických projekcí očekávají odborníci Eurosystému celkovou inflaci průměrně ve výši 5,4 % v roce 2023, 3,0 % v roce 2024 a 2,2 % v roce 2025. Ukazatele základních cenových tlaků zůstávají výrazné, i když některé vykazují nejisté známky oslabení. Odborníci Eurosystému revidovali své projekce inflace bez započtení cen energií a potravin směrem vzhůru zejména pro letošní a příští rok, a to v důsledku jejího dřívějšího překvapivého posílení a dopadů robustního trhu práce na rychlost dezinflace. Podle nich by nyní měla inflace dosáhnout v roce 2023 úrovně 5,1 % a následně v roce 2024 klesnout na 3,0 % a v roce 2025 na 2,3 %. Odborníci Eurosystému mírně snížili své projekce hospodářského růstu na letošní a příští rok. V současnosti očekávají, že ekonomika vzroste v roce 2023 o 0,9 %, v roce 2024 o 1,5 % a v roce 2025 o 1,6 %.

Současně se naše dosavadní zvyšování úrokových sazeb výrazně promítá do podmínek financování a postupně má dopad na celou ekonomiku. Výrazně vzrostly výpůjční náklady a zpomaluje růst úvěrů. Přísnější podmínky financování jsou jedním z klíčových důvodů pro projekci dalšího snížení inflace směrem k našemu cíli, neboť by stále více měly tlumit poptávku.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že základní úrokové sazby ECB dospějí na dostatečně restriktivní úroveň, aby byl dosažen včasný návrat inflace na náš 2% střednědobý cíl, a že na této úrovni budou ponechány po nezbytně dlouhou dobu. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

Rada guvernérů potvrzuje, že reinvestice v rámci programu nákupu aktiv od července 2023 ukončí.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny v posledních měsících stagnuje. Stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesla v prvním čtvrtletí roku 2023 o 0,1 % s tím, jak se snižovala soukromá i veřejná spotřeba. Je pravděpodobné, že hospodářský růst zůstane v krátkodobém horizontu slabý, ale během roku posílí, neboť inflace poklesne a problémy v dodávkách budou nadále ustupovat. Podmínky v různých sektorech ekonomiky jsou nerovnoměrné: výroba nadále oslabuje, částečně z důvodu slabší poptávky ve světě a přísnějších podmínek financování v eurozóně, zatímco služby zůstávají odolné.

Zdrojem síly zůstává trh práce. Během prvního čtvrtletí letošního roku vznikl téměř milion nových pracovních míst a nezaměstnanost dosáhla v dubnu rekordního minima 6,5 %. Vzrostl také průměrný počet odpracovaných hodin, i když je stále mírně pod svou úrovní před pandemií.

S oslabením energetické krize by vlády měly urychleně a koordinovaně ukončit související podpůrná opatření, aby předešly posilování střednědobých inflačních tlaků, které by vyžadovalo silnější reakci měnové politiky. Fiskální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoký veřejný dluh. Nápomocné při snížení cenových tlaků ve střednědobém horizontu by mohly být také politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny, zejména v energetickém sektoru. Reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měla být brzy dokončena.

Inflace

Podle předběžného odhadu Eurostatu inflace v květnu dále poklesla z dubnové hodnoty 7,0 % na 6,1 %. Tento pokles byl plošný. Inflace v položce energie, která v dubnu vzrostla, se vrátila ke svému sestupnému trendu a v květnu byla záporná. Inflace v položce potraviny opět klesla, ale zůstala na vysoké úrovni 12,5 %.

Inflace bez započtení cen energií a potravin v květnu klesala druhý měsíc za sebou na 5,3 % z dubnových 5,6 %. Inflace v položce zboží z dubnové hodnoty 6,2 % dále klesla na 5,8 %. Inflace v položce služby klesla poprvé za několik měsíců z 5,2 % na 5,0 %. Ukazatele základních cenových tlaků zůstávají výrazné, i když některé vykazují nejisté známky oslabení.

Ceny v celé ekonomice jsou stále tlačeny vzhůru dřívějším růstem cen energií. Na růst inflace zejména ve službách působí také odložená poptávka spojená se znovuotevřením ekonomiky. Jedním ze stále významnějších zdrojů inflace jsou mzdové tlaky, i když částečně odrážejí jednorázové platby. Odměna na zaměstnance vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku o 5,2 % a sjednané mzdy o 4,3 %. Navíc podniky v některých sektorech byly schopny si udržet poměrně vysoké zisky, a to zejména tam, kde poptávka převyšovala nabídku. I když většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, některé ukazatele zůstávají zvýšené a je třeba je pozorně sledovat.

Hodnocení rizik

Výhled hospodářského růstu a inflace zůstává vysoce nejistý. Rizika pro zpomalení růstu zahrnují neoprávněnou válku Ruska proti Ukrajině a růst širšího geopolitického napětí, které by mohly vyvolat fragmentaci světového obchodu a působit tak negativně na ekonomiku eurozóny. Hospodářský růst by mohl být také pomalejší, pokud by vlivy měnové politiky byly oproti projekci výraznější. Obnovené napětí na finančních trzích by mohlo vést k ještě přísnějším podmínkám financování, než se očekávalo, a oslabit důvěru. Hospodářskou aktivitu v eurozóně by mohl dále tlumit i slabší růst světové ekonomiky. Růst by však mohl být oproti čekávání vyšší, pokud by silný trh práce a ustupující nejistota znamenaly, že lidé a podniky získávají větší důvěru a více utrácejí. 

K proinflačním rizikům patří možný obnovený tlak na růst nákladů na energie a potraviny, který rovněž souvisí s válkou Ruska proti Ukrajině. Inflaci, a to i ve střednědobém horizontu, by mohl tlačit vzhůru také setrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd a ziskových marží. K proinflačním rizikům přispívají také nedávná mzdová vyjednávání v řadě zemí. Naopak obnovené napětí na finančních trzích by mohlo inflaci tlumit rychleji, než se předpokládá. K nižším cenovým tlakům by vedla také slabší poptávka způsobená například silnější transmisí měnové politiky, a to zejména ve střednědobém horizontu. Inflace by se také snižovala rychleji, pokud by se klesající ceny energií a slabší růst cen potravin promítaly do cen dalšího zboží a služeb vyšším tempem, než se v současné době očekává.

Finanční a měnové podmínky

Zpřísňování naší měnové politiky se nadále odráží v bezrizikových úrokových sazbách a širších podmínkách financování. Podmínky financování jsou pro banky přísnější a úvěry pro podniky a domácnosti zdražují. V dubnu dosáhly zápůjční úrokové sazby své nejvyšší hodnoty za více než deset let a činily v případě úvěrů podnikům 4,4 % a u hypotečních úvěrů 3,4 %.

Tyto vyšší výpůjční úrokové sazby spolu s přísnějšími úvěrovými podmínkami a nižší poptávkou po úvěrech úvěrovou dynamiku dále oslabily. Meziroční růst úvěrů podnikům v dubnu opět poklesl na 4,6 %. Meziměsíční změny byly od listopadu v průměru záporné. Úvěry domácnostem rostly v dubnu meziročním tempem 2,5 % a meziměsíčně posílily jen nepatrně. Slabé bankovní úvěrování a zmenšení rozvahy Eurosystému vedly v dubnu k dalšímu oslabení tempa meziročního růstu širokého peněžního agregátu na 1,9 %. Meziměsíční změny tohoto agregátu byly od prosince záporné.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Výhled finanční stability zůstává od našeho minulého přezkumu v prosinci 2022 náročný. Přísnější podmínky financování zvedají bankám náklady financování a zvyšují úvěrové riziko spojeném s nevypořádanými úvěry. Společně s nedávným napětím v bankovním systému USA by tyto faktory mohly vyvolat systémovou zátěž a v krátkodobém horizontu utlumit hospodářský růst. Dalším faktorem, který omezuje odolnost finančního sektoru, je pokles realitních trhů, který by mohly zesílit vyšší výpůjční náklady a růst nezaměstnanosti. Zároveň mají banky v eurozóně silné kapitálové a likviditní pozice, které tato rizika finanční stability zmírňují. Makroobezřetnostní politika nadále zůstává první obrannou linii proti hromadění finančních zranitelných míst.

Závěr

Inflace klesá, ale podle projekcí má zůstat příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů dnes proto rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů, a to s ohledem na naše odhodlání zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému inflačnímu cíli.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že základní úrokové sazby ECB dospějí na dostatečně restriktivní úroveň, aby byl dosažen včasný návrat inflace na náš 2% střednědobý cíl, a že na této úrovni budou ponechány po nezbytně dlouhou dobu. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.