TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 8. září 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Tento zásadní krok uspíší část přechodu od převládající vysoce akomodativní úrovně úrokových sazeb k hodnotám, které podpoří včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení očekáváme, že na příštích několika zasedáních budeme úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Podle aktuálních informací a vývoje inflačního výhledu budeme náš směr měnové politiky pravidelně vyhodnocovat. Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních.

Toto rozhodnutí jsme dnes přijali a očekáváme, že úrokové sazby budeme dále zvyšovat, neboť inflace zůstává příliš vysoká a je pravděpodobné, že nad naším cílem zůstane po delší dobu. Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla inflace v srpnu 9,1 %. Prudký nárůst cen energií a potravin, poptávkové tlaky v některých sektorech v důsledku znovuotevření ekonomiky a problémy v dodávkách ženou inflaci stále vzhůru. Cenové tlaky nadále zesilují a šíří se napříč ekonomikou a inflace může v blízkém horizontu dále vzrůst. S tím, jak stávající faktory inflace časem oslabí a návrat měnové politiky k normálu se promítne do ekonomiky a tvorby cen, inflace poklesne. Pokud jde o další vývoj, pracovníci ECB výrazně revidovali své projekce inflace směrem vzhůru a v současnosti se očekává, že inflace dosáhne průměrné úrovně 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024.

Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů. Tento výhled se odráží v nejnovějších projekcích hospodářského růstu sestavených pracovníky ECB, které byly pro zbytek roku 2022 a pro celý rok 2023 výrazně revidovány směrem dolů. Pracovníci ECB nyní očekávají, že ekonomika poroste tempem 3,1 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024.

Přetrvávající zranitelná místa způsobená pandemií stále představují riziko pro hladkou transmisi naší měnové politiky. Rada guvernérů bude proto nadále uplatňovat flexibilní přístup k reinvestování částek splatných v rámci portfolia nouzového pandemického programu nákupu aktiv s cílem čelit rizikům pro transmisní mechanismus, která souvisejí s pandemií.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Samostatná tisková zpráva týkající se úročení vládních vkladů bude zveřejněna v 15:45 SEČ.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny vzrostla ve druhém čtvrtletí 2022 o 0,8 % především vlivem výrazných spotřebitelských výdajů v sektoru služeb s vyšší intenzitou kontaktů, a to v důsledku zrušení omezení souvisejících s pandemií. Z intenzivnějšího cestování během léta těžily zejména země s rozvinutým sektorem cestovního ruchu. Současně podniky tížily vysoké náklady na energie a pokračující problémy v dodávkách, i když tyto problémy postupně slábnou.

I když hospodářský růst ve třetím čtvrtletí byl podporován čilým cestovním ruchem, ve zbytku roku očekáváme výrazné zpomalení ekonomiky. Existují pro to čtyři hlavní důvody. Zaprvé, vysoká inflace tlumí výdaje a výrobu v celé ekonomice a tento vývoj je dále zesilován narušením dodávek zemního plynu. Zadruhé, silné oživení poptávky ve službách, které přišlo se znovuotevřením ekonomiky, ztratí v nadcházejících měsících dynamiku. Zatřetí, oslabující světová poptávka, také v kontextu přísnější měnové politiky v řadě předních ekonomik, a zhoršující se směnné relace budou znamenat menší podporu ekonomice eurozóny. Začtvrté, nejistota je nadále vysoká a důvěra prudce klesá.

Současně trh práce zůstává silný a podporuje hospodářskou aktivitu. Zaměstnanost ve druhém čtvrtletí 2022 vzrostla o více než 600 000 lidí a míra nezaměstnanosti dosáhla v červenci rekordního minima 6,6 %. Celkový počet odpracovaných hodin ve druhém čtvrtletí 2022 dále vzrostl o 0,6 % a přesáhl úroveň před pandemií. Pokud jde o budoucí vývoj, je pravděpodobné, že zpomalující ekonomika povede k určitému růstu nezaměstnanosti.

Fiskální podpůrná opatření, jejichž cílem je tlumit dopad vyšších cen energií, by měla být přechodná a zacílená na nejzranitelnější domácnosti a podniky s cílem omezit riziko podpory inflačních tlaků, posílit efektivnost veřejných výdajů a zachovat udržitelnost zadlužení. Strukturální politiky by se měly zaměřit na zvýšení růstového potenciálu eurozóny a podporu její odolnosti.

Inflace

Inflace v srpnu dále vzrostla na 9,1 %. Růst cen energií zůstal na mimořádně vysoké úrovni (38,3 %) a byl opět dominantní položkou celkové inflace. Tržní ukazatele naznačují, že v blízkém horizontu ceny ropy zmírní, zatímco velkoobchodní ceny zemního plynu zůstanou mimořádně vysoké. V srpnu posílil také růst cen potravin – na 10,6 %, což částečně odráží vyšší vstupní náklady související s energiemi, narušení obchodu s potravinářskými komoditami a nepříznivé povětrnostní podmínky.

I když problémy v dodávkách ustupují, nadále se postupně promítají do spotřebitelských cen a vyvolávají tlak na růst inflace podobně jako oživující poptávka v sektoru služeb. K posilování inflačních tlaků přispívá také oslabení eura.

Cenové tlaky se rozšiřují do stále většího počtu sektorů, zčásti v důsledku dopadu vysokých nákladů na energie v celé ekonomice. Ukazatele jádrové inflace tudíž zůstávají na zvýšené úrovni a nejnovější projekce pracovníků ECB předpokládají, že inflace bez započtení cen potravin a energií dosáhne v roce 2022 úrovně 3,9 %, v roce 2023 úrovně 3,4 % a v roce 2024 pak 2,3 %.

Odolné trhy práce a určité dohánění s cílem vyrovnat vyšší inflaci pravděpodobně podpoří růst mezd. Aktuální údaje a nedávné mzdové dohody zároveň naznačují, že mzdová dynamika zůstává celkově utlumená. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, i když vzhledem k nedávným revizím některých ukazatelů nad cílem je třeba situaci dále sledovat.

Hodnocení rizik

V kontextu zpomalující světové ekonomiky jsou rizika pro hospodářský růst převážně na straně zpomalení, a to především v blízkém horizontu. Podle scénáře zohledňujícího hospodářské zpomalení uvedeného v projekcích pracovníků ECB zůstává dlouhotrvající válka na Ukrajině jedním z významných rizik pro hospodářský růst, zejména pokud by podniky a domácnosti čelily přídělovému systému dodávek energií. V takové situaci by důvěra mohla dále klesnout a omezení na straně nabídky by se opět zhoršila. Výrazně vyšší oproti očekávání by mohly zůstat také náklady na energie a potraviny. Dodatečnou zátěží pro zahraniční poptávku v eurozóně by mohlo být další zhoršení celosvětového hospodářského výhledu.

Mezi riziky ohrožujícími tento výhled inflace převažují rizika proinflační. Stejně jako u hospodářského růstu je hlavním rizikem v krátkodobém horizontu další narušení dodávek energií. Ve střednědobém horizontu by inflace mohla být oproti čekávání vyšší z důvodu setrvalého zhoršení výrobní kapacity ekonomiky eurozóny, dalšího růstu cen energií a potravin, zesílení inflačních očekávání nad rámec našeho cíle nebo vyššího než očekávaného růstu mezd. Pokud by však ve střednědobém horizontu měly náklady na energie poklesnout nebo by oslabila poptávka, cenové tlaky by to snížilo.

Finanční a měnové podmínky

Vlivem očekávání dalšího navracení měnové politiky k normálu v reakci na výhled inflace vzrostly tržní úrokové sazby. Úvěry pro podniky v posledních měsících výrazně zdražily a sazby bankovních úvěrů pro domácnosti nyní dosahují maxima za více než pět let. Z hlediska objemů zůstaly bankovní úvěry pro podniky zatím silné a odrážely částečně potřebu financovat vysoké výrobní náklady a vytváření zásob. V důsledku zpřísňování úvěrových standardů, rostoucích úvěrových nákladů a slabé spotřebitelské důvěry zmírňuje objem růstu hypotečních úvěrů domácnostem.

Závěr

Dnes jsme zvýšili všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů a očekáváme, že úrokové sazby budeme zvyšovat dále, neboť inflace zůstává příliš vysoká a je pravděpodobné, že nad naším cílem zůstane po delší dobu. Tento zásadní krok uspíší část přechodu od převládající vysoce akomodativní úrovně úrokových sazeb k hodnotám, které podpoří včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli.

Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit v rámci svého mandátu tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému inflačnímu cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.