Úvodní prohlášení k tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 22. ledna 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Dovolte mi Vám všem popřát šťastný nový rok. Rovněž bych rád využil této příležitosti k přivítání Litvy jako 19. země, která zavedla euro jako svou měnu. Předseda bankovní rady Lietuvos bankas Vitas Vasiliauskas se tak 1. ledna 2015 stal členem Rady guvernérů. Vstup Litvy do eurozóny 1. ledna 2015 vyvolal změnu systému hlasování, takže se guvernéři národních centrálních bank v Radě guvernérů budou ve výkonu hlasovacích práv střídat. Podrobnosti o tomto systému rotace jsou k dispozici na internetových stránkách ECB. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě pravidelné hospodářské a měnové analýzy jsme provedli důkladné přehodnocení výhledu cenového vývoje a dosaženého měnového stimulu. V důsledku toho přijala Rada guvernérů následující rozhodnutí:

Zaprvé, bylo rozhodnuto rozšířit program nákupu aktiv, který zahrnuje stávající programy nákupu cenných papírů krytých aktivy a nákupu krytých dluhopisů. V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou úhrnné měsíční nákupy cenných papírů veřejného a soukromého sektoru objemu 60 mld. EUR. Záměrem je tyto nákupy provádět alespoň do konce září 2016, a v každém případě dokud nebudeme evidovat udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. V březnu 2015 začne Eurosystém nakupovat na sekundárním trhu investiční cenné papíry v eurech vydané vládami států a agenturami v eurozóně a evropskými institucemi. Nákup cenných papírů vydaných vládami států a agenturami v eurozóně bude založen na podílech národních centrálních bank Eurosystému v klíči pro upisování základního kapitálu ECB. V případě zemí spadajících pod ozdravný program EU/MMF se uplatní některá dodatečná kritéria způsobilosti.

Zadruhé, Rada guvernérů rozhodla změnit oceňování šesti zbývajících cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO). Úroková sazba budoucích operací TLTRO se tedy bude rovnat sazbě hlavních refinančních operací Eurosystému v době, kdy se každá operace TLTRO provádí. Tím dojde k odstranění rozpětí 10 bazických bodů přesahujících hlavní refinanční sazbu, která se uplatňovala na první dvě operace TLTRO.

Zatřetí, v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.

V oblasti dodatečných nákupů aktiv si Rada guvernérů ponechává kontrolu nad všemi parametry programu a ECB bude tyto nákupy koordinovat. Tím bude zajištěna jednotnost měnové politiky Eurosystému. Eurosystém bude za účelem mobilizace svých zdrojů tuto činnost provádět decentralizovaným způsobem. Pokud jde o dělbu hypotetických ztrát, rozhodla Rada guvernérů, že nákupy cenných papírů evropských institucí (které budou představovat 12 % dodatečných nákupů aktiv a které budou realizovat národní centrální banky) budou podléhat dělbě ztrát. Zbývající dodatečné nákupy aktiv národními centrálními bankami dělbě ztrát podléhat nebudou. ECB bude držet 8 % dodatečně nakoupených aktiv. To tedy znamená, že režimu dělby rizik bude podléhat 20 % dodatečně nakoupených aktiv.

Podrobnější informace o rozšířeném programu nákupů aktiv a o oceňování TLTRO budou uvedeny v samostatných tiskových zprávách, které budou zveřejněny dnes odpoledne v 15.30.

Dnešní měnové rozhodnutí o dodatečných nákupech aktiv bylo přijato s cílem zabránit nepříznivému vývoji ve dvou oblastech. Zaprvé, dynamika inflace je nadále slabší, než se očekávalo. I když hlavním faktorem stávající celkové inflace zůstává prudký pokles cen ropy v posledních měsících, potenciál sekundárních vlivů na tvorbu mezd a cen zesílil a mohl by mít nepříznivý dopad na střednědobý vývoj cen. Toto hodnocení je podloženo dalším poklesem ukazatelů inflačních očekávání na základě údajů trhu během všech sledovaných období a dále tím, že většina ukazatelů skutečné nebo očekávané inflace je na svých historických minimech nebo se k nim přibližuje. Současně zůstává v eurozóně značná mezera výstupu a vývoj peněžní zásoby a objemu úvěrů je nadále utlumený. Zadruhé, i když opatření měnové politiky přijatá v období od června do září loňského roku vedla k výraznému zlepšení, pokud jde o ceny na finančním trhu, u kvantitativních výsledků tomu tak nebylo. V důsledku toho nepostačoval existující stupeň měnové akomodace k tomu, aby odpovídajícím způsobem řešil zvýšená rizika příliš dlouhého období nízké inflace. Dnešní přijetí dalších rozvahových opatření tedy bylo nezbytné k tomu, abychom dosáhli svého cíle cenové stability za situace, kdy se základní úrokové sazby ECB nacházejí u své spodní hranice.

Z hlediska dalšího vývoje dnešní opatření rozhodným způsobem podpoří ukotvení střednědobých až dlouhodobých inflačních očekávání. Značný nárůst naší rozvahy dále uvolní nastavení měnové politiky. Podmínky financování podniků a domácností v eurozóně se budou nadále zlepšovat. Dnešní rozhodnutí navíc podpoří naši signalizaci základních úrokových sazeb ECB a posílí skutečnost, že v cyklu měnové politiky existují mezi hlavními vyspělými ekonomikami významné a rostoucí rozdíly. Společně by tyto faktory měly posílit poptávku, zvýšit využití kapacit a podpořit růst peněžní zásoby a objemu úvěrů, čímž přispějí k návratu míry inflace těsně pod 2 %.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí roku 2014 vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %. Aktuální údaje a výsledky šetření naznačují, že na přelomu roku ekonomika nadále mírně rostla. Pokud jde o budoucí vývoj, nedávný pokles cen ropy posílil základ pro to, aby ekonomické oživení svou dynamiku zvýšilo. Nižší ceny ropy by měly podpořit reálný disponibilní důchod domácností a ziskovost podniků. Dále by měla domácí poptávku podpořit také naše opatření měnové politiky, pokračující zlepšování podmínek financování, pokrok dosažený ve fiskální konsolidaci a strukturálních reformách. Kromě toho by mělo mít hospodářské oživení ve světě kladný vliv na poptávku po vývozu. Oživení v eurozóně však bude pravděpodobně nadále tlumeno vysokou nezaměstnaností, značným objemem nevyužitých kapacit a nezbytnou korekcí rozvah ve veřejném i soukromém sektoru.

Hospodářský výhled v eurozóně zůstává spojen s riziky zpomalení ekonomického růstu, která by však měla oslabit vzhledem k dnešním měnovým rozhodnutím a pokračujícímu poklesu cen ropy v posledních týdnech.

Podle Eurostatu dosáhla v prosinci 2014 meziroční míra inflace v eurozóně měřená HICP ‑0,2 %, oproti listopadovým 0,3 %. Tento pokles odráží především propad tempa růstu cen energií a v menší míře pokles meziroční změny cen potravin. Na základě aktuálních údajů a současných cen futures na ropu by měla být meziroční inflace měřená HICP v následujících měsících nadále na velmi nízké nebo záporné úrovni. Takovým nízkým mírám inflace se v krátkodobém horizontu nelze vyhnout vzhledem k nedávnému velmi prudkému poklesu cen ropy a předpokladu, že v příštích několika měsících nedojde k žádné významné korekci. Díky opatřením naší měnové politiky, očekávanému oživení poptávky a předpokladu postupného růstu cen ropy v nadcházejícím období se očekává, že míra inflace bude v další části roku 2015 a v roce 2016 postupně růst.

Rizika spojená s výhledem cenového vývoje ve střednědobém horizontu bude Rada guvernérů nadále pečlivě sledovat. V této souvislosti se zaměříme především na geopolitický vývoj, vývoj směnných kurzů a cen energií a promítání opatření naší měnové politiky do ekonomiky.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje naznačují, že základní tempo růstu širokých peněz (M3) zrychluje, ačkoli zůstává na nízkých úrovních. Meziroční tempo růstu agregátu M3, které v říjnu 2014 dosáhlo úrovně 2,5 % a v dubnu 2014 nejnižší hodnoty 0,8 %, vzrostlo v listopadu na úroveň 3,1 %. Meziroční růst M3 nadále podporují nejlikvidnější složky tohoto agregátu, přičemž úzký peněžní agregát M1 rostl v listopadu meziročním tempem 6,9 %.

Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) zůstalo v listopadu slabé na úrovni -1,3 %, oproti -1,6 % v říjnu, přičemž se nadále postupně zotavuje z nejnižší hodnoty -3,2 % v únoru 2014. Během posledních několika měsíců čisté splátky úvěrů v průměru zmírnily své tempo oproti historicky vysokým úrovním před rokem a čisté toky úvěrů přešly v listopadu do mírně kladných hodnot. V tomto ohledu naznačuje letošní lednový průzkum bankovních úvěrů další čisté uvolňování úvěrových standardů ve 4. čtvrtletí 2014, přičemž docházelo ke snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi a souběžně rostla čistá poptávka po úvěrech ve všech kategoriích úvěrů. Banky očekávají, že tato dynamika vývoje bude začátkem roku 2015 pokračovat. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům slabá a nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, dosáhlo v listopadu hodnoty 0,7 %, přičemž v říjnu činilo 0,6 %. Naše opatření měnové politiky by měla podpořit další zlepšení úvěrových toků.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy a signálů z měnové analýzy tedy potvrzuje, že je nezbytná další akomodace měnové politiky. Veškerá opatření naší měnové politiky by měla podpořit oživení v eurozóně a přiblížit míru inflace úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se soustřeďuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají-li se však zvýšit investiční aktivita, tvorba pracovních míst a tempo růstu produktivity, musí rozhodujícím způsobem přispět také další oblasti hospodářské politiky. V několika zemích by mělo získat na dynamice rozhodné zavádění reforem na trhu zboží a služeb a trhu práce a také kroky směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí pro firmy. Je nezbytně nutné, aby byly strukturální reformy zaváděny rychle, věrohodně a účinně, neboť takový postup zvýší nejen budoucí udržitelné tempo růstu v eurozóně, ale také očekávání vyšších příjmů a povzbudí firmy, aby dnes zvyšovaly investice a uspíšily tak hospodářské oživení. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení při zajištění udržitelnosti zadlužení v souladu s Paktem stability a růstu, který nadále ukotvuje důvěru. Všechny země by měly využít možností ke zvýšení prorůstového charakteru svých fiskálních politik.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.